Otmar Oliva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Otmar Oliva

Otmar Oliva (2007)
Narození 19. února 1952 (65 let)
Olomouc, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání sochař
Webová stránka http://www.otmaroliva.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otmar Oliva (* 19. února 1952, Olomouc) je český akademický sochař (kamenosochař), který se specializuje na tvorbu liturgických předmětů a úpravu chrámových prostor.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 19671972 studoval na Střední uměleckoprůmyslové školeUherském Hradišti, následně do roku 1978 na Akademii výtvarných uměníPraze. V roce 1978 také absolvoval studijní pobyt v Řecku. Od roku 1970 spolupracoval s akademickým malířem Vladislavem Vaculkou. Roku 1979 byl zatčen a vězněn za šíření materiálů Charty 77.

Jakmile byl roku 1981 propuštěn, oženil se a usadil na Velehradě, kde také vybudoval ateliér a v roce 1985 také kovoliteckou dílnu. Podílel se na založení samizdatového nakladatelství Refugium Velehrad. Spolupracoval se zvonařskou dílnou Ditrichových v Brodku u Přerova. Roku 1993 poprvé navštívil Řím a následujícího roku začal tvořit pro Vatikán. Jeho nejvýznamnější prací je výzdoba kaple Jana Pavla II. Redemptoris Mater, jejíž součástí je také papežský trůn, který je prvním papežským trůnem od dob Berniniho. Olivovi se také dostalo cti vytvořit medaili k významnému 20. výročí pontifikátu papeže Jana Pavla II. (1998). Oliva je jediným Čechem, který tuto medaili kdy vytvořil.

Výzdoba pro trnavskou katedrálu sv. Jana Křtitele[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 u Otmara Olivy objednal tehdejší arcibiskup Róbert Bezák liturgickou výzdobu pro katedrálu sv. Jana Křtitele v Trnavě.[1] Oliva v rámci zakázky za tři miliony korun se svými spolupracovníky vytvořil bronzový oltář, křtitelnici, monstrance, svícny či biskupskou berlu.[2] Bezák byl však ze svého úřadu v červenci 2012 odvolán.

Oliva dílo dokončil, Bezákův nástupce Ján Orosch však jeho smlouvu neuznává. Jednak po výtvarníkovi nově požaduje zaplatit DPH ve výši 700 tisíc, jednak si nepřeje v katedrále moderní umění. Instalaci děl v chrámu podle Orosche brání technické důvody, dal by proto přednost jejich umístění v méně významném kostele. „Já jsem to dělal do katedrály... Když sochař dělá nějakou věc, tak to dělá přesně na to místo," uvedl Oliva.[3]

V listopadu 2013 Oliva nechal dopravit dílo do Trnavy. Místo v katedrálo skončilo ve skladu arcibiskupství.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

biskupská hůl

Mezi významné Olivovy práce patří:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V trnavské katedrále si splním sny, říká sochař Oliva. Aktuálně.cz [online]. 2011-3-24. Dostupné online.  
  2. Křesťanský magazín, Česká televize, 10. 2. 2013
  3. a b Liturgické předměty od Otmara Olivy skončily místo v katedrále ve skladu. Česká televize [online]. 2013-11-14. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]