Kostel Narození Panny Marie (Roudnice nad Labem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem
Klášterní kostel Narození Panny Marie
Klášterní kostel Narození Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
krajÚstecký
okresLitoměřice
ObecRoudnice nad Labem
Souřadnice
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
Provinciečeská
Diecézearcidiecéze pražská
Statusklášterní farní kostel
Datum posvěcení8. ledna 1334
Architektonický popis
ArchitektVilém z Avignonu, Octavio Broggio
Stavební slohgotika, baroko
Další informace
Kód památky19953/5-2269 (PkMISSezObrWD) (součást památky Augustiniánský klášter v Roudnici nad Labem)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Narození Panny MarieRoudnici nad Labem v okrese Litoměřice je původně klášterní římskokatolický farní kostel. Byl založen spolu s klášterem augustiniánů v roce 1333 z rozhodnutí pražského biskupa Jana IV. z Dražic.

Popis a poloha[editovat | editovat zdroj]

Kostel se nachází nedaleko Labe na rohu Komenského a Havlíčkovy ulice a má tři lodě ukončené dobře prosvětleným kněžištěm. Zejména díky dvěma věžím v západním průčelí je dominantou této části města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel na levém břehu Labe
Kostel Narození Panny Marie s klášterním ambitem (rok 2020)
Interiér kostela

Byl budován spolu s klášterem augustiniánů na místě bývalého románského kostelíka, který byl po úpravě pojat do nové stavby jako sakristie. Společně se založením rozhodl biskup o přivtělení roudnické fary ke klášteru, které učinil se svolením pražské kapituly listinou ze dne 8. ledna 1334.[1] Kostel byl zasvěcen Narození Panny Marie již roku 1340, a celá stavba kostela i kláštera byla v hrubých rysech dokončena v 60. letech 14. století.[2] Stavební práce však pokračovaly až do husitských válek.

Stavba kostela byla poškozena nejprve nájezdem husitů v roce 1421, který zasáhl především klášter, následně také několika požáry. Jako farní kostel v rukou katolíků fungoval do roku 1467, kdy byl předán utrakvistům. Později jej zasáhl další ničivý požár, a to v roce 1676. V letech 1725 až 1734 byl barokně přestavěn a jeho poslední větší oprava se uskutečnila v roce 1938.

Proboštství zde existovalo v letech 1333 až 1467 a dále pak od roku 1594 jako sekulární, od 1. července 1994 přeměněné na farnost. Klášter je výjimečnou památkou gotického umění a barokní gotiky.

Duchovní správci[editovat | editovat zdroj]

Od 1. listopadu 1968 působil jako administrátor a od 1. září 1975 až do roku 1990 jako farář ve zdejší farnosti Bohumil Kolář, pozdější kanovník Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze, který byl dne 24. prosince 1983 potvrzen v hodnosti probošta roudnického.

Někteří další faráři a administrátoři:

  • Jakub Pachl (proboštem kolem roku 1883)
  • Václav Chroust (farářem kolem roku 1997)
  • Jan Svoboda (farářem do 31. srpna 2005, poté až do 30. září 2007 farářem v Rakovníku; do 31. července 2005 též okrskovým vikářem vikariátu Podřipsko; narozen 20. října 1953, vysvěcen 26. června 1983)
  • Ing. Mgr. Marek Miškovský (administrátorem od 1. září 2005 do 30. června 2008, předtím od 1. července 2003 farním vikářem ve farnosti u kostel sv. Antonína PaduánskéhoPraze-Holešovicích, poté administrátorem v Sedlčanech; vysvěcen 21. června 2003)
  • Karel Kočí (administrátorem od 1. července 2008 do 30. června 2011)
  • Mikuláš Uličný (administrátorem od 1. července 2011 do 30. září 2011)
  • Martin Brousil (administrátorem od 1. října 2011)

Někteří farní vikáři:

  • Bohumil Kolář (farním vikářem od července 1948 do roku 1950)
  • František Hrůza (farním vikářem 1954–1956)
  • Karel Biško (novokněz, farním vikářem od 1. července 1997)
  • Tomáš Roule (farním vikářem do 15. května 2004, poté osobním sekretářem pražského arcibiskupa; narozen 16. února 1975, vysvěcen 22. června 2002)
  • Stanislav Glac (farním vikářem od 1. července 2004 do 30. června 2007, předtím farním vikářem u kostela sv. Františka z AssisiPraze-Chodově, poté administrátorem v Hostivici; narozen 13. listopadu 1975, vysvěcen 21. června 2003)
  • Mariusz Stanisław Walczak FDP (farním vikářem od 1. července 2007 do 30. června 2009, předtím od 2. dubna 2007 farním vikářem v Kolíně, poté administrátorem v Novém Strašecí)
  • od 1. července 2009 není ve farnosti ustanoven farní vikář.
Jeden ze zvonů z 16. století na zvonici v areálu bývalého kláštera

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. EMLER, Josef. Diplomatář kláštera blahoslavené Panny Marie řeholních kanovníků řádu sv. Augustina v Roudnici. Praha: [s.n.], 1893. S. 3. 
  2. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Biskup Jan IV. z Dražic: (1301-1343). Praha: [s.n.], 1992. S. 12–13. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVÝ, Petr. Příspěvek ke stavební podobě gotického chrámu Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem. In: TREFNÝ, Martin. Podřipský muzejník. Roudnice nad Labem: Podřipské muzeum, 2014. ISBN 978-80-86924-23-6. S. 22–28.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]