Michnové z Vacínova

Michnové z Vacínova
Země	České království
Tituly	svobodní páni hrabata
Zakladatelé	Martin Michna z Vacínova
Konec vlády	1872
Poslední vládce	Bedřich Jan Michna z Vacínova
Současná hlava	rod vymřel
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michnové z Vacínova (též německy Michna von Vacínov, Michna z Waczynowa, von Waczinow, von Waizenhof(f)en, von Waitzenhof(f)en nebo von Waitzenau) byl český vladycký rod, později povýšený do hraběcího stavu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 1530 přesídlil do Budyně nad Ohří Lužický Srb Pavel Michna, koželuh. Měl dva syny, Šebestiána a Martina, kterého dal vyučit řezníkem. Martin se stal váženým měšťanem a panským úředníkem, v roce 1583 se pak stal správcem celého budyňského panství (v tomto roce zemřel majitel panství Mikuláš Zajíc z Hazmburka, poručníkem jeho dětí Jana Zbyňka a Hedviky byl jmenován Jiří starší z Lobkovic, skutečnou správu hospodářských statků měli ale na starosti měšťané Budyně a hlavním správcem se stal právě Martin Michna). Když Jan Zbyněk dosáhl v roce 1596 plnoletosti, jmenoval Martina Michnu hejtmanem panství a doporučil jej císaři Rudolfovi II. k povýšení do vladyckého stavu. 14. srpna 1598 se Martin Michna stal vladykou s přídomkem z Vacínova (podle hájku v blízkosti Kostelce nad Ohří, nedaleko Budyně) a byl mu udělen erb (půl zlatého zajíce na modrém štítě jako odkaz na jeho služby Hazmburkům).^[1]

Martin Michna měl dva syny: Jiřího Viléma a Pavla, který rod povznesl, ale také se nechvalně zapsal do historie.

Pavel byl vychován u jezuitů a poté se vydal na dráhu úředníka. Stal se sekretářem v České dvorské kanceláři. Stál na straně císaře proti vzpouře českých stavů, a proto musel na čas Čechy opustit a do vlasti se vrátil až s císařským vojskem. Získal si přízeň Karla I. z Lichtenštejna a Albrechta z Valdštejna, podílel se na konfiskacích, působil v konsorciu, které znehodnotilo měnu. Podařilo se mu získat značné jmění. Císař jej v roce 1627 povýšil do panského stavu a roku 1627 do stavu říšského hraběte. Zemřel roku 1632 při Valdštejnově tažení na Norimberk. Začal stavět barokní palác v Praze na Malé Straně, pro jeho nákladnost jej však vnukové museli prodat.

Pavlův syn Václav se stal zemským hejtmanem. I další členové rodu sloužili v císařských službách.

Rod se rozvětvil do tří linií, jedna z nich se poněmčila, roku 1711 získala dědičný titul hrabat a přijala příjmení von Weitzenhofen.

Emanuel Petr (1772-1827) byl profesorem agronomie na Karlově univerzitě. Od roku 1811 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti, roku 1815 se stal jejím sekretářem - "snad nejlepším, jakého kdy společnost měla".^[2] Posledním příslušníkem rodu byl jeho syn Bedřich Jan Michna z Vacínova (Friedrich Johann Michna Graf von Waitzenau), který vykonával post krajského hejtmana, jímž rod v Praze roku 1872 po meči vymřel.

Budovy a panství spojené s rodem[editovat | editovat zdroj]

Michnův letohrádek (Villa Amerika) na Novém Městě pražském, dnes sídlo Muzea Antonína Dvořáka, dům nechal vystavět v letech 1717–1720 Jan Václav Michna z Vacínova.
Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) v Praze na Malé Straně, dříve též malý renesanční zámeček Kinských z Vchynic, v letech 1640–1650 barokně přestavěn a rozšířen tehdejším majitelem hrabětem Václavem Michnou, výzdobu provedli italští mistři Francesco Caratti a Domenico Galli.
Renesanční palác Granovských z Granova v Týnském dvoře (Ungelt) v Praze na Starém Městě, někdejší celnice, kterou císař Ferdinand I. Habsburský po zrušení mýtné povinnosti věnoval výběrčímu Jakubu Granovskému z Granova, který nechal dům přestavět na renesanční palác. Po roce 1620 se vystřídalo několik majitelů a dům měl různá využití.
Malostranské mlýny v Praze
Mühldorfský dům v Praze
Dům V Templu v Praze
Zámek Janov v Janově (část města Litvínov)

Erb[editovat | editovat zdroj]

V původním erbu se nacházela polovina zajíce. Po povýšení do panského a později hraběcího stavu doznal erb změn. Nahoře byla černá orlice ve zlatém poli, dole zlatý lev v černém poli a červené a bílé pruhy. Uprostřed stálo zlaté písmeno F na modrém podkladě.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen Martina Michny z Vacínova sepsaný 18. listopadu 1910 (dokument je ve sbírkách Jandova muzea v Budyni nad Ohří):^[3]

Martin Michna, vladyka z Vacínova od roku 1598
- Pavel (1589 – 26. srpna 1632)
  - Václav (Jan) (? – 22. května 1667), bez dětí
- Jiří Vilém (1590 – 1640)
  - Sigmund Norbert (? - 1668)
    - Karel Jiří (? – 1710), bez dětí
    - Ferdinand, bez dětí
  - Vilém Fridrich
- Martin Jaroslav
  - Vilém Václav - jeho synové byli v roce 1711 povýšeni do hraběcího stavu s predikátem von Weitzenau-Weitzenhofen
    - Martin Vilém (? – 1722)
    - Jan Václav
      - Ferdinand Karel
        Karel (? – 1790), manželka Johana hraběnka z Bubna (? – 1803)
        Emanuel (18. prosince 1772 – 16. listopadu 1827)
        Bedřich Jan (16. března 1804 – 1872), bez dětí, jím rod Michnů z Vacínova vymírá
        
        Marie (1786 – ?)
      - Martin Antonín
      - Bohuchval Sebald
        Jan Nepomuk Xaver, bez dětí
    - Václav Ferdinand (? – 1712)

Rodinný strom:^[4]

Martin MICHNA Z VACÍNOVA († 1632)

Ondřej

Pavel
(cca 1572 – 1632)
∞ Anna z Kobersdorfu

Jiří Vilém
(cca 1574 – 25.8.1637)
∞ Dorota Maternová z Květnice
∞ Sabrina Lukrecie Minkvicová z Minkvic (bezd.)
∞ Voršila Žofie z Oppersdorffu (bezd.)

Šebastián
(cca 1576 – po 1637)
∞ Eliška Tejnská z Tejna

Karel
(† 1653)

Jan

Václav
(1609 – 21.5.1667)
∞ Angelika Sibyla ze Zierotína

Pavel ml.
(* 1610)

Martin
(* 1612)

Anna Polyxena
(1614 – 1650)
∞ Jindřich Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka

Vilém Fridrich
(† před 1680)
∞ Anna Marie Čejková z Olbramovic
∞ Maxmiliana Franziska de Lungen

Zikmund Norbert
(† 1667)
∞ Marie Eliška Lažanská z Bukové

Martin
(* 1610)

Martin Jaroslav
(1601 – 6.2.1668)
∞ Ludmila de Nova z Bylon

Ferdinand František Jan

Sabina Eleonora
∞ Wolfgang von Schenken
∞ Bernard František Paradis de Lasaga

Karel Jiří Václav
(1658 – 7.8.1710)
∞ Anna Ludmila Krakovská z Kolovrat

Václav

Jan Václav

Martin Michal
∞ Anna Marie Čejková z Olbramovic
∞ Maximiliana de Lungen

Anna Polyxena
(* 1635)
∞ z Lichtenštejna

Vilém Václav František
(8.4.1637 – 5.10.1684)
∞ Anna Polyxena Ennis de Atter

Marianna
∞ Johann Franz von Walmerode

Antonie Alžběta
∞ Jozef Malovec z Malovic a Kosoře

Terezie
(† 1761)
∞ Adolf Felix von Pötting

Martin Vilém
(1668 – 19.1.1722)
∞ Ernestina von Bissingen

Jan Václav
(1669 – leden 1721)
∞ Marie Karolina von Wopping

Václav Ferdinand
(1669 – 1712)

Barbora Isabela
(1672 – 1729)
∞ František Felix z Bryslu
∞ Franz Benedikt Mamming von Steinachheimb

Alžběta Terezie
(1708 – 1784)
∞ Jan Josef Malovec z Malovic

Anna Marie Barbora
(2.9.1709 – 19.2.1772)
∞ Filip Nerius Krakovský z Kolovrat

Kateřina Ludmila
(1711 – po 1730)
∞ Josef František Karel von Schönfeld

Ferdinand Karel
(1696 – po 1727)
∞ Sophie Dubois de Feignes

Martin Antonín
(1698 – po 1738)
∞ Anna Marie Barbora Jeníšková z Újezda

Gottlob Sebald
(cca 1700 – 1767)
∞ Anna Barbora Grabmann von Gromond
∞ Margot von Coenins (bezdět.)

Karel Josef
(14.12.1727 – 24.8.1789)
∞ Marie Konstanze von Unwerth (bezdět.)
∞ Johana Bubnová z Litic

Jan Nepomuk
(† před 1826)

Marie Anna
(1724 – po 1797)
∞ Jan Arnošt Buben
∞ Ferdinand Jakub Kokořowecz z Kokořowa

Emanuel Petr
(18.12.1772 – 16.11.1827)
∞ Marie Terezie Wiedersperger von Wiedersperg

Marie Anna Ludmila
(4.8.1794 – 18.11.1846)
∞ Podivin Donat von Rumerskirch

Fridrich Jan
(15.3.1804 – 23.12.1877)

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Jeníšky z Újezda, Lažanskými, Kolovraty či Žerotíny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ BOUČEK, Jan. Bakalářská práce: Pavel Michna z Vacínova. Praha: FF UK Praha, 2008.
↑ VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 103. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:bf20c813-57f3-42b8-a9b4-88ec1beccfa4
↑ Rodokmen Martina Michny v Vacínova. Budyně nad Ohří: [s.n.], 1910.
↑ Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Michnové z Vacínova, s. 101–102.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Seznam českých šlechtických rodů

[1] BOUČEK, Jan. Bakalářská práce: Pavel Michna z Vacínova. Praha: FF UK Praha, 2008.

[2] VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 103. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:bf20c813-57f3-42b8-a9b4-88ec1beccfa4

[3] Rodokmen Martina Michny v Vacínova. Budyně nad Ohří: [s.n.], 1910.

[4] Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]