Hřbitov ve Staré Boleslavi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hřbitov ve Staré Boleslavi
Vstupní brána na hřbitově ve Staré Boleslavi
Vstupní brána na hřbitově ve Staré Boleslavi
Lokalita
Stát Česko
Obec Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Zeměpisné souřadnice
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob JUDr. Rudolfa knížete Thurna-Taxise, svobodného pána z Troskova (1833 - 1904) na hřbitově ve Staré Boleslavi, do roku 1930 byl pohřben na Velehradě

Hřbitov ve Staré Boleslavi se nachází severně od kostela Nanebevzetí Panny Marie mezi ulicemi Josefa Truhláře, Okružní a V Mýtkách. Má rozlohu 1,49 hektaru[1] a je ve správě Římskokatolické církve.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší pohřebiště ve Staré Boleslavi bývalo u kostela svatého Václava. Po vypálení města Švédy a následném novém postupném osidlování byl hřbitov založen u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nacházel se za ambity na východní straně a v jeho východní zdi stála malá barokní kaple svatého Benedikta. Kaple byla několikrát opravována a těmito opravami ztratila svůj původní ráz.[2] Hřbitov byl zrušen roku 1835 a pro pohřby začal sloužit nově založený hřbitov poblíž kaple blahoslaveného Podivena. Tento hřbitov (třetí v pořadí) existoval ještě roku 1878[3], po založení dalšího hřbitova za hranicí města byl zrušen a na jeho místě vznikl park ohraničený ulicemi U Staré kovárny a Josefa Truhláře. Nový hřbitov (čtvrtý v pořadí) byl založen před rokem 1878[3] severně při silnici na Mladou Boleslav (Josefa Truhláře), za severním okrajem města. Kolem roku 1903 tento hřbitov doplnila hřbitovní kaple a vstupní brána, jejichž autorem byl architekt Kamil Hilbert.[4][5] Hlavní klenák portálu na vstupní bráně ozdobila pískovcová hlava Krista od sochaře Čeňka Vosmíka z roku 1903 o rozměrech 50 cm x 38 cm. Nad hlavou Krista je znázorněn výrazný nimbus, v dolní části reliéfu jsou vytesána řecká písmena alfa a omega.[6]

Kaple byla opravena spolu s okolím a nově otevřena 5. února 2011. Její interiér doplnily restaurované obřadní svícny ze starého pohřebního mobiliáře kaple blahoslaveného Podivena a kříž darovaný Maticí staroboleslavskou.[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Z ulice Josefa Truhláře se vchází do nové části hřbitova, která je založena jako urnový háj s rozptylovou loučkou. Do starší části hřbitova se odtud prochází kamennou bránou. V severovýchodním rohu je hřbitovní kaple, uprostřed centrální cesty hřbitovní kříž s Kristem.

Na hřbitově je pohřben Rudolf kníže Thurn-Taxis, svobodný pán z Troskova, vlastenec a mecenáš literátů, který byl původně pohřben na Velehradě (ostatky přeneseny roku 1930). Jsou zde hroby redemptoristů - strážců Palladia a hroby členů Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi nebo hrob Václava V. Pošíka (1874 - 1952), bývalého rektora Vysoké školy báňské v Příbrami.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Databáze pohřebišť - vyhledávání. ID 4217. pohrebiste.cz, 13.04.2016. [cit. 2016-08-25] Dostupné z WWW.
  2. PODLAHA, Antonín a ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XV, Politický okres Karlínský. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1901. 351 s., [8] obr. příl. S. 114 - 116. Dostupné online.
  3. a b Český úřad zeměměřický a katastrální. III. vojenské mapování: mapový list 3953-2, rok 1877-78. Dostupné z WWW Archivováno 14. 9. 2016 na Wayback Machine.
  4. NOVÁK, Milan. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav: 1989-2014. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav: Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, 2014. 71 nečíslovaných stran. ISBN 978-80-260-6811-2.
  5. a b NOVÁK, Milan: Město otevře opravenou hřbitovní kapli. In: Městské listy, 2/2011, s. 2. Pdf. Dostupné z WWW.
  6. Centrum pro dějiny sochařství. Čeněk Vosmík: Hlava Krista. Olga Macáková, 2011. Dostupné z WWW.
  7. KOVAŘÍK, Petr a FRAJEROVÁ, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. S. 63 - 64.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOVAŘÍK, Petr a FRAJEROVÁ, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. S. 63 - 64.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]