Kaplice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Českokrumlovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Kaplice (rozcestník).
Kaplice
Radnice na východní straně náměstí
Radnice na východní straně náměstí
Znak obce KapliceVlajka obce Kaplice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0312 545562
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Český Krumlov (CZ0312)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kaplice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 40,87 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 164 (2019)[1]
Nadmořská výška 537 m n. m.
PSČ 382 41
Zákl. sídelní jednotky 18
Části obce 11
Katastrální území 6
Adresa městského úřadu Městský úřad Kaplice
Náměstí 70
382 41 Kaplice
Starosta Pavel Talíř
Oficiální web: www.mestokaplice.cz
E-mail: podatelna@mestokaplice.cz
Kaplice
Kaplice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaplice (německy Kaplitz) je město v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, 15 km jihovýchodně od Českého Krumlova na řece Malši při severozápadním okraji Novohradských hor. Žije zde přibližně 7 200[1] obyvatel. Kaplice jsou obcí z rozšířenou působností. Je zde sídlo Římskokatolické farnosti Kaplice.

Název[editovat | editovat zdroj]

České jméno města je obvykle spojeno s kaplí sv. Marie, která byla postavena na místě dnešního kostela sv. Floriána.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě pochází z listiny z roku 1257 v níž papež Alexandr IV. uděluje mariánskému kostelu v Kaplici právo vydávání odpustků.

V roce 1317 vyměnil Bavor III. s bratry Vernerem, Rackem a Přibíkem, rytíři z Vitějovic, pořešínské panství a s ním i tržní městečko Kaplice za jejich majetek ve Vitějovicích. Ti se potom psali "z Pořešína".[2]

Městská práva má Kaplice od roku 1382, již předtím byla zmiňována jako městečko a i později byla vedena jako městys.

V roce 1423 husité upálili v Kaplickém kostele faráře, přivlečeného ze Soběnova. Fara byla vypálena a majetek fary byl rozkraden.[2][3][4]

V roce 1428 obdržel kaplický farář Johann, zvaný Kamenička (Cameniczka) finanční podporu od Johanna Ktila z Velenova (Welaun) na obnovu vypáleného fary.[2][3]

Dne 13.8.1482 udělil král Vladislav Jagellonský občanům Kaplice tzv. mílové právo.[2]

Roku 1529 král Ferdinand I. potvrdil Kaplicím měšťanům všechna jejich privilegia.[2]

Dne 9.12.1653 císař Ferdinand III. potvrdil Kaplici sporná privilegia získaná v předcházejících obdobích (právo vařit pivo, právo míle atd.).[2][3]

Dne 8.10.1718 vypukl požár, při kterém během 2 hodin vyhořela podstatná část města.[2][3]

V roce 1789 císař Josef II. potvrdil hraběcí buquoyské trhové obci Kaplice její, již za císařovny Marie Terezie potvrzená, privilegia.[2]

Dne 15.7.1872 vypukl další požár, při kterém opět vyhořela velká část města.[5]

V roce 1873 byl založen Hasičský požární sbor.[3][5]

V roce 1913 byla dána do provozu obecní elektrárna na řece Malši.[3]

Po rozpadu Rakousko-uherské monarchie a skončení 1. světové války kapličtí občané německé národnosti omítli uznat hranici nového československého státu v hranicích dřívějšího Království českého a chtěli se připojt k Hornímu Rakousku. 15. 11. 1918 byl státními orgány v Praze odvolán ze své funkce kaplický hejtman Schöbrle. Ten odmítal uposlechnout s odůvodněním, že podléhá pod vedení nově vytvořené německo-rakouské župy se sídlem v Linci. V polovině listopadu byl v Kaplici zatčen a do Lince internován  pražskou vládou jmenovaný emisar Benno Castelinni a Němci odmítli i nadále být vůči ČSR loajální. Proto byly 3.12.1918 do Kaplice poslány roty českobudějovického 1. československého pěšího pluku a v Kaplici byla zřízena vojenská posádka.[6][7][3]

9. července 1936 byla Kaplice povýšena na město.

Až do druhé světové války zde převažovalo německé obyvatelstvo. V roce 1938 byla Kaplice po podpisu Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu jako součást župy Oberdonau. V roce 1945 byla Kaplice obsazena Rudou armádou.

Do roku 1960 Kaplice byla okresním městem.

V roce 1990 bylo území historického jádra města Kaplice prohlášeno městskou památkovou zónou.[8]

V roce 1997 žilo přímo ve městě 6466 obyvatel a dalších 638 v přičleněných osadách.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Kaplice leží dle Quittovy klimatické klasifikace v oblasti MT3. Jaro je mírné, normálně dlouhé až delší, léto je krátké, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, podzim je mírný, normálně dlouhý až delší, zima je mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá a normálně dlouhá.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří:

  • Brawe
  • Hauser
  • Engel

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Již od středověku Kaplice ležela na obchodní stezce do Dolních Rakous, zvané kaplická nebo též cáhlovská. Po ní se přepravovala hlavně sůl.

Železniční stanice Kaplice na trati č. 196 České BudějoviceSummerau je mimo území města, asi 4,5 km severoseverozápadně od centra města, na území obce Střítež, jejíž místní část v okolí nádraží se jmenuje Kaplice-nádraží. Samotná Střítež leží asi 2,5 km západně od nádraží. V blízkosti nádraží (necelý kilometr východně) je Rozpoutí, osada města Kaplice. Nádraží bylo uvedeno do provozu po roce 1871, název Kaplice nese od roku 1877. Asi 3,5 km jihozápadně od města je obec a nádraží Omlenice. Přibližně v téže stopě vedla již koněspřežná dráha Linec - České Budějovice, jejíž český úsek byl zprovozněn v září 1827, nejbližší stanici však měla až v Bujanově.

Kolem západního okraje města vede severojižním směrem mezinárodní silnice E55 (silnice I. třídy č. 3). Z Kaplice odbočují silnice II. třídy č. 158 na jihovýchod do Malont a Pohorské Vsi v Novohradských horách, na východ silnice č. 154 do Nových Hradů, kolem nádraží Kaplice vede západovýchodním směrem silnice II/157 z Českého Krumlova do Trhových Svinů.

Kaplice je místním centrem regionální autobusové dopravy. Od 1. září 2004 zde byl na okružní lince zaveden i provoz městské autobusové dopravy (linka č. 330009). Regionální autobusy zajišťují i spojení s nádražím.

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřské školy
  • Základní školy
  • Gymnázium, Střední odborná škola ekonomická a SOU
  • Gymnázium, Střední Odborná Škola Ekonomická A Střední Odborné Učiliště

Kultura[editovat | editovat zdroj]

  • Kulturní dům
  • Kino

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Sportovní stadion
  • Motokrosový areál

Festivaly[editovat | editovat zdroj]

  • Oktobrfest

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kaplici.

Přírodní zajímavosti v okolí[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d e f g h SAILER, Herbert. Kaplice. 1. vyd. [s.l.]: Svazek měst a obcí regionu Pomalší, 2017. 
  3. a b c d e f g KAPLICE - Kalendárium Kaplice 2008 [ Zprávy - 2.1.2008 - Historie ]. www.mestokaplice.cz [online]. [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. 
  4. TOMEK, VÁCLAV VLADIVOJ. Jan Žižka. Praha: V ráji Dostupné online. ISBN 80-900875-7-4. S. 146. 
  5. a b KAPLICE - Několik historických postřehů o boji proti požárům na Kaplicku - 1.část [ Zprávy - 3.11.2006 - Historie ]. www.mestokaplice.cz [online]. [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. 
  6. MÖRTL, OTTO. Kaplicko a Novohradsko : historie, krajina, turistické trasy. České Budějovice: Dona 91 pages s. Dostupné online. ISBN 8085463091, ISBN 9788085463095. OCLC 499187035 
  7. KAPLICE - Hejtman Sagner a Kaplice 1918 [ Zprávy - 26.11.2008 - Historie ]. www.mestokaplice.cz [online]. [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. 
  8. Vyhláška Jihočeského KNV ze dne 19. 11. 1990 o prohlášení památkových zón ve městech a obcích Jihočeského kraje

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]