Chvalšiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chvalšiny
Kostel sv Máří Magdalény od jihu
Kostel sv Máří Magdalény od jihu
Znak obce ChvalšinyVlajka obce Chvalšiny
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0312 545546
Pověřená obecČeský Krumlov
Obec s rozšířenou působnostíČeský Krumlov
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Český Krumlov (CZ0312)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 244 (2022)[1]
Rozloha27,95 km²
Nadmořská výška575 m n. m.
PSČ382 08
Počet domů374 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduChvalšiny 38
382 08 Chvalšiny
podatelna@chvalsiny.cz
StarostaIng. Jiří Borský
Oficiální web: www.chvalsiny.cz
Chvalšiny
Chvalšiny
Další údaje
Kód obce545546
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Chvalšiny (něm. Kalsching) se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Od roku 1990 je centrum městská památková zóna.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Název obce Chvalšiny je od vzniku obce české. Původně se obec jmenovala Chvalšín - tato podoba názvu vznikla z osobního jména Chvališa, což naznačuje i nejstarší poněmčená podoba Qualischingen, později Kalsching.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1263 daroval král Přemysl Otakar II. Chvalšiny cisterciáckému klášteru ve Zlaté Koruně.[4] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281. R. 1293 povýšeny na městečko (tento status si udržely do poloviny 20. století). V témže roce připomíná se Konrád, plebán chvalšinský.[4] Do husitských válek patřily k panství kláštera Zlatá Koruna (z tohoto období pochází také dodnes užívaný znak se symbolem zlaté královské koruny). Později patřily (poté, co se jich zmocnil Oldřich z Rožmberka) až do zrušení poddanství k českokrumlovskému panství. Po roce 1848 byly Chvalšiny sídlem okresního soudu.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách (Chvalšiny 124). Budova, ve které se nachází, sloužila původně jako radnice, po roce 1848 jako okresní soud. V muzeu se nachází též expozice věnovaná historii obce.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Chvalšinách.

Kostel sv. Maří Magdalény se poprvé připomíná v roce 1293, tehdejší budova se však nedochovala, protože byla v letech 1487–1507 nahrazena rozměrnější pozdně gotickou novostavbou. Ta byla posléze vyzdobena nástěnnými malbami, z nichž část se dochovala a byla odkryta při restaurátorských pracích v 90. letech 20. století. Tento kostel se zachoval téměř v původním stavu, mj. se dochoval strmý původní krov. Presbytář je zaklenut síťovou klenbou, loď pak klenbou krouženou s přetínáním žeber. K novějším částem patří vedle vybavení zejména patrová kruchta (spodní úroveň je barokní ze 17. století, horní z roku 1846) a mariánská kaple na kruhovém půdorysu při severní stěně lodi postavená Růžencovým bratrstvem v roce 1760. Kolem kostela býval hřbitov, zrušený před rokem 1838, kdy byla zbořena jeho ohradní zeď.[5] Z církevních památek se dále obci nachází pět výklenkových kapliček a dvě síňové kaple, pranýř se sochou svatého Jana Nepomuckého, křížová cesta s kapličkou a troje boží muka.

Dalšími pamětihodnostmi obce je např. radnice na náměstí (nyní muzeum; nynější budova obecního úřadu byla před rokem 1900 školou). Na náměstí je rovněž fara renesančního původu, později přestavovaná. Několik domů si navzdory četným požárům dodnes zachovalo pozdně gotické portály a jádra ze začátku 16. století. Na rodném domě Josefa Rosenauera je umístěna pamětní deska v německém jazyce (po roce 1945 sejmuta, po roce 1989 vrácena a doplněna deskou v češtině).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Chráněné části přírody[editovat | editovat zdroj]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Zvon z kostela sv. Maří Magdalény byl podle pověsti nalezen na louce u obce, kde jej vyryl obecní býk.

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Inženýrské sítě[editovat | editovat zdroj]

V obci je vodovod, kanalizace a je plně plynofikována.

Škola[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází základní škola s 1. až 9. třídou.

Internet[editovat | editovat zdroj]

Obec je pokryta připojením Wi-Fi, dále je zde dostupné ADSL a GPRS. V místní knihovně je též možno za drobný poplatek surfovat po internetu.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. POKORNÝ, Ludvík. Místní jména v Jižních Čechách (kapitola v Jihočeské vlastivědě: Jazyk). Příprava vydání František Cuřín a kol.. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství České Budějovice, 1986. S. 90. 
  4. a b Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. Záloha, Jiří, Odložil, Petr: Chvalšiny; vydal Obecní úřad Chvalšiny, první vydání 1998, ISBN nepřiděleno

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HŮLKA, Josef. Farní chrám sv. Maří Magd. ve Chvalšinách. IN: Method 1880, str. 13–18.
  • ŠPINAR, Jindřich; MRÁZKOVÁ, Zdena; HUDIČÁK, Petr. Boleticko: krajina zapomenuté Šumavy. 2. vyd. Český Krumlov: [s.n.], 2021. 286 s. ISBN 978-80-906801-1-1. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]