Klášter Štěnovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klášter Štěnovice
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Štěnovice
Souřadnice
Odkazy
Kód památky 37259/4-496 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Štěnovice založila v roce 1753 majitelka štěnovického panství hraběnka Marie Terezie von Pötting, rozená Michnová z Vacínova, při kostele sv. Prokopa, vzniklého v roce 1747 vestavbou v tvaru kříže do raně barokní sýpky. V klášteře krátce působil Řád trinitářů. Do Štěnovic byli pozváni tři kněží a jeden laický bratr ze španělské větve reformovaných trinitářů. Během Josefinských reforem byl klášter v roce 1783 zrušen.

Podle nálezů keramických střepů z posledních let je historie domu spojena s předbělohorskou dobou.

Jde o jednokřídlou dvoupodlažní raně barokní budovu s průjezdem ve střední širší části a sanktusníkem uprostřed střechy. Východní část je obytná, západní část zabírá kostel. Roku 1811 při opravě střechy snesena věžička s hodinami. Přesný popis renesančního sídla Arnošta Bernklaua ze Schönreuthu, plzeňského krajského hetmana, postaveno někdy mezi roky 1555 a 1564, se nedochoval a lokalizace dosud nebyla objasněna, mj. se předpokládá v okolí staré panské sýpky[1].Nepřímo na budovu odkazuje placení daní ze 3 komínů rok 1603 za Adama Hennigara. Umístění patrové budovy se shoduje s popisem místa nálezu obrázku Panny Marie Vítězné bosým karmelitánem v roce 1620, kdy se v popisu nálezu obrázku píše "Zámeček ve Štěnovicích se nachází mezi kopci na břehu malého rybníka, při jehož jedné straně jsou domky poddaných a uprostřed velký dvůr"... líčil kaplan bavorského vévody Dominik à Jesu Maria svůj pobyt 11. října 1620 ve Štěnovicích.[2]

Dům je zapsán na seznamu kulturních nemovitých památek .

Další trinitářské kláštery[editovat | editovat zdroj]

Po klášteře u kostela Nejsvětější Trojice v Praze se jednalo o jediný trinitářský klášter v Čechách. Další dva kláštery pak měl tento řád na Moravě (Zašová a Holešov).

Historie objektu po zrušení kláštera[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení řádu Josefem II. byl objekt od roku 1784 využit jako fara s kostelem nově zřízené štěnovické farnosti. Poslední kněz, který ve Štěnovicích na faře bydlel, byl Václav Růžička do roku 1950. V domě byly také provizorní byty a sklad. Poslední provizorní byt existoval až do roku 2008. 0d 1. 1. 2005 farnost zrušena a připojena k Starému Plzenci. Od 1. 9. 2007 území bývalé farnosti přefařeno k farnosti Plzeň-Bory.

V letech 1788-1896 v domě sídlila škola. Škola pro české děti provizorně umístěna v budově i za druhé světové války, poslední školáci odešli až na začátku 70. let. Od roku 2008 je romantický dům a obnovená rozlehlá farní zahrada nejen místem sakrálním, ale i místem koncertů, výstav, a od roku 2009 jedním z míst festivalu staré hudby Haydnovy hudební slavnosti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROŽMBERSKÝ, Petr. Štěnovice-hrad,tvrz a zámek. Plzeň: ing.Petr Mikota, 2003. 26 s. ISBN 80-86596-31-1. 
  2. VÁCHA, Štěpán. Minulostí Západočeského kraje: K původu a kultu milostného obrazu Panny Marie Vítězné ze Štěnovic. Plzeň: Albis International, 2010. 498 s. ISBN ISBN:978-80-86971-05-6. S. 7-31. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]