Radnice (Český Krumlov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Radnice v Českém Krumlově
Průčelí českokrumlovské radnice
Průčelí českokrumlovské radnice
Poloha
Adresa Vnitřní Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Radniční a Náměstí Svornosti
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 28478/3-875 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Českokrumlovská radnice je dům čp. 1 na Náměstí Svornosti. Vznikl spojením vícero původně gotických domů. Jeho průčelí bylo uceleno v 16. století renesanční atikou. Budova funguje jako radnice města od roku 1597. V současné době zde sídlí Městský úřad, Městská policie a muzeum tortury.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Průčelí[editovat | editovat zdroj]

Jde o třípodlažní asymetrickou budovu. Její průčelí, jižně orientované do náměstí se honosí šesti hrotitými oblouky loubí na okosených hranolových pilířích. Pozdně gotické loubí je zaklenuto křížovou klenbou. V obou patrech jsou nerovnoměrně rozmístěná pravoúhlá okna, některá s ostěním. V levé části fasády jsou patrná také tři čtvercová, dnes zazděná okénka. Jsou pravděpodobně pozdně gotická či raně renesanční. Na rozdíl od ostatních oken na fasádě jsou profilována po celém svém obvodu a jejich ostění je po gotickém způsobu zapuštěno do hmoty stavby.[1] Dále jsou v levé polovině fasády patrné čtyři štukové znaky. Jedná se o znak města Český Krumlov a znak země České, vlevo od nich erb rodu Eggenberků, napravo pak znak Schwarzenbergů.

Budovu završuje atika s dvěma pásmy polopilířků a kuželek, kterou korunují rokokové vázy z pálené hlíny. Atika zakrývá tři sedlové střechy, kolmé k průčelí. V levém horním rohu, těsně pod atikou, je malý zvon.

Spisovatel Rudolf Slawitschek ve svém románu Modrý Pánbůh z počátku 20. století srovnává českokrumlovskou radnici s benátským dóžecím palácem, který podle něj autor budovy musel vidět.[2]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiér budovy je zpřístupněn lomeným gotickým portálem, nad kterým je umístěn štítek s malovaným znakem pětilisté rožmberské růže. Po jeho levé straně se nachází pozůstatek gotického okénka s kružbou. Vstupní síň je zaklenuta hřebínkovou a valenou klenbou a obsahuje fragmenty dvou gotických portálků s motivem přetínajících se prutů. Ve vedlejší klenuté hale byly roku 2000 odkryty části zachovalých nástěnných maleb z 1. poloviny 15. století. Patrně zde byl znázorněn motiv Klanění tří králů. Z této místnosti se vstupuje do zaklenutých sklepů, které jsou pod velkou částí budovy a v nichž se dnes nachází muzeum útrpného práva.

V patře je síň s novodobým trámovým stropem na krakorcích.

Interiér budovy byl výrazně upravován v letech 1710 a 1796.[3]

Na radnici byly uchovávány významné městské cennosti jako tři zlaté klíče od městských bran či městské pečeti. Součástí majetku radnice byl také plán Krumlova a několik bust významných místních osobností, například Petra Voka z Rožmberka nebo vyšebrodského opata Matěje Bernarda Hartingera.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zmínka o náměstí (o „rynku“) je už v nejstarší městské knize z roku 1513.[4] Před rokem 1519 byl radnicí dům čp. 3, který se nachází v severovýchodním rohu náměstí a je spojen prampouchem s budovou dnešního Infocentra. Do dnešních budov se radnice přesunula až roku 1597.

Parcela, na níž dnes radnice stojí, byla zřejmě zastavěna už na počátku 14. století. Původně na místě dnešní radnice stály dva domy – tehdejší čp. 1 a čp. 2. Na to, že jde o původně dva samostatné domy, ukazuje například rozdílná výška vrcholnic hrotitých oblouků loubí.

Dům čp. 1 vlastnil od roku 1309 zlatokorunský opat. Po husitských válkách o něj ale přišel. Tento dům měl várečné právo a v prvních letech jeho existence zde byla lékárna. Ve 2. polovině 15. století přešel spolu s dalším majetkem zlatokorunského kláštera do vlastnictví Oldřicha II. z Rožmberka, který jej roku 1459 přenechal nebo prodal rodině Metlínů z Metlína.

Dům čp. 2 fungoval jako radnice. Ve 2. polovině 16. století došlo ke znovusjednocení správy svou samostatných krumlovských měst – Vnitřního města a Latránu, bylo tudíž nutné vybudovat novou společnou radnici. Tak došlo k rozšíření radniční budovy o soukromý dům s čp. 1. Oba domy byly výrazně upraveny. Součástí přestavby bylo sjednocení těchto dvou budov společnou atikou – k tomu došlo roku 1570 nebo 1580 (prameny se různí). Nešlo ovšem o atiku, kterou můžeme na radnici vidět dnes. Tato měla obloučkové štíty, připomínající benátskou architekturu.

Dům čp. 1 obec odkoupila až po dokončení přestaveb, roku 1597, a to z rukou rakouského obchodníka Andrease Teufela, který dům dostal do vlastnictví po rodině Metlínů. Radniční budova tedy vznikla roku 1597 sloučením dvou původně gotických domů, budovy původní radnice (čp. 2) a soukromého domu (čp. 1). K nim byla zezadu připojena ještě část domu čp. 24.

Roku 1710 byla budova rekonstruována. V roce 1796 byly pravděpodobně na následky ničivé vichřice sneseny obloučkové štíty. Byly nahrazeny dvoupásovou atikou, zakončenou terakotovými vázami, která je na radnici k vidění dodnes.

Starostové a představitelé města původně úřadovali ve svých domech. Až roku 1752 byla na radnici zřízena kancelář. Na samém sklonku 18. století pak ke kanceláři přibyly také byty pro purkmistra a majora a místnosti policejní strážnice.

Roku 1805 byly plánovány velkolepé přestavby, které měly budově dodat více „radniční“ vzhled. Gotické loubí se mělo zazdít, domu měla přibýt radniční věž a v jeho přízemí se měl vybudovat archiv, v němž by byly městské cennosti před případným požárem chráněny plechovými dveřmi. Pro nedostatek financí k těmto úpravám ale nedošlo.

Loubí nakonec přeci jen zazděno bylo, byť jen částečně. Ve 2. polovině 19. století byly zazděny tři oblouky původního domu čp. 1.

V letech 1924–1925 proběhla zásadní rekonstrukce budovy, při níž bylo gotické podloubí znovu odhaleno a doplněno o nové kamenické prvky.[5] Obnova je dílem Maxe Paleczeka z Vyšného.[2] Při přestavbě byly také odkryty čtyři znaky na fasádě. Tyto úpravy prosadil Karel Tannich, tehdejší starosta, knížecí archivář a městský konzervátor. Pravděpodobně právě spojením více profesí měl dostatečný vliv na tak významnou úpravu jednoho z nejdůležitějších českokrumlovských domů.

Dům vpravo, spojený prampouchem se zelenou budovou dnešního infocentra, byl radnicí před rokem 1519.

V letech 1938–1940 byl zdemolován dvorní trakt s masnými krámy a došlo také k úpravám interiéru.

Další úpravy fasády proběhly roku 1966, kdy byly restaurovány erby a zakryta sgrafitová výzdoba, dále pak v letech 1968, 1986 a mezi lety 1997 a 1998.

Stará radnice[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1519 byl radnicí dům čp. 3, někdy označován jako Stará radnice. Jde o jeden z nejstarších domů ve městě, stejně jako parcela radnice dnešní byla i tato zastavěna už kolem roku 1300. V její zadní části byla šatlava, která zde fungovala i po přesunutí radnice do nového objektu.

Budova je spojená prampouchem s dnešním domem s čp. 2, ve kterém sídlí Infocentrum. Nachází se v severovýchodním rohu náměstí. Jde o pozdně gotickou dvoupatrovou stavbu s renesančními a později klasicistními úpravami. Na dřívější funkci tohoto domu upomíná velká síň v přízemí s lunetovou klenbou a pilířem. Roku 1519 byl tento dům prodán do soukromého vlastnictví.

Do dnešních prostor se ovšem radnice přesunula až na konci 16. století. Mezi lety 1519 a 1597 se nacházela v domech čp. 2 a čp. 24 a 26 v dnešní Radniční ulici. Roku 1597 byly i domy čp. 24 a 26 prodány soukromníkům. Část domu čp. 24, konkrétně jeho předsíň a kuchyň se však připojila k budově dnešní radnice a stala se tak její zadní částí.[4]

Správa města[editovat | editovat zdroj]

Funkce městského rychtáře je doložena již k roku 1274.[6]

Seznam starostů města od roku 1850[editovat | editovat zdroj]

  • 1850–1867 Johann Polak
  • 1867–1875 Johann Nepomuk Kobinger
  • 1875–1884 Alois Czischek
  • 1884–1890 Franz Kraus
  • 1890–1893 Franz Schindler
  • 1893–1904 Gotffried Strauss
  • 1904–1919 Franz Khemeter
  • 1919 Karl Tannich
  • 1920–1923 A. Hirschl
  • 1923–1928 Karl Tannic
  • 1926–1928 V. Kubesch
  • 1928 dr. G. Hettegger
  • 1928–1932 K. Anzeletti
  • 1932–1934 A. Kopetzky
  • 1934–1936 J. Skopek
  • 1936–1938 M. Chyna
  • 1938–1940 Ludvík Schönbauer
  • 1940–1945 Quido Knapp
  • 1946–1949 František Švamberk
  • 1949–1957 Antonín Jiřička
  • 1957–1960 Josef Mrkvoš
  • 1960–1964 Jan Pecka
  • 1964–1971 Jan Voráček
  • 1971–1986 Ladislav Hoda
  • 1986–1990 Ing. Jaroslav Prokopius
  • 1990–1998 Ing. Jan Vondrouš
  • 1998–2002 Antonín Princ
  • 2002–2006 JUDr. František Mikeš
  • 2006–2010 Ing. Luboš Jedlička
  • od 2010 Mgr. Dalibor Carda

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český Krumlov : historické centrum. 1. vydání v jazyce českém. vyd. Praha: [s.n.] 199 pages s. Dostupné online. ISBN 9788087073933, ISBN 8087073932. OCLC 1006536520 
  2. a b MRÁZKOVÁ, Zdena; ŠPINAR, Jindřich; HUDIČÁK, Petr. Krumlov - město pod věží. Druhé, doplněné. vyd. Český Krumlov: Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s.r.o., 2018. 258 s. ISBN 978-80-906801-0-4. 
  3. RED.., Poche, Emanuel, 1903-1987,. Umělecké památky Čech.. [s.l.]: Akad Dostupné online. OCLC 888864937 
  4. a b 1850-1939,, Mareš, František,. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu českokrumlovském. Díl II, Město Český Krumlov = Inventar der historischen Bau- und Kunstdenkmäler im politischen Bezirk Böhmisch Krumau. Teil II, Stadt Böhmisch Krumau. 1. vydání. vyd. Praha: [s.n.] 3 volumes (1031 pages) s. Dostupné online. ISBN 9788086890067, ISBN 8086890066. OCLC 1048345004 
  5. Náměstí Svornosti č. p. 1. www.encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  6. 1961-, Kuča, Karel,. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri volumes <8> s. Dostupné online. ISBN 8085983125, ISBN 9788085983128. OCLC 36941725 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]