Loučovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Loučovice
Loučovice
Loučovice
Znak obce LoučoviceVlajka obce Loučovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0312 545601
Pověřená obec Vyšší Brod
Obec s rozšířenou působností Český Krumlov
Okres (LAU 1) Český Krumlov (CZ0312)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 597 (2020)[1]
Rozloha 42,01 km²
Nadmořská výška 663 m n. m.
PSČ 382 76
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 7
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Loučovice
Loučovice
382 76 Loučovice
ou.loucovice@lipensko.cz
Starosta Jan Kubík (ANO)
Oficiální web: www.loucovice.info
Loučovice
Loučovice
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loučovice (německy Kienberg), do roku 1951 část obce Bolechy,[2][3][4] je obec ležící na řece Vltavě mezi Lipnem a Vyšším Brodem. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel, rozloha obce činí 42,00 km² a zdejší pošta má PSČ 382 76. Průmysl zde dříve reprezentovaly Jihočeské papírny, a.s., závod Vltavský mlýn Loučovice. Dalším podnikem je teplárna, původně dimenzovaná na výrazně vyšší počet obyvatel. Vzhledem k blízkosti rakouských hranic se zde nachází řada ubytovacích zařízení, pohostinství a nočních klubů.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostelíky sv. Prokopa a Oldřicha u Loučovic (1868)

Samotná obec Loučovice nemá příliš rozsáhlou historii – poměrně nepřístupný a skalnatý úsek údolí Vltavy mezi Lipnem a Vyšším Brodem byl zprvu osídlen pouze několika staveními, z nichž nejvýznamnější byl mlýn . Až založení papírny v 80. letech 19. století způsobilo nárůst počtu obyvatel a prudký rozvoj obce.

Zakladatelem a majitelem papírny byl Arnošt Porák, který do kraje přišel z Trutnova na severu Čech. Na přelomu století měla více než 1 000 zaměstnanců a byla největším zaměstnavatelem v širokém okolí. Další lidé (v sezóně až 600) byli zaměstnáni při přepravě dříví, neboť úsek Vltavy pod Loučovicemi nebylo možno pro plavení využívat, a tak bylo nutno dříví ručně převézt do Vyššího Brodu. V roce 1911 byla do obce přivedena již tehdy elektrifikovaná železniční trať.

Většina obyvatel obce byla ovšem německé národnosti, a tak byli po druhé světové válce odsunuti. Odsun se netýkal několika desítek pracovníků – odborníků, kteří byli potřební pro provoz papírny.

Do roku 1950 bylo v Loučovicích sídlo Místního národního výboru Bolechy.[4]

Obec byla dosídlena převážně rumunskými reemigranty, Slováky (včetně občanů romské národnosti) a Volyňskými Čechy. Tito dosídlenci měli nízkou úroveň vzdělanosti a malý vztah k území, což přetrvává dodnes – přímo v obci byla do roku 2014 vedle klasické základní školy též zvláštní škola.

V roce 1959 byly zcela uzavřeny státní hranice a hned za Loučovicemi začínala železná opona. Obec Kapličky, která se nacházela v nově vybudovaném hraničním pásmu, zanikla a její katastrální území bylo zařazeno do obce Loučovice.

Oblast jižně od obce (pravý břeh Vltavy) prošla fází útlumu hospodaření, která neskončila ani po pádu železné opony. Smělé plány počátku 90. let na znovuosídlení pustých někdejších vesnic vzaly za své a oblast dosud nemá schválený územní plán. V katastrálním území Mnichovice tak nyní žije trvale jeden soukromý zemědělec se svou rodinou a ve druhém domě pouze jeden muž. Katastrální území Kapličky je zcela neosídleno a katastrální území Dvorečná na levém břehu Vltavy a Nové Domky na pravém břehu Lipna jsou tvořena převážně chatami.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Největším podnikem v obci byly do roku 2010 Papírny Vltavský mlýn. V září 2010 byl na loučovické papírny vyhlášen konkurz, o práci tak přišlo 220 zaměstnanců a nezaměstnanost v obci narostla přes 20 %.[5] V říjnu 2010 byla část podniku pronajmuta firmě Vltava CK.[5]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v Lučské hornatině 690 m n. m., v sevřeném údolí řeky Vltavy. Vrcholy v okolí běžně přesahují 900 m (nejvyšším vrcholem na území obce je Hvězdná s 1038 m). Průměrná roční teplota dosahuje 6 °C, ve výše položeném okolí jen 4 až 5 °C. Vzhledem k silným srážkám (až 1000 mm ročně) zde sněhová pokrývka vydrží většinu zim až do konce března či začátku dubna. Přesto však s výjimkou lyžařského střediska Kramolín na území sousední obce Lipno nad Vltavou není oblast nijak využívána pro zimní turistiku. Jediný lyžařský vlek v obci Loučovice už je několik let mimo provoz. V létě je oblast výrazně atraktivnější, především pro pěší turistiku a cykloturistiku, v místech bezprostředně u státní hranice je ovšem turistický ruch i v letní sezóně mizivý.

Na území obce se nacházejí chráněná území Přírodní park Vyšebrodsko, Medvědí hora (přírodní památka), Rašeliniště Kapličky, Uhlířský vrch (přírodní památka, okres Český Krumlov) a Čertova stěna-Luč. Mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem se nachází jedna z nejobtížnějších vodáckých tratí na světě – Čertovy proudy. Zde se konalo například mistrovství světa v raftingu v roce 2003 a mistrovství Evropy v roce 2012.

Se světem je obec spojena železniční tratí č. 195 RybníkLipno a silnicí II/163 LipnoVyšší Brod.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
  3. BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2020-03-31]. Dostupné online. 
  4. a b SCHUSSER, František. Putování za růží a lilií : cesty a stezky času od malše a vltavy. České Budějovice: Veduta, 2007. 276 s. ISBN 978-80-86829-29-6. S. 184,205,206. 
  5. a b ZIMMELOVÁ, Lenka. Pětina obyvatel Loučovic zůstala po uzavření papíren bez práce. MF Dnes. Listopad 2010, čís. 9. listopadu 2010, s. B2. 
  6. kaple sv. Prokopa v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  7. kaple sv. Prokopa - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  8. kostel sv. Oldřicha - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  9. jez Huber Lutz - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  10. poutní místo Maria Rast - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]