Pavel Preiss

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. PhDr. Pavel Preiss, DrSc.
Narození 21. května 1926 (93 let)
Praha
Povolání pedagog
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Preiss (* 21. května 1926 Praha) je český historik umění. Zabývá se především uměním v dobách renesance, manýrismu a baroka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 21. května 1926 v rodině právníka a státního úředníka na Ministerstvu průmyslu, obchodu a živnosti Dmitrije Preisse (nar.1889). Jeho babičkou byla spisovatelka Gabriela Preissová. V letech 19381945 absolvoval Druhé státní Československé reálné gymnázium na Vinohradech. Na konci druhé světové války byl totálně nasazen. Po válce v roce 1945 začal studovat dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě UK. Roku 1950 byl odveden k nově založenému útvaru PTP. Tomuto útvaru zůstal nedobrovolně věrný po celou dobu jeho existence, až do roku 1954. Po návratu z vojny nastoupil do Státní památkové správy, kde se dva roky v Národní kulturní komisi zabýval katalogizací sbírkových předmětů na českých zámcích. V roce 1956 přijal zaměstnání v oddělení historické archeologie Národního muzea. Inventarizace sbírek ho nebavila a nebyl spokojen s administrativním charakterem práce ani s politickými poměry. Badatelsky se zabýval činností Jana Quirina Jahna. Podařilo se mu však získat při práci v muzeu titul kandidáta věd bez nutnosti vstupovat do KSČ. Začátkem 60. let se mu naskytla příležitost pracovat pro Národní galerii, kde se časem dostal i k pořádání zahraničních výstav. Tou dobou také odolal nabídkám spolupráce s StB. Roku 1969 byl jmenován docentem. Krátce přednášel na filozofické fakultě, ale brzy byl nucen odejít. Roku 1992 byl jmenován profesorem a v letech 1993–1994 se mu dostalo cti být hostujícím profesorem na vídeňské univerzitě. Po návratu do Prahy opět přednášel na Karlově univerzitě.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Panorama manýrismu: Kapitoly o umění a kultuře 16. století, Praha 1974.
  • Václav Vavřinec Reiner, 103 s., Národní galerie v Praze, 2001.
  • Pražské paláce, 396 s., Odeon, 1973. (spoluautoři Emanuel Poche a Zdenko Feyfar)
  • Italští umělci v Praze. Renesance. Manýrismus. Baroko. Praha, 548 s., Panorama 1986.
  • František Julius Lux. Západočeský rokokový malíř, 215 s, Scriptorium, Praha 2000.
  • František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách, 2.doplněné rozšířené vydání, Paseka, 2002.
  • Pod minerviným štítem, 453 s., Triáda, 2007.
  • Česká barokní kresba, Národní galerie v Praze, 203 s., 2007.
  • Kořeny a letorosty. Výtvarné kultury Baroka v Čechách, 303 s., Lidové noviny, 2008.
  • Na co si ještě vzpomenu, 146 s., FF UK, Praha 2012

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 626. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]