Abrahám Leuthner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Abrahám Leuthner
Abraham Leuthner from title page of Grundtliche Darstellung (1677).jpg
Narození1639
Vlčtejn
Úmrtí12. ledna 1701 (ve věku 61–62 let)
Praha
Povoláníarchitekt a stavitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abrahám Leuthner von Grundt (kolem 164012. ledna 1701) byl český barokní stavitel, architekt a autor prvního českého architektonického vzorníku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se kolem roku 1640 na panství Pürchenstein u PasovaBavorsku (někdy se jako rodiště uvádí VlčtejnPlzně roku 1639). Zde také vyrůstal v německé rodině, kterou záhy opustil a vydal se jako polír do Čech. Dne 6. listopadu 1665 se stal měšťanem Nového města pražského a brzy poté váženým stavebním podnikatelem. Dosáhl titulu „císařský vrchní stavební mistr v království českém“. Zemřel 12. ledna 1701 v Praze.

Profesní dráha[editovat | editovat zdroj]

Ostrov nad Ohří, letohrádek v zámeckém parku

Působil především v západních Čechách, Praze a Bavorsku, pracoval pro šlechtu i církev. Byl žákem Carla Luraga a Francesca Carattiho a stal se prvním českým barokním architektem, který nebyl italského původu.

Ve Valdasích se podílel na stavbě cisterciáckého kláštera Valdsasy, v Mnichově na stavbě kostela sv. Kajetána. Podle vlastního návrhu postavil radnici v Lokti. V blízkém Chebu postavil dominikánský kostel sv. Václava a byl zde pevnostním stavitelem, je také autorem barokního opevnění chebského hradu. Vedle Velkého letohrádku a zámku v Ostrově začal realizovat i přestavbu zámku v Zákupech. Pod vedením Carla Luraga a Francesca Carratiho prováděl stavbu pražského Černínského paláce.

V roce 1677 vyšlo v Praze jeho kompendium o architektuře, zdobené mnoha rytinami. Jednalo se o významný teoretický spis "Grundtliche Darstellung der fünff Seyllen" (Důkladné vyobrazení pěti sloupů), obsahující slohové řády, příklady půdorysů a průčelí paláců a kostelů, portály, kašny apod. Šlo o jakýsi architektonický vzorník, v Česku první svého druhu, který byl hojně používán pozdějšími architekty a staviteli.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Zaměstnával všech pět bratrů Dientzenhoferů, z nichž prostřední Kryštof Dientzenhofer byl otcem slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Příjmení[editovat | editovat zdroj]

Existuje více historických podob jeho jména a příjmení Abraháma Leuthnera: Abraham, Avraam, Leitner, Leutner, Leidner, Leittner, Leüthner, Lentner, někdy se psal také s predikátem von Grundt.

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]