Rudolf Thurn-Taxis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rudolf princ z Thurn-Taxis

Rudolf Thurn-Taxis vedl hudební spolek Moravan v roce 1877
Narození 25. listopadu 1833
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. července 1904 (ve věku 70 let)
Velehrad
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

JUDr. Rudolf princ z Thurn-Taxis, později svobodný pán z Troskova (25. listopadu 1833, Praha-Malá Strana[1] - 3. července 1904, Velehrad[2]) byl český právník, šlechtic a mecenáš.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylého rodu Thurn-Taxis, který je dokládán již v roce 1117 v italské Lombardii v osobě Reineria de Tasso.

Život[editovat | editovat zdroj]

Šlo o třetího syna knížete Karla Anselma (1792–1844), majitele středočeských panství Loučeň a Dobrovice a jeho manželky Isabely. Zdědil majetek, jehož centry byla panství Niměřice a Vrutice a dva domy v Praze. Stal se velkým zastáncem českého národního uvědomění v polovině 19. století. Jako mecenáš a smýšlením demokrat podporoval celou řadu českých a moravských vlasteneckých spolků. Mimo jiné byl zakladatelem a prvním předsedou pěveckého spolku Hlahol a Moravan. Spolu s JUDr. Janem Jeřábkem a Karlem Jaromírem Erbenem založil časopis Právník, v němž se zabývaly tvorbou a obhajobou, kritickou diskuzí české právnické terminologie. Přispíval také do Riegrova Slovníku naučného či do Národních listů.

Od 60. let 19. století se jeho finanční situace stávala neudržitelnou (v roce 1865 již jeho dluhy převyšovaly odhadní cenu jeho majetku) a jeho majetek musel být rozprodán. Poté se stáhl i z politického života a v roce 1877 nastoupil jako advokátní koncipient v Kroměříži. Ještě v témže roce se ujal vedení kroměřížského pěveckého sboru Moravan. V roce 1879 pozval k hostování do kroměřížského Nadsklepí věhlasné florentinské kvarteto, jeho primario Jean Becker oficiálně požádal Antonína Dvořáka, aby složil slovanskou skladbu pro smyčcové kvarteto. Dvořák tomuto přání vyhověl a složil Smyčcový kvartet č.10 Es dur, op.51, B92 "Slovanský" a věnoval jej Beckerovi. Beckerovým jménem psal však Dvořákovi moravský právník a pianista Karel Kozánek.

Na místo koncipienta v Kroměříži přijal v roce 1880 výhodnější místo ve Východní Rumélii (nyní v Bulharsku), od konce desetiletí do roku 1892 působil jako právník v bulharském Plovdivu. Poté se chtěl vrátit do Niměřic, což ale nebylo možné.

Na sklonku života se rozhodl přerušit vazbu s rodinou Thurn-Taxis (nejspíš i na naléhání této rodiny) a v roce 1894 požádal o změnu jména, načež mu panovník povolil užívat jméno svobodný pán z Troskowa (Freiherr von Troskow, dnes používá rodina příjmení ve tvaru Troskov).[3] Na odpočinek se usadil v Trachau poblíž Drážďan (dnes předměstí). Zemřel roku 1904 v moravském Velehradě, kde byl na návštěvě své dcery Hedviky.

Jeho tělesné ostatky byly později exhumovány a převezeny do Staré Boleslavi.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. listopadu 1857 se v Loretánské kapli na Hradčanech oženil s Jenny Ständlerovou (9. 4. 1830 v Praze - 29. 9. 1914 ve Štýrském Hradci), dcerou učitele hudby Jana Ständlera a Julie roz. Aulbeerové

  • Johann (29. 6. 1860 - 4. 7. 1904)
  • Ludmila (18. 5. 1862 - 29. 2. 1888)
  • Isabella (1863-?)
  • Adalbert (10. 10. 1867 - 1933)
  • Hedvika (16. 1. 1873 - ?)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Malá Strana (kostel sv.Tomáše)
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Velehrad
  3. Županič, Jan. Nová šlechta rakouského císařství. Vyd. 1. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 452 s. ISBN 80-86781-08-9. S. 146–148.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]