Panna Maria Vítězná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o mariánském titulu souvisejícím s Bitvou na Bílé hoře (1620). O titulu z bitvy u Lepanta (1571) pojednává článek Panna Maria Růžencová.
Panna Maria Vítězná Štěnovická

Panna Maria Vítězná je jeden z přídomků Marie, matky Ježíšovy. Přídomek Vítězná pochází z vítězství katolíků na Bílé hoře, jehož bylo údajně dosaženo za přispění obrazu Adorace narozeného Krista (zobrazujícího Svatou Rodinu), který byl nalezen bosým karmelitánem Dominikem à Jesu Maria na zámku ve ŠtěnovicíchPlzně. Obrázek byl znesvěcený, kromě Ježíška měly postavy vypíchané oči. Tento mnich doprovázel na podzim roku 1620 katolické vojsko vedené bavorským vévodou Maxmiliánem I. Karmelitán jím žehnal před bitvou katolickým vojákům a později se zasloužil o rozšíření jeho kultu v Římě.

Štěnovická renesanční tvrz Henygarů ze Seebergu se nedochovala a její lokalizace dosud nebyla objasněna. Mj. se předpokládá v okolí staré panské sýpky, která byla po roce 1753 přebudována na trinitářský klášter, dnes barokní objekt fary s kostelem sv. Prokopa.[zdroj?]

Zasvěcené kostely[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kostel Panny Marie Vítězné.