Michnové z Vacínova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michnové z Vacínova
Michnové z Vacínova.jpg
Erb Michnů z Vacínova
země České království
tituly svobodní páni hrabata
zakladatel Martin Michna z Vacínova
konec vlády 1872
poslední vládce Bedřich Jan Michna z Vacínova
současná hlava rod vymřel

Michnové z Vacínova (též německy Michna von Vacínov, Michna z Waczynowa, von Waczinow, von Waizenhof(f)en, von Waitzenhof(f)en nebo von Waitzenau) byl český vladycký rod, později povýšený do hraběcího stavu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Martin Michna byl pouhým měšťanem a úředníkem v Budyni nad Ohří do roku 1598, kdy obdržel přídomek z Vacínova a erb. Měl dva syny Jiřího Viléma a Pavla, který rod povznesl, ale také se nechvalně zapsal do historie.

Pavel byl vychován u jezuitů a poté se vydal na dráhu úředníka. Stal se sekretářem v České dvorské kanceláři. Stál na straně císaře proti vzpouře českých stavů a proto musel na čas Čechy opustit a do vlasti se vrátil až s císařským vojskem. Získal si přízeň Karla I. z Lichtenštejna a Albrechta z Valdštejna, podílel se na konfiskacích, působil v konsorciu, které znehodnotilo měnu. Podařilo se mu získat značné jmění. Císař jej v roce 1627 povýšil do panského stavu a roku 1627 do stavu říšského hraběte. Zemřel roku 1632 při Valdštejnově tažení na Norimberk. Začal stavět jeden z nejkrásnějších barokních paláců v Praze na Malé Straně, pro jeho nákladnost jej však vnukové museli prodat.

Pavlův syn Václav se stal zemským hejtmanem. I další členové rodu sloužili v císařských službách.

Rod se rozvětvil do tří linií, jedna z nich se poněmčila a přijala příjmení von Weitzenhofen, další větev roku 1711 získala dědičný titul hrabat.

Posledním příslušníkem rodu byl Bedřich Jan Michna z Vacínova (Friedrich Johann Michna Graf von Waitzenau), který vykonával post krajského hejtmana, jímž rod v Praze roku 1872 po meči vymřel.

Budovy a panství spojené s rodem[editovat | editovat zdroj]

Michnův palác v Praze na Malé Straně
Michnův letohrádek (Villa Amerika, Muzeum Antonína Dvoráka) na Novém Městě Praha 2, Ke Karlovu 20

Erb[editovat | editovat zdroj]

V původním erbu se nacházela polovina zajíce. Po povýšení do panského a později hraběcího stavu doznal erb změn. Nahoře byla černá orlice ve zlatém poli, dole zlatý lev v černém poli a červené a bílé pruhy. Uprostřed stálo zlaté písmeno F na modrém podkladě.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Jeníšky z Újezda, Lažanskými, Kolovraty či Žerotíny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Michnové z Vacínova, s. 101-102.