Michnové z Vacínova
Erb Michnů z Vacínova
|
|
| země | České království |
|---|---|
| tituly | svobodní páni hrabata |
| zakladatel | Martin Michna z Vacínova |
| konec vlády | 1872 |
| poslední vládce | Bedřich Jan Michna z Vacínova |
| současná hlava | rod vymřel |
Michnové z Vacínova (též německy Michna von Vacínov, Michna z Waczynowa, von Waczinow, von Waizenhof(f)en, von Waitzenhof(f)en nebo von Waitzenau) byl český vladycký rod, později povýšený do hraběcího stavu.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Martin Michna byl pouhým měšťanem a úředníkem v Budyni nad Ohří do roku 1598, kdy obdržel přídomek z Vacínova a erb. Měl dva syny Jiřího Viléma a Pavla, který rod povznesl, ale také se nechvalně zapsal do historie.
Pavel byl vychován u jezuitů a poté se vydal na dráhu úředníka. Stal se sekretářem v České dvorské kanceláři. Stál na straně císaře proti vzpouře českých stavů a proto musel na čas Čechy opustit a do vlasti se vrátil až s císařským vojskem. Získal si přízeň Karla I. z Lichtenštejna a Albrechta z Valdštejna, podílel se na konfiskacích, působil v konsorciu, které znehodnotilo měnu. Podařilo se mu získat značné jmění. Císař jej v roce 1627 povýšil do panského stavu a roku 1627 do stavu říšského hraběte. Zemřel roku 1632 při Valdštejnově tažení na Norimberk. Začal stavět jeden z nejkrásnějších barokních paláců v Praze na Malé Straně, pro jeho nákladnost jej však vnukové museli prodat.
Pavlův syn Václav se stal zemským hejtmanem. I další členové rodu sloužili v císařských službách.
Rod se rozvětvil do tří linií, jedna z nich se poněmčila a přijala příjmení von Weitzenhofen, další větev roku 1711 získala dědičný titul hrabat.
Posledním příslušníkem rodu byl Bedřich Jan Michna z Vacínova (Friedrich Johann Michna Graf von Waitzenau), který vykonával post krajského hejtmana, jímž rod v Praze roku 1872 po meči vymřel.
Budovy a panství spojené s rodem[editovat | editovat zdroj]
- Michnův letohrádek (Villa Amerika) na Novém Městě pražském, dnes sídlo Muzea Antonína Dvořáka, dům nechal vystavět v letech 1717–1720 Jan Václav Michna z Vacínova
- Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) v Praze na Malé Straně, dříve též malý renesanční zámeček Kinských z Vchynic, v letech 1640–1650 barokně přestavěn a rozšířen tehedjším majitelem hrabětem Václavem Michnou, výzdobu provedli italští mistři Francesco Caratti a Domenico Galli.
- renesanční palác Granovských z Granova v Týnském dvoře (Ungelt) v Praze na Starém Městě, někdejší celnice, kterou císař Ferdinand I. Habsburský po zrušení mýtné povinnosti věnoval výběrčímu Jakubu Granovskému z Granova, který nechal dům přestavět na renesanční palác. Po roce 1620 se vystřídalo někaolik majitelů a dům měl různá využití.
- Malostranské mlýny v Praze
- Mühldorfský dům v Praze
- Dům V Templu v Praze
- Zámek Janov v Janově (část města Litvínov)
Erb[editovat | editovat zdroj]
V původním erbu se nacházela polovina zajíce. Po povýšení do panského a později hraběcího stavu doznal erb změn. Nahoře byla černá orlice ve zlatém poli, dole zlatý lev v černém poli a červené a bílé pruhy. Uprostřed stálo zlaté písmeno F na modrém podkladě.
Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]
Spojili se s Jeníšky z Újezda, Lažanskými, Kolovraty či Žerotíny.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Michnové z Vacínova, s. 101-102.
