Přeskočit na obsah

Stavební zákon

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stavební zákon
Předpis státu
ČeskoČesko Česko
Druh předpisuzákon
Číslo předpisu283/2021 Sb.
Obvyklá zkratkaStavZ
Údaje
AutorParlament České republiky
Schváleno13. července 2021
Platnost29. července 2021
Účinnost1. ledna 2024
Související předpisy
správní řád
Oblast úpravy
stavební právo

Stavební zákon je zákon České republiky, který upravuje právní vztahy v oblasti územního plánování a stavebního řádu. Poslanecká sněmovna zákon schválila 13. července 2021, když přehlasovala vrácení návrhu Senátem. Zákon byl ve Sbírce zákonů vyhlášen 29. července 2021 pod č. 283/2021 Sb.

Účinnost zákona byla dělená; základní účinnost byla stanovena původně na 1. července 2023, poté posunuta na 1. ledna 2024, kdy byl též zrušen předchozí stavební zákon z roku 2006. Plné použitelnosti pro všechny stavby nabyl zákon 1. července 2024.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Návrh nového stavebního zákona se začal připravovat v roce 2017 v reakci na dlouhodobou nespokojenost s dosavadním stavebním zákonem z roku 2006. Jeho obecným cílem bylo zrychlit a zjednodušit stavební řízení a zavést kompletní digitalizaci.[1]

Součástí původně schváleného znění zákona bylo zavedení nového ústředního orgánu, kterým měl být Nejvyšší stavební úřad[2][3] a jemu podřazené krajské stavební úřady – stavební úřady by už tak nespadaly pod obecní a krajské úřady. Do státní stavební správy by byla integrována i většina agendy dotčených orgánů, které by tak již nevydávaly závazná stanoviska. Další podstatnou změnou bylo sloučení dosavadního územního a stavebního řízení do jediného řízení o povolení záměru.

V roce 2023 Parlament schválil, že státní stavební správa nevznikne, a stavební úřady tak nadále zůstanou při obcích.[4] Jediným novým úřadem je dle nového zákona Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který spadá pod Ministerstvo dopravy a má řešit velkou dopravní a energetickou infrastrukturu – tzn. vyhrazené stavby.[1] Novela také zrušila zamýšlenou integraci dotčených orgánů do stavebních úřadů. Místo toho byl přijat zákon o jednotném environmentálním stanovisku, který sjednotil závazná stanoviska v oblasti životního prostředí.[1]

Součástí nového stavebního zákona byla digitalizace stavebního řízení, tzv. Informační systém stavebních řízení (ISSŘ), jehož využívání bylo povinné od července 2024. Na nedostatky ISSŘ poukazovala řada subjektů (developeři, architekti, stavební úředníci…) již od počátku roku 2024 a opakovaně žádaly odložení jeho spuštění, což vláda odmítala.[5][6][7][8][9] Když se pak nedostatky nového systému projevily naplno,[10][11][12][13] předseda vlády pod tlakem kritiky odvolal tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.[14][15] Novela zákona posléze zavedla přechodné období, kdy je možné vedle ISSŘ použít i jiné informační systémy.[16]

Přestože nový stavební zákon nabyl účinnosti až od roku 2024, do konce roku 2025 byl upraven deseti novelami, které způsobily jeho nepřehlednost.[17]

Na jaře 2026 je v Poslanecké sněmovně projednávána rozsáhlá novela zákona. Ta si vysloužila přezdívku Lex Developer, protože ač si klade za cíl vyřešit krizi bydlení, podle odborných komentářů naopak nahrává developerům a korupci a omezuje veřejné zájmy a demokracii.[18]

Struktura zákona

[editovat | editovat zdroj]

Zákon je rozdělen do 13 částí a dále obsahuje devět příloh. Zákon stanoví působnost orgánů stavební správy, orgánů územního plánování a orgánů územní samosprávy; stanoví cíle, úkoly a nástroje územního plánování a požadavky na výstavbu; dále upravuje podmínky pro integrovanou ochranu veřejných zájmů, povinnosti osob při přípravě a provádění staveb, některé účely vyvlastnění, oprávnění autorizovaných inspektorů a výkon kontroly.[19]

  • Část první: Úvodní ustanovení (§ 1–14)
    Vymezuje předmět zákona a definuje základní pojmy.
  • Část druhá: Organizace a výkon veřejné správy (§ 15–37)
    Upravuje soustavu orgánů stavební správy a jejich působnost na úseku územního plánování a stavebního řádu. Působnost podle tohoto zákona vykonávají vláda, Ministerstvo pro místní rozvoj, orgány územního plánování, stavební úřady, obce a kraje.
  • Část třetí: Územní plánování (§ 38–136a)
    Stanovuje cíle a úkoly územního plánování. Definuje nástroje územního plánování, kterými jsou: územně plánovací podklady, politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace (územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán), vymezení zastavěného území a územní opatření. Územně plánovací dokumentace a územní opatření jsou vydávány ve formě opatření obecné povahy.
  • Část čtvrtá: Stavební právo hmotné (§ 137–169)
    Obsahuje požadavky na výstavbu (na vymezování pozemků, na umisťování staveb a technické požadavky na stavby) a vymezuje povinnosti osob ve výstavbě (stavebník, projektant, dozor).
  • Část pátá: Vyvlastnění (§ 170)
    Stanovuje účely vyvlastnění pro potřeby tohoto zákona.
  • Část šestá: Stavební řád (§ 171–266)
    Upravuje řízení o povolení záměru, řízení o užívání (kolaudace), odstraňování staveb a mimořádné postupy. Subsidiárně se použije správní řád.
  • Část sedmá: Informační systémy veřejné správy (§ 267–275)
    Zavádí digitalizaci stavebního řízení – zřizuje Portál stavebníka, Národní geoportál územního plánování a evidenci elektronických dokumentací.
  • Část osmá: Výkon činnosti autorizovaných inspektorů (§ 276–286)
    Autorizovaný inspektor vydává odborné posudky pro účely kolaudace staveb a posudek k souladu projektové dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby a s jejími změnami a s požadavky na výstavbu.
  • Část devátá: Kontrola a opatření k nápravě (§ 287–300)
    Upravuje kontrolní mechanismy ve věcech územního plánování i stavebního řádu.
  • Část desátá: Přestupky (§ 301–304)
    Stanoví jednotlivé skutkové podstaty přestupků na úseku územního plánování i stavebního řádu.
  • Část jedenáctá: Soudní přezkum (§ 305–310)
    Speciální úprava správních žalob a přezkumu opatření obecné povahy; stanoví odchylky od soudního řádu správního.
  • Část dvanáctá: Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ 311–334b)
    Upravuje především institucionální změny a použitelnost zákona pro dosavadní řízení a postupy.
  • Část třináctá: Účinnost (§ 335)
    Zákon jako celek nabyl účinnosti 1. ledna 2024. Některá ustanovení nabyla účinnosti 30. července 2021, 1. ledna 2022, resp. 1. ledna 2023.

Součástí zákona jsou nakonec přílohy 1 až 9, které stanoví kategorizaci staveb a náležitosti nástrojů územního plánování.

Zákonnou regulaci doplňují prováděcí právní předpisy, zejména vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj. Hl. m. Praha, Brno a Ostrava mohou některé požadavky na stavby a využití území stanovit vlastním nařízením.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 Poslanci se po měsících dohadů shodli, Nejvyšší stavební úřad nebude. Seznam Zprávy [online]. 2023-03-24 [cit. 2025-06-06]. Dostupné online.
  2. ↑ 5 zásadních změn, které přinese nový stavební zákon - Frank Bold Advokáti. www.fbadvokati.cz [online]. [cit. 2025-12-22]. Dostupné online.
  3. ↑ Poslanci schválili nový stavební zákon. Prošel po veletoči komunistů. iDNES.cz [online]. 2021-07-13 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
  4. ↑ Zákon č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony. [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
  5. ↑ "Nikdo to ještě neviděl." Digitalizaci staveb hrozí odklad. Stihnu to, namítá Bartoš. Aktuálně.cz [online]. 2024-02-07 [cit. 2025-08-03]. Dostupné online.
  6. ↑ Dusno v koalici. Starostové se bojí, že Bartoš nestíhá digitalizaci. Seznam Zprávy [online]. 2024-03-13 [cit. 2025-08-03]. Dostupné online.
  7. ↑ PFEFFER, Tomáš. MMR unesla parta šílenců. Zakázky v troskách, personálie v rozvratu a reforma ÚOHS jako nedomyšlený experiment. INDOC [online]. [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
  8. ↑ KLÍMOVÁ, Jana. Bartoš: Digitální portál stavebníka od 1. 7. bude. ‚Pořád nevíme, jak se připravit,‘ nevěří developer Soural. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-04-09 [cit. 2025-21-23]. Dostupné online.
  9. ↑ Jak jsme připravení? Vůbec, říkají úředníci k digitalizaci stavebního řízení. Seznam zprávy [online]. 2024-05-25 [cit. 2025-08-03]. Dostupné online.
  10. ↑ Ohrožujete naši existenci, píší architekti Bartošovi. Úředníci se paskvil odmítají učit. iDnes.cz [online]. 2024-07-31 [cit. 2025-08-03]. Dostupné online.
  11. ↑ Stavební úředníci jsou frustrovaní a znechucení. Hrozí stávkou i odchody. iDnes.cz [online]. 2024-08-19 [cit. 2025-08-03]. Dostupné online.
  12. ↑ Slibovali teslu, dodali trabant. Stavbaři a obce tepou Bartošovu digitalizaci. iDnes.cz [online]. 2024-08-27 [cit. 2025-08-03]. Dostupné online.
  13. ↑ Naprosté selhání, stínová vláda ANO ostře kritizuje digitalizaci stavebního řízení. iDnes.cz [online]. 2024-08-29 [cit. 2025-08-03]. Dostupné online.
  14. ↑ HROCH, Jaroslav; STUCHLÍKOVÁ, Lucie. Fiala vyhodil Bartoše z vlády: Není schopen dotáhnout digitalizaci. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2024-09-24 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online.
  15. ↑ Pavel odvolal Bartoše, resort dočasně povede Jurečka. Vládní posty pro legislativu i digitalizaci končí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-09-30 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
  16. ↑ Zákon č. 437/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2025-12-22]. Dostupné online.
  17. ↑ KUZMOVÁ, Eva. První pololetí roku 2025 přineslo hned šest novel nového stavebního zákona, málokdo se v nich vyzná. Z + i [online]. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, 2025-09-12 [cit. 2025-10-22]. Čís. 4.
  18. ↑ 10 žen expertek a političek řeklo jednoznačné NE novele stavebního zákona tzv. LEX DEVELOPER. Aktuality – Zelený kruh [online]. Zelený kruh, 2026-05-15 [cit. 2026-05-18]. Dostupné online.
  19. ↑ § 1 odst. 1 a 2 stavebního zákona.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stavební_zákon&oldid=25894345“