Duchcov (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Duchcov
Zadní průčelí duchcovského zámku
Zadní průčelí duchcovského zámku
Základní informace
Sloh baroko
Architekt Ulrico Aostalli de Sala, Jean-Baptiste Mathey
Výstavba 13. století (pevnost)
Přestavba od roku 1714 František Maxmilian Kaňka
Stavitel Hrabišici
Další majitel Lobkovicové, Valdštejnové, český stát
Poloha
Adresa Duchcov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Hlavní vchod duchcovského zámku s čestným dvorem

Zámek Duchcov je barokní zámek s klasicistní úpravou z počátku 19. století v Duchcově na severu České republiky. Při státním zámku funguje Galeria Giacomo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek byl založen v 13. století jako pevnost hrabišické dynastie, která sídlila na hradě Osek. Kolem roku 1527 dynastie Lobkoviců přestavěla pevnost na renesanční palác s jedním křídlem.

Po roce 1570 byla pro Václava Popela z Lobkovic přestavěna stará sulevická tvrz v zámek, ve kterém bydlel Václav Popel až do své smrti roku 1584. Zámek vybudoval Ital Filip[zdroj?] podle plánů Ulrica Aostalliho. V letech 16751685 byly další přestavby podle plánů architekta Jeana-Baptisty Matheye. Další úpravy probíhaly v době, kdy panství převzal Jan Josef z Valdštejna. Práce nejdříve vedl Marc Antonio Canevalle (od něhož pochází i stavba přilehlého zámeckého kostela Zvěstování Panny Marie).

Sochařská výzdoba kostela byla zničena při požáru v květnu 1945, kdy byl kostel vypálen sovětskými vojsky. Pocházela z dílny Matyáše Bernarda Brauna a patřila významným dílům tohoto autora. Její kvality dnes dokládají pouze dochované fotografie.

Podobu trojkřídlé budovy, kterou má zámek dodnes, dala až významná přestavba v roce 1707, financovaná arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna, který z Duchcova vytvořil základ nového valdštejnského fideikomis.

Pohled na duchcovský zámek z věže kostela Církve československé husitské

Od léta 1714 vedl přestavby František Maxmilian Kaňka. Kaňka upravil rovněž vzhled hlavního sálu, do kterého Václav Vavřinec Reiner namaloval fresku s námětem „Jindřich z Valdštejna přivádí Přemyslu Otakarovi II. roku 1254 svých čtyřiadvacet synů“.

Navazující zámeckou francouzskou zahradu s bazény, vodotrysky, bohatě osázenými, ornamentálně řešenými záhony a množstvím mytologických soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna, navrhl Jan Ferdinand Schor.

V prostoru zahrady byl vybudován také pozoruhodný barokní panský špitál s ústřední osmibokou kaplí Nanebevzetí Panny Marie, která byla vyzdobena cennou nástropní malbou V. V. Reinera a alegorickými sochami Matyáše Bernarda Brauna. Špitál byl pro značnou zchátralost a pod záminkou nikdy nerealizované těžby uhlí v roce 1958 demolován. Reinerova malba a Braunovy sochy byly však přeneseny do nově vybudovaného pavilonu projektovaného Janem Sokolem.

U sousoší Kalvárie v zámecké zahradě končila zaniklá Křížová cesta.

Počátkem 19. století byl zámek klasicistně upraven. Zahrada byla změněna na romantický anglický park. Rodina Valdštejnů prodala panství státu a opustila zámek v roce 1921. Zámek je otevřen veřejnosti.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1785 a 1798 zde jako knihovník působil Giacomo Casanova, který zde sepsal své paměti a zemřel jako osamělý 4. června 1798.

Při státním zámku funguje Galeria Giacomo, která například v červnu 2008 nabídla výstavu gobelínů, kreseb a grafiky Evy Brodské.[1] V historické zbrojnici jsou erby rodů, které na zámku žily, od Hrabišiců po Valdštejny.

V první polovině září 2008 se zde natáčela scéna filmu Jindřich IV..

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. teplický deník. [s.l.] : denik.cz, 18. 6. 2008. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50°36′8″ s. š., 13°44′39″ v. d.