Rudolf Thurn-Taxis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Rudolf kníže z Thurn-Taxis
Rudolf Thurn-Taxis vedl hudební spolek Moravan v roce 1877
Rudolf Thurn-Taxis vedl hudební spolek Moravan v roce 1877
Narození 25. listopadu 1833
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. července 1904 (ve věku 70 let)
Velehrad
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Hřbitov ve Staré Boleslavi
Funkce starosta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf kníže z Thurn-Taxisu, později svobodný pán z Troskova (25. listopadu 1833, Praha-Malá Strana[1] - 3. července 1904, Velehrad[2]) byl český vlastenec, právník, šlechtic a mecenáš. Podporoval české umění.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Hrob JUDr. Rudolfa knížete Thurna-Taxise, svobodného pána z Troskova (1833 - 1904) na hřbitově ve Staré Boleslavi, do roku 1930 byl pohřben na Velehradě

Pocházel ze starobylého rodu Thurn-Taxis, který je dokládán již v roce 1117italské Lombardii v osobě Reineria de Tasso.

Život[editovat | editovat zdroj]

Šlo o třetího syna knížete Karla Anselma (1792–1844), majitele středočeských panství Loučeň a Dobrovice a jeho manželky Isabely. Zdědil majetek, jehož centry byla panství Niměřice a Vrutice a dva domy v Praze.

Stal se velkým zastáncem českého národního uvědomění v polovině 19. století. Jako mecenáš a smýšlením demokrat podporoval celou řadu českých a moravských vlasteneckých spolků. Mimo jiné byl zakladatelem a prvním předsedou pěveckého spolku Hlahol a Moravan. Spolu s JUDr. Janem Jeřábkem a Karlem Jaromírem Erbenem založil roku 1861 časopis Právník, v němž se zabývaly tvorbou a obhajobou, kritickou diskuzí české právnické terminologie.[3] Přispíval také do Riegrova Slovníku naučného či do Národních listů.

Byl členem českého Výboru pro založení Národního divadla (1861) a jedním ze zakladatelů české Umělecké besedy v Praze (1863). Podporoval české spisovatele Boženu Němcovou, Vítězslava Hálka a Karolinu Světlou, podporoval rovněž české skladatele Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetanu.

Od 60. let 19. století se jeho finanční situace stávala neudržitelnou (v roce 1865 již jeho dluhy převyšovaly odhadní cenu jeho majetku) a jeho majetek musel být rozprodán. Poté se stáhl i z politického života a v roce 1877 nastoupil jako advokátní koncipient v Kroměříži. Ještě v témže roce se ujal vedení kroměřížského pěveckého sboru Moravan. V roce 1879 pozval k hostování do kroměřížského Nadsklepí věhlasné florentinské kvarteto, jeho primario Jean Becker oficiálně požádal Antonína Dvořáka, aby složil slovanskou skladbu pro smyčcové kvarteto. Dvořák tomuto přání vyhověl a složil Smyčcový kvartet č.10 Es dur, op.51, B92 "Slovanský" a věnoval jej Beckerovi. Beckerovým jménem psal však Dvořákovi moravský právník a pianista Karel Kozánek. Také Bedřich Smetana komponoval na Thurn-Taxiských panstvích, v Niměřicích napsal svou operu "Braniboři v Čechách". Za dalšího knížete z tohoto rodu, Alexandra Jana z Thurn-Taxisu žil Smetana na jeho panství v Jabkenicích, kde kníže později nechal vybudovat Památník Bedřicha Smetany.

Na místo koncipienta v Kroměříži přijal v roce 1880 výhodnější místo ve Východní Rumélii (v dnešním Bulharsku), od konce desetiletí do roku 1892 působil jako právník v bulharském Plovdivu. Poté se chtěl vrátit do Niměřic, což ale nebylo možné.

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Na sklonku života se rozhodl přerušit vazbu s rodinou Thurn-Taxis (nejspíš i na naléhání rodiny) a v roce 1894 požádal o změnu jména, načež mu panovník povolil užívat jméno svobodný pán z Troskowa (Freiherr von Troskow, dnes používá rodina příjmení ve tvaru Troskov).[4] Na odpočinek se usadil v Trachau poblíž Drážďan (dnes předměstí).

Zemřel roku 1904moravském Velehradě, kde byl na návštěvě své dcery Hedviky. Jeho tělesné ostatky byly později exhumovány a převezeny do Staré Boleslavi.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. listopadu 1857 se v Loretánské kapli na Hradčanech oženil s Jenny Ständlerovou (9. dubna 1830 v Praze - 29. září 1914 ve Štýrském Hradci), dcerou učitele hudby Jana Ständlera a Julie roz. Aulbeerové

  • Johann (29. 6. 1860 - 4. 7. 1904)
  • Ludmila (18. 5. 1862 - 29. 2. 1888)
  • Isabella (1863-?)
  • Adalbert (10. 10. 1867 - 1933)
  • Hedvika (16. 1. 1873 - ?)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Malá Strana (kostel sv. Tomáše)
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Velehrad
  3. Knihopis/Právník. Časopis Musea království českého. 3/1861, s. XLI. Dostupné online. 
  4. Županič, Jan. Nová šlechta rakouského císařství. Vyd. 1. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 452 s. ISBN 80-86781-08-9. S. 146–148.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]