Lipno nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lipno nad Vltavou
Rekreační komplex Marína

Rekreační komplex Marína

znak obce Lipno nad Vltavouvlajka obce Lipno nad Vltavouznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0312 545597
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (LAU 1): Český Krumlov (CZ0312)
obec s rozšířenou působností: Český Krumlov
pověřená obec: Vyšší Brod
historická země: Čechy
katastrální území: Lipno nad Vltavou
katastrální výměra: 19,49 km²
počet obyvatel: 663 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 776 m n. m.
PSČ: 382 78
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Lipno nad Vltavou
Lipno nad Vltavou 83
382 78 Lipno nad Vltavou
starosta / starostka: Zdeněk Zídek
Oficiální web: www.lipnonadvltavou.cz
E-mail: ou.lipno@lipensko.cz

Lipno nad Vltavou
Red pog.svg
Lipno nad Vltavou
Zdroje k infoboxu a částem obce

Lipno nad Vltavou (něm. Lippen) je jihočeská obec, ležící poblíž hráze na levém břehu údolní nádrže Lipno na řece Vltavě. Nachází se v Lučské hornatině. V roce 2005 měla 537 obyvatel. Katastr obce se rozkládá výhradně na levém břehu nádrže a řeky Vltavy. Obec se skládá ze dvou částí, vlastního Lipna nad Vltavou a vesnice Slupečné.

Lipensko je významnou rekreační oblastí. Obec je spojena s okolím zejména železniční tratí Lipno-Rybník (trať č. 195) a silnicí II/163 z Frymburku do Vyššího Brodu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o osadě Lipno pochází až z roku 1530, ovšem osady Březovice, Studené, Plískov, Kobylnice, Petrův mlýn a Slupečná, které náležejí do katastru nynější obce Lipno nad Vltavou, byly připomínány již po roce 1281 jako zboží Rožmberské. Slupečná byla z uvedených osad v minulosti největší a až do roku 1954 byla obcí. Postupně do konce 15. století všechny osady přešly pod majetek vyšebrodského cisterciáckého kláštera pod území tehdejší rychty Bolechy. Dříve než samotné Lipno je uváděna v roce 1459 také osada Kramolín. V roce 1530 žilo v sedmi tehdejších osadách na území dnešní obce Lipno nad Vltavou 150 až 170 obyvatel (ve 28 usedlostech). Od roku 1575, kdy byla voroplavba prohlášena za svobodné podnikání, se zdejším sedlákům stávalo hlavním povoláním vorařství. U Lipna se nacházela Vorařská louka (asi 300 m od hráze dnešní přehrady, dnes je pod vodou), kde bylo nutno před Čertovými proudy vory rozebrat, naložit na volské potahy a v rozloženém stavu je odvést k vyšebrodskému klášteru. Byla to dobře placená práce. Hospodáři v Kramolíně byli v té době proslulí chovem tažných volů.[2]

V roce 1910 žilo v tehdejších osadách na území dnešní obce celkem 575 obyvatel (nejvíce ve Slupečné a Kobylnici). Vzhledem k tomu, že veškeré obyvatelstvo bylo německé národnosti, byly všechny osady významně poznamenány vysídlením Němců po druhé světové válce. K druhé zásadní změně došlo výstavbou vodní nádrže Lipno. S pracemi souvisejícími s budováním budoucí vodní nádrže se začalo v prvních měsících roku 1951. Poblíž budoucí hráze byly postaveny dřevěné domky pro stálé dělníky i pro brigádníky a vznikl tak základ budoucího sídliště v Lipně nad Vltavou. Naopak původní osada Lipno byla z převážné části zbourána a v roce 1958 zatopena napuštěním Lipenské přehrady.[2]

Po pádu železné opony obec nedisponovala vlastními prostředky a navíc byla stejně jako okolní obce postižena postupným nárůstem nezaměstnanosti v důsledku ztráty konkurenceschopnosti většiny místních podniků, z nichž některé zanikly. Přesto obec veškeré úsilí soustředila na přípravu podmínek pro příliv potenciálních investorů se zájmem investovat do cestovního ruchu. Zahájila kompletní přepracování územního plánu a s využitím úvěrů zcelovala pozemky v katastru obce. V roce 1997 obec zahájila jednání s holandským investorem, který zde vzápětí investoval více než jednu miliardu korun a vybudoval apartmánový komplex Marina Lipno, jeden z největších jachetních přístavů v celé střední Evropě. Poté se přidalli další investoři a došlo k výstavbě navazující infrastruktury včetně vybudování aquaparku, významného rozvoje místního lyžařského areálu Lipno – Kramolín, snowboard parku, bobové dráhy, letního kina, golfového hřiště a dalších atraktivit.[2]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Zimní turistika[editovat | editovat zdroj]

Na sever od obce se nachází lyžařský areál Lipno-Kramolín, kde je celkem pět sjezdovek na severních svazích Slupečného vrchu a Kramolína. Kromě sjezdovek se zde nalézá nově vybudovaný snowpark a 35 km pravidelně upravovaných běžkařských tras.

Letní turistika[editovat | editovat zdroj]

Na západ od obce se nachází velký autokemp Modřín a také objekt tzv. Maríny, což je komplex ubytovacích zařízení postavených ve spolupráci s holandskými firmami. Součástí tohoto komplexu, využívaného především zahraniční klientelou, je i krytý vyhřívaný bazén.

Na severozápad od obce, v blízkosti osady Slupečná, se nachází osmnáctijamkové golfové hřiště o rozloze 72 ha. Bylo vybudováno v letech 19992002 na původně ladem ponechaných plochách.

Obcí prochází několik turistických tras:

  • žlutá turistická značka: od Dvorečné (část Loučovic přes centrum obce na tzv. Alpskou vyhlídku (ta je v současnosti silně zarostlá a příliš svému účelu neslouží) a vrch Kaliště, odkud pokračuje směr Frymburk
  • zelená turistická značka: podél řeky Vltavy z Loučovic na nádraží, přes centrum obce, místní část Slupečná po jižním svahu hřebene Kramolína a Kaliště směr Frymburk
  • modrá turistická značka: od bývalé obce Kapličky (dnes součást obce Loučovice) na pravém břehu přehrady přes hráz a centrum obce směr Luč
  • cyklostezka č. 33 procházející podobně jako zelená značka, jedná se o patrně nejfrekventovanější trasu

V obci pokračuje mohutná výstavba nových rekreačních zařízení i sezónních bytů, někdy též nazývaná lidově „Nové Lipno“ nebo „Marína II.“ Celkově je Lipno obcí s nejvyšším počtem zahraničních investic na jednoho obyvatele v jižních Čechách.

Kultura, sportovní akce[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází letní kino. V létě jsou pravidelně pořádány závody ve vodním slalomu, popř. raftingu na úseku toku Vltavy pod hrází přehrady, někdy se konají v rámci těchto závodů i závody ve sjezdu, které využívají i spodnější divočejší část toku, tzv. Čertovy proudy. V roce 2003 tu proběhlo mistrovství světa v raftingu.

Starostova kauza[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2012 byl starosta obce Lipno nad Vltavou Ing. Zdeněk Zídek obviněn Policií ČR z trestných činů porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužívání pravomoci veřejného činitele, kterých se měl údajně dopustit v roce 2007 tím, že podepsal smlouvu na prodej pozemků akciové společnosti za necelých sedm milionů korun.[3] Zastupitelstvo obce Lipno nad Vltavou na svém zasedání 25. července 2012 toto obvinění označilo „za snahu poškodit nejen osobu starosty, ale celou obec s cílem zastavit její rozvoj, starostovi vyjádřilo jednomyslnou podporu, neboť obec z prodeje pozemků jednoznačně profitovala a v žádném případě nebyla poškozena.“[4] Obvinění padlo na základě stíhání, do nějž se policie pustila kvůli anonymnímu trestnímu oznámení. Podle policie tři měsíce od uzavření kupní smlouvy na prodej 245 tisíc m² obecních pozemků došlo ke změně územního plánu a tím cena plochy mnohonásobně reálně vzrostla až na 234 milionů korun.[3] Okresní soud v Českém Krumlově začal kauzu starosty Lipna nad Vltavou Zdeňka Zídka projednávat 6. listopadu 2013. Obžaloba nakonec vyčíslila škodu, kterou údajně starosta uzavřením nevýhodných smluv o prodeji pozemků v katastru obce způsobil, až na 120 miliónů korun. Zídek ve své obhajovací řeči zmínil, že „v roce 1993, když přebíral úřad, byl majetek obce 23 miliónů korun a v roce 2012 to bylo 480 miliónů, v Lipně nad Vltavou proinvestovaly firmy už tři miliardy korun a zaměstnávají v sezóně stovky lidí.“[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. a b c Z historie obce Lipno nad Vltavou
  3. a b Proč mě chcete zavřít na 10 let. To seberte všechny, diví se jihočeský starosta
  4. Zápis č. 15/2012 z pracovního zasedání zastupitelstva obce Lipno nad Vltavou ze dne 25.7.2012
  5. Starosta Lipna nad Vltavou měl způsobit škodu 120 miliónů podpisem nevýhodných smluv

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]