Duchcov (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Duchcov
Zadní průčelí duchcovského zámku
Zadní průčelí duchcovského zámku
Základní informace
Sloh baroko
Architekti Ulrico Aostalli de Sala, Jean-Baptiste Mathey
Výstavba 13. století (pevnost)
Přestavba od roku 1714 František Maxmilian Kaňka
Stavitel Hrabišici
Další majitel Lobkovicové, Valdštejnové, český stát
Poloha
Adresa Duchcov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°36′8″ s. š., 13°44′39″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hlavní vchod duchcovského zámku s čestným dvorem

Zámek Duchcov je barokní zámek s klasicistní úpravou z počátku 19. století v Duchcově na severu České republiky. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti. Při státním zámku funguje Galeria Giacomo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek byl založen v 13. století jako pevnost hrabišické dynastie, která sídlila na hradě Osek. Kolem roku 1527 dynastie Lobkoviců přestavěla pevnost na renesanční palác s jedním křídlem.

Po roce 1570 byla pro Václava Popela z Lobkovic přestavěna stará sulevická tvrz v zámek, ve kterém bydlel Václav Popel až do své smrti roku 1584. Zámek vybudoval Ital Filip[zdroj?] podle plánů Ulrica Aostalliho. V letech 16751685 byly další přestavby podle plánů architekta Jeana-Baptisty Matheye. Další úpravy probíhaly v době, kdy panství převzal Jan Josef z Valdštejna. Práce nejdříve vedl Marc Antonio Canevalle (od něhož pochází i stavba přilehlého zámeckého kostela Zvěstování Panny Marie).

Sochařská výzdoba kostela byla zničena při požáru v květnu 1945, kdy byl kostel vypálen sovětskými vojsky. Pocházela z dílny Matyáše Bernarda Brauna a patřila významným dílům tohoto autora. Její kvality dnes dokládají pouze dochované fotografie.

Podobu trojkřídlé budovy, kterou má zámek dodnes, dala až významná přestavba v roce 1707, financovaná arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna, který z Duchcova vytvořil základ nového valdštejnského fideikomis.

Pohled na duchcovský zámek z věže kostela Církve československé husitské

Od léta 1714 vedl přestavby František Maxmilian Kaňka. Kaňka upravil rovněž vzhled hlavního sálu, do kterého Václav Vavřinec Reiner namaloval fresku s námětem „Jindřich z Valdštejna přivádí Přemyslu Otakarovi II. roku 1254 svých čtyřiadvacet synů“.

Navazující zámeckou francouzskou zahradu s bazény, vodotrysky, bohatě osázenými, ornamentálně řešenými záhony a množstvím mytologických soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna, navrhl Jan Ferdinand Schor.

V prostoru zahrady byl vybudován také pozoruhodný barokní panský špitál s ústřední osmibokou kaplí Nanebevzetí Panny Marie, která byla vyzdobena cennou nástropní malbou V. V. Reinera a alegorickými sochami Matyáše Bernarda Brauna. Špitál byl pro značnou zchátralost a pod záminkou nikdy nerealizované těžby uhlí v roce 1958 demolován. Reinerova malba a Braunovy sochy byly však přeneseny do nově vybudovaného pavilonu projektovaného Janem Sokolem.

U sousoší Kalvárie v zámecké zahradě končila zaniklá Křížová cesta.

Počátkem 19. století byl zámek klasicistně upraven. Zahrada byla změněna na romantický anglický park. Rodina Valdštejnů prodala panství státu a opustila zámek v roce 1921. Zámek je otevřen veřejnosti.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1785 a 1798 zde jako knihovník působil Giacomo Casanova, který zde sepsal své paměti a zemřel jako osamělý 4. června 1798.

Při státním zámku funguje Galeria Giacomo, která například v červnu 2008 nabídla výstavu gobelínů, kreseb a grafiky Evy Brodské.[1] V historické zbrojnici jsou erby rodů, které na zámku žily, od Hrabišiců po Valdštejny.

V první polovině září 2008 se zde natáčela scéna filmu Jindřich IV..

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. teplický deník. [s.l.] : denik.cz, 18. 6. 2008. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]