Duchcov (zámek)
| Zámek Duchcov | |
 Zadní průčelí duchcovského zámku | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Sloh | baroko |
| Architekti | Ulrico Aostalli de Sala, Jean-Baptiste Mathey |
| Přestavba | od roku 1714 František Maxmilián Kaňka |
| Stavebník | Kaplířové ze Sulevic |
| Další majitelé |
Lobkovicové Valdštejnové český stát |
| Poloha | |
| Adresa |
Duchcov,  Česko |
| Souřadnice | 50°36′8″ s. š., 13°44′39″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42647/5-2582 (PkMISSezObr) |
| Web | www.zamek-duchcov.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
|
galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Duchcov je barokní zámek s klasicistní úpravou z počátku 19. století v Duchcově na severu České republiky. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Při zámku funguje Galerie Giacomo.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o duchcovské tvrzi pochází z roku 1385. Toto nejstarší panské sídlo roku 1425 vyhořelo a nebylo obnoveno. Přímým předchůdcem zámku byla tvrz, kterou nechal postavit Pavel Kaplíř ze Sulevic po roce 1473, kdy Kaplířové ze Sulevic získali Duchcov do svého držení a roku 1491 do něj přenesli sídlo panství z Rýzmburka.[2]
Po roce 1570 byla pro Václava Popela z Lobkovic přestavěna stará sulevická tvrz v zámek, ve kterém bydlel Václav Popel až do své smrti roku 1584. Zámek vybudoval Ital Filip podle plánů Ulrica Aostalliho.[2] V letech 1675–1685 byly další přestavby podle plánů architekta Jeana-Baptisty Matheye. Další úpravy probíhaly v době, kdy panství převzal Jan Josef z Valdštejna. Práce nejdříve vedl Marc Antonio Canevalle (od něhož pochází i stavba přilehlého zámeckého kostela Zvěstování Panny Marie).
Sochařská výzdoba kostela byla zničena při požáru v květnu 1945, kdy byl kostel vypálen sovětskými vojsky. Pocházela z dílny Matyáše Bernarda Brauna a patřila významným dílům tohoto autora. Její kvality dnes dokládají pouze dochované fotografie.
Podobu trojkřídlé budovy, kterou má zámek dodnes, dala až významná přestavba v roce 1707, financovaná arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna, který z Duchcova vytvořil základ nového valdštejnského fideikomis.
Od léta 1714 vedl přestavby František Maxmilián Kaňka. Kaňka upravil rovněž vzhled hlavního sálu, do kterého Václav Vavřinec Reiner namaloval fresku s námětem „Jindřich z Valdštejna přivádí Přemyslu Otakarovi II. roku 1254 svých čtyřiadvacet synů“.
Navazující zámeckou francouzskou zahradu s bazény, vodotrysky, bohatě osázenými, ornamentálně řešenými záhony a množstvím mytologických soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna, navrhl Jan Ferdinand Schor.
V prostoru zahrady byl vybudován také pozoruhodný barokní panský špitál s ústřední osmibokou kaplí Nanebevzetí Panny Marie, která byla vyzdobena cennou nástropní malbou V. V. Reinera a alegorickými sochami Matyáše Bernarda Brauna. Špitál byl pro značnou zchátralost a pod záminkou nikdy nerealizované těžby uhlí v roce 1958 demolován. Reinerova malba a Braunovy sochy byly však přeneseny do nově vybudovaného pavilonu projektovaného Janem Sokolem.
U sousoší Kalvárie v zámecké zahradě končila zaniklá Křížová cesta.
Počátkem 19. století byl zámek klasicistně upraven. Zahrada byla změněna na romantický anglický park. Rodina Valdštejnů prodala panství státu a opustila zámek v roce 1921. Zámek je otevřen veřejnosti.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Mezi lety 1785 a 1798 zde jako knihovník působil Giacomo Casanova, který zde sepsal své paměti zemřel jako osamělý 4. června 1798.
Při státním zámku funguje Galeria Giacomo, která například v červnu 2008 nabídla výstavu gobelínů, kreseb a grafiky Evy Brodské.[3] V historické zbrojnici jsou erby rodů, které na zámku žily, od Hrabišiců po Valdštejny.
V první polovině září 2008 se zde natáčela scéna filmu Jindřich IV.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Kostel Zvěstování Panny Marie, který sousedí se zámkem
Brána zámku
Socha v levé části nádvoří
Barokní socha svatého Václava v levé části nádvoří zámku
Čestný dvůr duchcovského zámku, na pilířích mytologické sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna (zleva: Minerva, Héraklés zápasící s hydrou, Herakles zápasící s nemejským lvem, Mars, po roce 1720)
Socha Minervy při vchodu do Duchcovského zámku
Zahradní průčelí duchcovského zámku
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-02]. Identifikátor záznamu 154850 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 106–107.
- ↑ Teplický deník. [s.l.]: Deník, 2008-06-18. (česky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Duchcov ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky Zámku Duchcov
- Dobové fotografie, popis a další dokumentace demolovaného zámeckého špitálu
