Nákladnický systém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nákladnický systém byla organizační forma výroby na počátku novověku. Začala se rozvíjet z části již ve středověku,[1][2][3] plně se rozvinula v 17. století[1] a přetrvávala do 18. i až 19. století.[3] Nákladnický systém nebyl závislý na řemeslnících organizovaných v cechu[2], ale na zprostředkování práce obchodníky[3]. Pro obyvatele vesnic se tak řemeslo stávalo alternativou k zemědělství. Suroviny a nástroje jim poskytovali obchodníci, kteří pak vyrobenou komoditu prodávali na trzích.[2] Tento systém se vyvinul z faktorského systému. Jednotliví faktoři odebírali produkci z jednotlivých vesnic a postupovali ji faktorům vyšší úrovně,[1] kteří již obchodovali i se zahraničím.[1] Nákladnický systém byl předpokladem pro vznik manufaktur.[1] Tento vývoj se uplatnil např. v soukenictví a pro městské, cechovní řemeslníky představoval novou konkurenci.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PŮLPÁN, Karel, Nástin českých a československých hospodářských dějin do roku 1990, II. díl, Praha 1993.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e 3.kapitola - Řemesla a průmysl z osobních www stránek Doc. Ing. Karla Půlpána CSc (Vedoucí katedry financí a kapitálových trhů na fakultě sociálních věcí UK;viz profil)
  2. a b c Počátek novověku - Dějepis pro 7. třídy na stránkách evak.signaly.cz
  3. a b c Encyklopedie cojeco