Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o kostelu na Malé Straně v Praze. Další významy jsou uvedeny v článku Panna Maria Vítězná.
Pohled na kostel od severu

Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského s přilehlým klášterem bosých karmelitánů[1] se nachází v Praze pod Petřínem v Karmelitské ulici na Malé Straně. Svoji proslulost získal především díky milostné sošce Pražského Jezulátka, kvůli které se často přezdívá U Pražského Jezulátka.[2] Jde o významnou stavební památku z období raného baroka, interiér má hodnotný mobiliář pocházející většinou ze 17. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oltář Pražského Jezulátka

Na místě dnešního kostela stál v 17. století luteránský kostel Nejsvětější Trojice. Po bitvě na Bílé hoře byl kostel uzavřen a na přímluvu Dominika à Jesu Maria jej získal řád bosých karmelitánů, který jej roku 1625 na přání císaře Ferdinanda II. zasvětil Panně Marii Vítězné a sv. Antonínu Paduánskému. Mariánské patrocinium bylo zvoleno s ohledem na milostný obraz Panny Marie Vítězné ze Štěnovic, jehož zázračné moci bylo připisováno vítězství katolického vojska v bělohorské bitvě. Jeho barokní kopie se dodnes nachází ve vrcholovém oblouku hlavního oltáře. Spolupatrocinium sv. Antonína bylo císařovým osobním holdem k jeho osobnímu patronu a jmenovci.[3]

V letech 1625–1642 proběhla rozsáhlá adaptace celého kostela pro potřeby karmelitánů, během níž byla změněna orientace chrámové lodi směrem k západu, vystavěn nový presbytář a průčelí, do něhož byla osazena pamětní deska s rokem 1644.

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Obraz Antonína Stevense pro hlavní oltář kostela (1641)

V někdejším mnišském chóru za hlavním oltářem visí monumentální obraz Císař Ferdinand II. s Dominikem à Jesu Maria se modlí k Panně Marii za vítězství v bitvě Bílé hoře, namalovaný Antonínem Stevensem ze Steinfelsu, který je pozůstatkem výzdoby původního oltářního retabula z roku 1641. Na bočních oltářích jsou obrazy od Matěje Zimprechta, Petra Brandla aj.

Kromě milostné sošky Pražského Jezulátka a obrazu Panny Marie Vítězné se v chrámu nacházejí i jiné kultovní obrazy: obraz Panny Marie Mantuánské, v uzavřené Talmberské kapli u vstupu socha Panny Marie, nejnověji na oltáři sv. Josefa kopie sošky Panny Marie z brazilského poutního města Aparecida.

Pod kostelem jsou rozsáhlé podzemní prostory (krypta), v nichž jsou uloženy rakve mumifikovaných řeholníků a příznivců chrámu.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Vedle kostela se nachází klášter bosých karmelitánů, za ním je bývalá poustevna z roku 1659, dnes sloužící jako byt kostelníka. Ke klášteru patřila i přilehlá Seminářská zahrada.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. oficiální stránky Kláštera bosých karmelitánů v Praze/
  2. Eduard Škoda: Pražské svatyně, Praha : Libri 2002, ISBN 80-7277-098-5, str. 164-165.
  3. Sv. Antonín Paduánský měl laické (křestní) jméno Ferdinand.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Souřadnice: 50° 5′ 8,39″ s. š., 14° 24′ 12,39″ v. d.