Kostel svatého Havla (Liběchov)
| Kostel svatého Havla v Liběchově | |
|---|---|
 Kostel sv. Havla v Liběchově | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mělník |
| Obec | Liběchov |
| Souřadnice | 50°24′26,06″ s. š., 14°26′48,87″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Liběchov |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Liběchov |
| Zasvěcení | svatý Havel |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1738–1741 |
| Specifikace | |
| Délka | 31 metrů |
| Šířka | 19,5 metrů |
| Umístění oltáře | na severovýchod |
| Stavební materiál | kámen, cihly a zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Pražská ul., Liběchov |
| Kód památky | 38800/2-1339 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Havla v Liběchově v okrese Mělník je barokní sakrální stavba[2] stojící ve vyvýšené poloze nad křižovatkou v centrální části městečka. Kostel má neobvykle působivou čelní fasádu a dvouramenné schodiště s barokní sochou sv. Antonína Paduánského.[3] Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Havla byl postaven v letech 1738–1741,[3] patrně architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem Jana Petra Molitora z roku 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. století byl kostel upravován.[2]
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Liběchov.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Kostel je obdélný s příčnou lodí. Má obdélný, trojboce ukončený presbytář se čtvercovou sakristií a předsíní s oratořemi v patře. Na hlavním průčelí nese vysoký sloupový řád s na koso postavenými hlavicemi zvlněnou římsu. V ose vstupního průčelí je vstupní portál, nad ním obdélné okno s polokruhovým záklenkem, v trojúhelném štítě je erb stavebníků z rodu Pachtů z Rájova. Nad průčelím je štít s volutovými zdmi a úseky atiky po stranách. Štít je členěný vpadlými vykrajovanými poli a ukončený rozeklaným římsovým útvarem. Na bočních fasádách jsou pilastry, lizénové rámce a obdélná, segmentově ukončená okna.[2]
Presbytář je zaklenut plackovou klenbou a konchou. Příčná a hlavní loď je sklenutá plackami. Sakristie a předsíň je sklenutá osmibokou kupolovitou klenbou. Oratoře jsou otevřené do příčné lodi a presbytáře. Mají zdobené balkónové útvary a jsou také sklenuty plackami. Na sloupech je vysazena tříramenná kruchta, která má páskovou a mřížkovou výzdobu poprsní zdi.[2]
Celý interiér je vyzdoben převážně freskami J. P. Molitora z roku 1741.[3] Fresky jsou v presbytáři: andílci a Nejsvětější Trojice s andílky. V křížení je ve fresce architektura kupole a ve cviklech chiaroscurové postavy evangelistů. V lodi je ve fresce Apoteóza sv. Havla, která je signována: „J. P. Molitor Pinxit Ao 1741“. V prostoru kruchty je freska krále Davida. V ramenech příčné lodi je freska sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Na klenbě empory je freska Panny Marie a světec s pastýřskou holí.[2]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Zařízení je převážně rokokové z 2. poloviny 18. století. Ve stylu rokoka jsou zvláště tři oltáře. Hlavní oltář je s novějším obrazem (oproti výstavbě kostela) a sochami sv. Jana Evangelisty a Panny Marie. Ve výklenku rokokového tabernáklu je skupina Ukřižování s Pannou Marií a sv. Janem na skalisku ze 2. poloviny 18. století.
Při pilířích v křížení se nacházejí dva protějškové panelové oltáře s nástavci. Pravý oltář je s obrazem Panny Marie a s obrazem sv. Josefa v nástavci. Levý oltář je s obrazem sv. Antonína Paduánského a s obrazem sv. Jana Nepomuckého v nástavci.
Mramorová kazatelna je rokoková a rokokové jsou i varhany pocházející ze 2. poloviny 18. století. Barokní obraz Piety je z 18. století. Křtitelnice pochází ze 2. poloviny 18. století. Dva znakové náhrobníky jsou z let 1572 a 1583.[2]
V kostele byl krátce po druhém vatikánském koncilu instalován na novém podiu rozměrný obětní stůl s přilehlým sedes. Umístěn byl uprostřed transeptu (v křížení chrámové lodi). Byl silně poškozen následkem pádu těžkého lustru nad ním; znovu již nebyl pro nevelký prostor kostela obnoven.
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Na severní straně přiléhá ke kostelu hrobka Pachtů z Rájova z doby kolem roku 1800.[3] Hrobka je opatřena kovaným křížem z období výstavby hrobky. Na západní straně u kostela je před portálem dvouramenné schodiště se sochou sv. Antonína Paduánského, která je datována do roku 1739.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hlavní oltář s vyobrazením svatého Havla, během rekviem, celebrovaném kanovníkem Karlem Havelkou (forma ordinaria, ad orientem) -
Sokl sochy u schodiště -
Schodiště vedoucí ke kostelu -
Pohled na kostel z náměstí V. Levého
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 112.
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Liběchov /Mělník/, s. 234–235.
- ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 136–137.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 150803 : Kostel sv. Havla, Liběchov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Havla na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostel sv. Havla, Liběchov (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostele sv. Havla, Liběchov na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Liběchov, kostel sv. Havla
- Kostel sv. Havla v Liběchově na webu Hrady.cz
