Přeskočit na obsah

Radoslav Večerka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Radoslav Večerka, DrSc., dr. h. c.
Narození18. dubna 1928
Brno
Úmrtí15. prosince 2017 (ve věku 89 let)
Brno
Povolánínovinář, vysokoškolský učitel, překladatel, jazykovědec, spisovatel, slavista, bohemista, rusista a filolog
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Témataslavistika, staroslověnština, bohemistika, rusistika a lingvistika
OceněníCena města Brna (2003)
Zlatá medaile MU (2003)
čestný doktor
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Radoslav Večerka (18. dubna 1928 Brno – 15. prosince 2017 Brno) byl český jazykovědec, vysokoškolský pedagog, publicista, editor a literární vědec, který se zabýval slavistikou se zaměřením na paleoslovenistiku, slovanskou jazykovou komparistiku a dějiny slavistiky.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval češtinu, rusistiku a slovanskou srovnávací jazykovědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jeho učiteli byli mj. paleoslovenista Josef Kurz, bohemisté František Trávníček a Adolf Kellner, indoevropeista Václav Machek a zakladatel české školy literární komparatistiky Frank Wollman. Již v období studií zahájil svou pedagogickou činnost jako asistent (1950–1952), po absolutoriu zůstal ve svazku fakulty (1952–1955 interní vědecký aspirant; 1955–1964 odborný asistent; 1964–1990 docent; 1994–2017 profesor slovanské jazykovědy a literární vědy, později emeritní).[1] V roce 1952 získal doktorát filozofie, od 1957 kandidát filologických věd (CSc.), 1988 doktor filologických věd (DrSc.). V letech 1967–1968 byl proděkanem FF UJEP v Brně, 1990–1991 vedoucím Katedry českého jazyka na FF MU, 1990–1997 člen vědecké rady FF MU. Jako hostující profesor přednášel na univerzitách v Erlangenu, Münsteru, Regensburgu, Heidelbergu, Freiburgu im Breisgau (Německo), dále v Sofii, Veliko Tarnovo (Bulharsko), Budapešti, Szegedu (Maďarsko) a ve Vídni (Rakousko).[1]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Jeho celoživotní vědecké zaměření je oborově orientováno především na paleoslovenistiku (se zvláštním zřetelem na syntax a lexikografii), dále zpracovává problematiku staroslověnštiny v širokých souvislostech kulturně historických a literárních, významné jsou také práce z oblasti slovanské komparatistiky, etymologie a dějin oboru.

Kromě své rozsáhlé pedagogické, badatelské, publikační, redakční a editorské činnosti patří k dlouholetým členům vědecké rady Slovanského ústavu AV ČR v Praze, Československého a později Českého komitétu slavistů i Komise pro staroslověnskou a církevněslovanskou lexikologii a lexikografii při Mezinárodním komitétu slavistů. Byl spoluorganizátorem mezinárodních sympozií o otázkách slovanské syntaxe na FF UJEP v letech 1961–1976, spoluredaktorem Sborníku prací FF brněnské univerzity (řada A jazykovědná), přednášel referáty na většině mezinárodních slavistických kongresů realizovaných po II. světové válce.[1]

Je autorem a spoluautorem řady knih a nepřeberného množství odborných článků,[2] vědeckých statí, studií, zpráv, recenzí, nekrologů, učebních textů, biograficko-bibliografických medailonů[3] i jubilejních materiálů, uveřejňovaných v českých i zahraničních tiskovinách jak periodického, tak neperiodického charakteru. Od roku 1982 se podílí na vzniku Slovníku jazyka staroslověnského = Lexicon linguae paleoslovenicae, od 1990 také Etymologického slovníku jazyka staroslověnského.

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 1995 Badatelská cena (Forschungspreisträger) Humboldtovy nadace v Bonnu
  • 1999 Čestný doktorát Univerzity ve Freiburgu im Breisgau
  • 2001 Čestný doktorát Univerzity v Sofii
  • 2003 Cena města Brna v oboru společenské vědy
  • 2004 Zlatá medaile Masarykovy univerzity[1]

Výběrová bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Postavení ruštiny mezi slovanskými jazyky (1957)
  • Syntax aktivních participií v staroslověnštině (1961)
  • Slovanské počátky české knižní vzdělanosti (1963)
  • Základy slovanské filologie a staroslověnštiny (1966, 1968, 1977, 1980, 1991, 1993, 1996, 1997, 1998, 2001, 2002)
  • Magnae Moraviae fontes historici I–IV (ed. L. E. Havlík, s D. Bartoňkovou a kol.; edice církevněslovanských pramenů s jejich překladem do češtiny, s filologickým komentářem a bibliografií : 1966, 1967, 1969, 1971; 2. rev. a rozš. vyd. I–2008, II–2010, III– 2011, IV-2013)
  • Čítanka staroslověnských textů se slovníčkem (s J. Kurzem a L. Řeháčkem, 1967, 1970, 1977, 1980)
  • Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od roku 1760 : biograficko-bibliografický slovník (s M. Kudělkou, Z. Šimečkem a kol.; autor medailonů 104 slavistů, 1972)
  • Slavica na Universitě J. E. Purkyně v Brně / Filologie, literární věda, historiografie, uměnovědy (s F. Hejlem, M. Kopeckým, A. Lamprechtem, J. Veselým, A. Závodským a I. Dorovským; autor kapitol Slovanská filologie na filosofické fakultě, Paleoslovenistika na filosofické fakultě a 41 medailonů slavistů, 1973)
  • Úvod do etymologie pro bohemisty i ostatní lingvisty (s A. Erhartem 1975; 2. vydání pod názvem Úvod do etymologie, 1981)
  • Československá slavistika v letech 1918–1939 (s M. Kudělkou, Z. Šimečkem a V. Šťastným, 1977)
  • Spisovný jazyk v dějinách české společnosti (1979, 1982)
  • Základy slavistiky a rusistiky (s D. Šlosarem 1979, 1980, 1987)
  • Čítanka ze slovanské jazykovědy v českých zemích (s D. Šlosarem a J. Nechutovou, 1982)
  • Staroslověnština (1984)
  • Staroslověnské texty (1987, 1988, 1990, 1993, 1996)
  • Altkirchenslavische (altbulgarische) Syntax. Sv. 1–5 (za spolupráce F. Kellera a E. Weihera, 1989–2003, německy)
  • Počátky písemnictví v českých zemích do poloviny 13. století. Literatura staroslověnská a latinská (1992)
  • Staroslavjanskij slovar‘ po rukopisjam X–XI vekov (spoluredaktor celého díla s E. Bláhovou a R. M. Cejtlinovou; autor 7 kapitol; 2. vydání 1999, rusky)
  • Slavica na Masarykově univerzitě v Brně / Literární věda, jazykověda, historiografie, uměnovědy (s I. Dorovským, V. Válkem a M. Čejkou; autor kapitoly Paleoslovenistika na filosofické fakultě a 44 medailonů slavistů, 1993)
  • Die Anfänge der slavischen Sprachwissenschaft in den böhmischen Ländern (1996, německy)
  • Česká slavistika v prvním období svého vývoje do počátku 60. let 19. století (s M. Kudělkou a Z. Šimečkem, 1995)
  • Česká slavistika od počátku 60. let 19. století do roku 1918 (s M. Kudělkou a Z. Šimečkem, 1997)
  • Staroslověnská čítanka (se Z. Hauptovou, 1997; 2. dopl. vyd. 2002; dotisk 2. vyd. 2004)
  • Počátky slovanského písemného jazyka : studie z dějin staroslověnského písemnictví a jazyka do konce 11. století (1999)
  • Encyklopedický slovník češtiny (ed. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová; autor 36 encyklopedických statí, 2002)
  • K pramenům slov. Uvedení do etymologie (s A. Erhardem, E. Havlovou, I. Janýškovou a H. Karlíkovou, 2006)
  • Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků (2006)
  • Vývoj slovanské jazykovědy v českých zemích (2006)
  • Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky (ed. s J. Pleskalovou, M. Krčmovou a P. Karlíkem, 2007)
  • Jazyky v komparaci 1. : nástin české jazykovědné slavistiky v mezinárodním kontextu (2008)
  • Jazyky v komparaci 2 : charakteristiky současných slovanských jazyků v historickém kontextu (2009)
  • Staroslověnská etapa českého písemnictví (2010)
  • Opera Slavica et Palaeoslovenica Minora (2011)
  • Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky (2013)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Osobní stránka prof. PhDr. Radoslava Večerky, DrSc. [online]. Masarykova univerzita v Brně [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-17. 
  2. ↑ V 5. vydání publikace Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů (s. 713) autoři uvádějí, že do roku 2005 jich bylo více než 300
  3. ↑ VEČERKA, Radoslav. Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů : bohemistů a slavistů [online]. 1. vyd. Linguistica online [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 684–687. 
  • Česká slavistika : osoby a instituce / zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková. Praha : Národní knihovna ČR, Slovanská knihovna, 1999. 374 s. ISBN 80-7050-332-7. S. 328.
  • Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od roku 1760 : biograficko-bibliografický slovník / Milan Kudělka, Zdeněk Šimeček, Radoslav Večerka a kol. Praha : Academia, 1972. S. 497–498.
  • Ezikoveskata bălgaristika v Čechoslovakija / Săstavitel, avtor na uvodnate studija Jan Pătar. Sofija : Nauka i izkustvo, 1985. 366 s. S. 328.
  • International Who's Who of intellectuals. Tenth edition 1993/94. Cambridge : International Biographical Center, 1993. S. 483–484.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1060–1061. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 713. 
  • Kirilo-metodievska enciklopedija. T. 1. Sofija : Izdat. na Bălgar. akad. na naukite, 1985. S. 376–377.
  • Rozhovory s českými lingvisty I / k vydání připravili a předmluvu napsali Jan Chromý a Eva Lehečková. Praha : Dauphin, 2007. 379 s. ISBN 978-80-7272-107-8. S. 332–369.
  • Slavica na Masarykově univerzitě v Brně : Literární věda, jazykověda, historiografie, uměnovědy / Red. Ivan Dorovský a kol. Brno: Masarykova univerzita, 1993. 255 s. ISBN 80-210-0589-0. S. 231–232.
  • Soupis prací Radoslava Večerky / Redakční a ediční činnost Radoslava Večerky / Práce o Radoslavu Večerkovi. In Varia Slavica : sborník příspěvků k 80. narozeninám Radoslava Večerky / editorky Ilona Janyšková, Helena Karlíková. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7106-943-0. S. 241–273.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 438–439. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Československý biografický slovník. Praha: Academia, 1992. 837 s. ISBN 80-200-0443-2. S. 774–775. 
  • VEČERKA, Radoslav. Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 341 s. ISBN 978-80-210-6265-8. S. 301–302. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radoslav_Večerka&oldid=23782816“