Manufaktura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historická manufaktura na výrobu porcelánu, Augarten (Leopoldstadt, Rakousko).

Manufaktura (z latinského manu facere pracovat rukama) je velká dílna, ve které je práce rozdělena mezi velký počet dělníků, z nichž každý dělá jen dílčí úkony, a to bez významného využití strojů. Manufaktury představují tradiční podobu kapitalistického hospodaření a k tomuto uskutečnění bylo potřeba mnoho podmínek, např. koncentrace individuálního kapitálu, masa dělníků a široký trh pro prodej vyrobených výrobků. Předpokladem vzniku manufaktury byla velká poptávka po určitém druhu zboží a nahromadění prostředků, který její založení umožnil. První manufaktury vznikly ve 14. století ve Flandrech a v italské Florencii. Vyrábělo se v nich především sukno. V 16. století byly soukenické manufaktury hojně zakládány v Anglii. Manufaktury se staly předstupněm strojové tovární velkovýroby.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Výhody

Dělba práce umožnila snížení nákladů a tedy i nižší cenu zboží.

Nevýhody

Výrobek již nebyl „vizitkou“ konkrétního člověka, takže někdy byl méně kvalitní.

Rozdělení manufaktur[editovat | editovat zdroj]

Existují dva základní typy manufaktur:

Rozptýlené manufaktury

Byly přechodným jevem a postupně buď zanikly nebo se přeměnily v manufaktury soustředěné. Princip manufaktur rozptýlených byl následující. Dělníci pracovali v několika dílnách, někdy ve svých domech. Domy obešel faktor, rozdal surovinu, vybral hotové zboží a zaplatil mzdu. Předstupněm rozptýlené manufaktury byl nákladnický systém.

Soustředěné manufaktury

Byly velké dílny, do nichž byla soustředěna veškerá výroba.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLÍMA, Arnošt. Manufakturní období v Čechách. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1955. 523 s.  
  • MRÁZEK, Otakar. Vývoj průmyslu v českých zemích a na Slovensku od manufaktury do roku 1918. Praha : Nakladatelství politické literatury, 1964. 490 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]