Územní plán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Územní plán města Plzeň

Územní plán (ÚP) je určitý druh územně plánovací dokumentace, která si klade za cíl racionalizaci prostorového a funkčního uspořádání území v krajině a jejího využití. Územní plán si klade za cíl nalézt takové předpoklady, které by umožnily další výstavbu a trvale udržitelný rozvoj spočívající v nalezení vyváženého stavu mezi zájmy životního prostředí, hospodářství a pro společenství lidí obývající dané území. Územní plán by se měl snažit naplnit potřeby současné generace tak, aby umožnil existenci a přežití i generací příštích.

Historie stavebních předpisů[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší období[editovat | editovat zdroj]

První stavební řád[editovat | editovat zdroj]

Přemysla Otakara II – r. 1270 pro Jihlavu

Dvorní a guberniální nařízení[editovat | editovat zdroj]

Např. Dekret gubernia z. r. 1789

Jednotný stavební řád[editovat | editovat zdroj]

Od r. 1815 říšský zákon, pravomoc převedena na jednotlivé obce

Nový stavební řád[editovat | editovat zdroj]

Roku 1864 – předepsány tzv. plán rozdělovací (či polohopisný) Později se začaly používat plány upravovací nejčastěji měřítku 1:720.

Konec 19. století[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 40 z r. 1886 – stavební řád pro Prahu[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 5 z r. 1889 - stavební řád pro venkov[editovat | editovat zdroj]

Další zákony[editovat | editovat zdroj]

Např. č. 63 r. 1894, č. 64 r. 1894, č. 26, zákon pro Bratislavu, Asanační zákon, atd.

Období po vzniku samostatné republiky[editovat | editovat zdroj]

Státní regulační komise[editovat | editovat zdroj]

Státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím (SRK) vznikla v r. 1920. Měla za úkol zaručit jednotný vývoj Prahy. Dělo se to cestou přípravy regulačních a zastavovacích plánů v měřítku 1:5000 a 1:2800. SRK měla pravomoc pro Prahu a pro několik desítek okolních obcí, z nichž velká část je v současné době na území hlavního města. Od r. 1934 se měly podle normy ČSN 1134 připravovat Plány upravovací přehledné a Plány upravovací podrobné.

Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí[editovat | editovat zdroj]

Vznikla v době německé okupace, existovala od r. 1940 do r. 1949. Nahradila SRK a pokračovala v její práci za změněných podmínek. Činnost byla regulována vládním nařízením č. 109/1942.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 86/1949 na obnovu válkou poškozených a zničených budov. Zákon č. 280/1949 o územním plánování a výstavbě obcí Vládní nařízení č. 51/1950 o územním plánování 1951 Vznik Kanceláře pro územní plán hlavního města Prahy – pod vedením Jiřího Novotného. Vládní nařízení č. 93/1950 o výstavbě obcí

Novelizace předpisů[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 84/1958 o územním plánování[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 87/1958 o stavebním řádu[editovat | editovat zdroj]

ÚHA[editovat | editovat zdroj]

V r. 1961 zřízen Útvar hlavního architekta hlavního města Prahy (UHA), pod vedením Jiřího Voženílka, jehož činnost byla spojena s Kanceláří pro územní plán hlavního města Prahy.

URM[editovat | editovat zdroj]

Útvar rozvoje hlavního města Prahy (URM), příspěvková organizace byl zapsán v Obchodním rejstříku 3. 6. 2002. Od té doby do současnosti podobnou činnost, avšak s pozměněnou pravomocí, vykonává URM. Některé činnosti bývalého ÚHA zůstaly v rámci URM, některé byly převedeny na Magistrát hl. m. Prahy.

Zákon č. 50/1976[editovat | editovat zdroj]

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tento zákon byl upravován mnohými vyhláškami a novelami zákona. Poslední aktualizovaná vyhláška je č. 132/1998. Poté byl schválen nový „stavební zákon“.

Zákon č. 183/2006[editovat | editovat zdroj]

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) schválený 14. 03. 2006, účinný od 1. 1. 2007. Tento zákon zrušil předcházející stavební zákony a vztahující se vyhlášky. Byl několikrát novelizován: zákon č. 68/207, ze dne 7. 3. 2007 a zákon 191/2008 ze dne 7. 5. 2008. Poslední významné změny přinesla změna zákon č. 350/2012 Sb.

Postup tvorby ÚP[editovat | editovat zdroj]

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

V České republice je ÚP vyhotovován na základě stavebního zákona 183/2006 Sb. Územní plán vydává zastupitelstvo obce formou opatření obecné povahy (OOP) a nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce (viz § 173 správního řádu). ÚP je tvořen tzv. výrokovou částí (ta obsahuje požadavky a podmínky rozvoje území stanovené v textové části a vymezené ve výkresech) a tzv. odůvodněním (obsahujícím odůvodnění řešení, východiska řešení, podklady apod., které má rovněž textovou a grafickou část). Výkresová dokumentace se v současné době zhotovuje v měřítku 1:5 000 nebo 1:10 000. Územní plán je speciální formou opatření obecné povahy. Je tedy vydáván zastupitelstvem obce jako celek (výrok a odůvodnění). Územní plán je vyhotoven na základě územně analytických podkladů, doplňujících průzkumů, vlastních podkladů a rozborů daného území, popřípadě územních studií. ÚP musí být v souladu se zásadami územního rozvoje.

Povinný postup dle legislativy[editovat | editovat zdroj]

Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.

Pořízení územního plánu[editovat | editovat zdroj]

O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce a) z vlastního podnětu, b) na návrh orgánu veřejné správy, c) na návrh občana obce, d) na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce, e) na návrh oprávněného investora.

Návrh na pořízení územního plánu[editovat | editovat zdroj]

Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území se územní plán pořizuje, a obsahuje a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce, b) údaje o navrhované změně využití ploch na území obce, c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele, d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny, e) návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu. Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad územního plánování.

Zadání územního plánu[editovat | editovat zdroj]

Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, případně vymezí řešené území u územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Náležitosti obsahu zadání územního plánu stanoví prováděcí právní předpis.

Návrh územního plánu[editovat | editovat zdroj]

Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává. Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání a doručí návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání návrhu územního plánu a zajistí řešení případných rozporů.

Posouzení návrhu územního plánu krajským úřadem[editovat | editovat zdroj]

Návrh územního plánu posuzuje před řízením o jeho vydání krajský úřad, kterému pořizovatel předloží návrh územního plánu.

Řízení o územním plánu[editovat | editovat zdroj]

O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. K veřejnému projednání přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem. Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, nebo regulačního plánu vydaného krajem, se nepřihlíží. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu s výsledky projednání.

Vydání územního plánu[editovat | editovat zdroj]

Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu.

Vyhodnocování územního plánu a jeho změny[editovat | editovat zdroj]

Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období, která může obsahovat pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu. Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání jeho změny a toto vyhotovení opatří záznamem o účinnost. Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování územního plánu a jeho změny stanoví prováděcí právní předpis.

Koncept územního plánu[editovat | editovat zdroj]

Až do účinnosti novely stavebního zákona č. 350/2012 Sb. existoval ještě stupeň Koncept územního plánu. Ten se zhotovoval pokud bylo stanoveno v zadání územního plánu. Pořizovatel zajistil pro obec zpracování konceptu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. O konceptu územního plánu se konalo veřejné projednání. Od 1. 1. 2013 kategorii Koncept územního plánu stavební zákon nezná.

Obsah územního plánu[editovat | editovat zdroj]

Územní plán vymezuje zastavěné území, plochy a koridory. Zejména se jedná o:

  • zastavitelné plochy (tedy plochy, v nichž lze umísťovat, povolovat a realizovat stavby),
  • plochy přestavby a
  • plochy určené pro veřejně prospěšné stavby a opatření (které lze následně vyvlastnit).

Dále stanovuje podmínky pro využití ploch,  určuje, jaké využití konkrétního území je přípustné a za jakých podmínek a jaké je naopak nepřípustné. Může stanovovat například výškovou či plošnou regulaci zástavby, její charakter a strukturu. Územní plán obsahuje textové a grafické části, které musí být ve vzájemném souladu. Důležitou součástí územního plánu je i jeho odůvodnění, které musí obsahovat důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. [1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MORKUS, Josef. Územní studie v podmínkách Prahy se zaměřením na řešení urbanistické koncepce. Praha : Doktorandská disertační práce, ČVUT, Fakulta architektury, 2012.  
  • Zákon č. 183/2006 Sb o územním plánování a stavebním řádu. Praha : [s.n.], 2006.  
  • Zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Praha : [s.n.], 2012.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROSINOVÁ, Alžběta. Územní plán - pojem a závaznost [online]. [cit. 2015-11-04]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Územní plán hl. m. Prahy[editovat | editovat zdroj]

Územní plány ve Středočeském kraji[editovat | editovat zdroj]