Vyšší Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vyšší Brod
Vyšebrodský klášter, dominanta města

Vyšebrodský klášter, dominanta města

znak obce Vyšší Brodvlajka obce Vyšší Brodznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0312 545848
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (LAU 1): Český Krumlov (CZ0312)
obec s rozšířenou působností: Český Krumlov
pověřená obec: Vyšší Brod
historická země: Čechy
katastrální výměra: 69,76 km²
počet obyvatel: 2 528 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 571 m n. m.
PSČ: 382 73
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 8
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Městský úřad Vyšší Brod
Míru 250
382 73 Vyšší Brod
starosta / starostka: Ing. Milan Zálešák
Oficiální web: www.mestovyssibrod.cz
E-mail: podatelna@vyssibrod.cz

Vyšší Brod
Red pog.svg
Vyšší Brod
Zdroje k infoboxu a částem obce
Vyšebrodský klášter - kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Vyšší Brod (německy Hohenfurth) je malé město v jižních Čechách. Leží na řece Vltavě na nejvýchodnější výspě Šumavy (okolní oblast se nazývá Vyšebrodsko). Je nejjižnější obcí ČR; nejjižněji položený bod se nachází na katastru místní části Studánky, 48°33′9″ s. š., 14°19′59″ v. d.

Město je turisticky velmi atraktivní: Nachází se v něm cisterciácký vyšebrodský klášter a začíná zde díky Lipnu prakticky neustále splavný úsek toku Vltavy, který je nejnavštěvovanější vodáckou trasou v České republice.[2] Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Po městě byla pojmenována planetka č. 121089, která byla objevena v roce 1999 Milošem Tichým z hvězdárny na Kleti.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Klášter Vyšší Brod

Město se rozkládá okolo již neexistujícího brodu, na jehož místě překračovala Vltavu středověká kupecká stezka z Lince do Čech.[4] Osada na místě města vznikla nejpozději ve 12. století a náležela k Rožmberskému panství. V roce 1259 zde Vok I. z Rožmberka založil spolu s mnichy z Wilheringu cisterciácký klášter a osadu s rozsáhlými pozemky v okolí jim daroval.[4] Status města Vyšší Brod obdržel na základě dekretu císaře Františka Josefa I. v roce 1870. V roce 1909 začala být z podnětu průmyslníka Arnošta Poráka a opata Bruna Pammera budována železniční trať Rybník - Lipno nad Vltavou, která byla dokončena a otevřena na konci roku 1911 a zajistila městu železniční spojení.

V září 1938 se stal Vyšší Brod místem těžkých bojů mezi československými ozbrojenými silami a německými bojůvkami. 28. září zaútočil Freikorps podporovaný místními německými obyvateli na jednotky SOS, které se na druhý den ráno musely stáhnout na levý břeh Vltavy. Ještě týž den však SOS dorazila pomoc v podobě cyklistické roty a obrněného vlaku a město bylo rychle dobyto zpět.[5] Mnichovskou dohodou však vzápětí Vyšebrodsko společně s mnoha dalšími pohraničními oblastmi Německu.

Nacisté za své vlády zrušili a zabrali vyšebrodský klášter, jehož mniši proti nim vystupovali, a využívali ho jako sklad naloupených uměleckých a historických předmětů. Vládu Němců ve městě ukončil 6. května 1945 příchod americké armády, s níž svedli na přístupech k městu několik drobných a předem beznadějných střetnutí.[6][7]

Většina obyvatel byla do roku 1945 německé národnosti, po odsunu došlo k dosídlení převážně nepůvodním obyvatelstvem. Vyhnána byla i většina mnichů německého původu z obnoveného vyšebrodského kláštera. V roce 1950 byl klášter přepaden Státní bezpečností, která jej násilím zabrala a zbylé mnichy odvezla do internace.

V roce 1959 byla na jih od města vytvořena železná opona, za níž zůstalo jen malé množství obyvatel ve vesničkách Studánky a Dolní Drkolná. Po otevření hranic v roce 1989 význam města silně vzrostl, neboť odtud vede přímá silnice na silniční hraniční přechod Studánky/Bad Leonfelden. Ve městě vznikla řada nových ubytovacích a stravovacích zařízení, drobných služeb (pekárna, různé prodejny převážně vietnamských majitelů) včetně nočních klubů. V roce 1990 se do vyšebrodského kláštera vrátili mniši.

1. ledna 2004 mělo město 2628 obyvatel.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vyšším Brodě.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

  • Vyšší Brod (k. ú. Vyšší Brod; zahrnuje Kozinec)
  • Dolní Jílovice (k. ú. Bolechy; levý břeh Vltavy; zahrnuje osady či samoty Lomský Dvůr, Lopatné, Kyselov, Bolechy, Hradový a železniční stanici Čertova Stěna)
  • Herbertov (k. ú. Herbertov; zahrnuje osady či samoty Herbertov, U Zastávky, železniční zastávky Těchoraz a Herbertov)
  • Těchoraz (k. ú. Herbertov)
  • Dolní Drkolná (k. ú. Dolní Drkolná, zahrnuje osady či samoty Dolní Drkolná, Horní Drkolná, Mlýnec, Radvanov)
  • Hrudkov (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy, zahrnuje železniční stanici Vyšší Brod klášter)
  • Lachovice (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy)
  • Studánky (k. ú. Studánky u Vyššího Brodu; zahrnuje osadu či samotu Bystrá)
  • Svatomírov (neosídlené katastrální území, nemá status místní části)

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Čertova stěna - Luč, lokalita řeky Vltavy pod kamenným mořem mezi Lipnem I a II

Pěší turistika[editovat | editovat zdroj]

Město i s okolím je turisticky vysoce atraktivní. Přímo na kraji města se nachází cisterciácký klášter, ve městě samém pak ještě děkanský kostel sv. Bartoloměje. V komplexu kláštera má své sídlo také Poštovní muzeum.

V těsné blízkosti města se nachází poutní místo Maria Rast am Stein. Z přírodních zajímavostí je zde Přírodní park Vyšebrodsko (v podstatě celé území pravého břehu Vltavy) a národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč. Od kláštera do údolí Menší Vltavice vede naučná trasa Opatská stezka.

Cykloturistika[editovat | editovat zdroj]

V obci Vyšší Brod začíná tzv. šumavská cyklostezka, která vede po levém břehu Vltavy přes Čertovu stěnu a Loučovice k hrázi Lipenské přehrady. Odtud dále po levém břehu Lipna až do Nové Pece a do hloubi národního parku Šumava. Úsek cyklostezky Vyšší Brod – Nová Pec byl dokončen za příspěvku z fondu Phare v roce 1999. Po pravém břehu Vltavy a Lipna vede z Vyššího Brodu do Nové Pece druhá cyklostezka, která využívá staré vojenské asfaltové cesty. Tato cyklostezka je terénně náročnější, hned za obcí Vyšší Brod stoupá do poměrně strmého kopce, navíc je povrch cesty značně poničen, s chybějícími kusy asfaltu a dírami, takže se doporučuje zde jezdit jen na horských kolech a se zvýšenou opatrností.

Pod vyrovnávací elektrárnou Lipno II je výchozí kemp vodáků pro sjíždění Vltavy

Vodní turistika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vltava Vyšší Brod-Boršov nad Vltavou.

U Vltavy mezi klášterem a železniční stanicí Vyšší Brod-Klášter (trať Lipno nad VltavouRybník) se nachází kemp, který je hojně využívaný zejména vodáky, neboť u něj začíná splavný úsek dolní Vltavy. Vltava mezi Vyšším Brodem a Boršovem nad Vltavou je vodácky nejfrekventovanější řekou v České republice (a zřejmě i v Evropě).[zdroj?] Průměrně zde projede v sezóně 1 000 až 1 500 lodí denně, ale za obzvlášť pěkného počasí se o víkendech, zejména kolem svátků 5. a 6. července může denní frekvence překročit i 2 500 lodí.[zdroj?] Za vysokou popularitu řeky Vltavy může především dodržování stálého minimálního průtoku z přehradní nádrže Lipno II., pod jejíž hrází se zmiňovaný kemp nalézá. Tento minimální průtok činí 6 m3/s a je dostatečný pro splouvání řeky v celém zmíněném úseku (jen u těžších kánoí může být problematický krátký úsek pod jezem u Herbertova). Při plánování výletu tak nejsou vodáci odkázáni na dostatečné srážky, jako je tomu v případě řady dalších českých řek. Ve Vyšším Brodě funguje také několik půjčoven lodí a navíc České dráhy speciálním vlakem vozí lodě z Českých Budějovic.

Významné postavy Vyššího Brodu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam opatů cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. http://www.raft.cz/cechy/vltava.aspx
  3. http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-121089
  4. a b LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. ISBN neuvedeno. S. 328. 1. vydání. 
  5. http://www.rozhlas.cz/cb/publicistika/_zprava/jihoceske-pohranici-v-zari-1938-jen-tak-neodevzdali-bojovalo-se-ve-vyssim-brode-i-krumlove--1655843
  6. http://www.valka.cz/13188-Chronologie-osvobozeni-zapadnich-Cech-jednotkami-3-U-S-Army-
  7. https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/8360/BP_HulecV.pdf?sequence=1

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.
  • HAJNÁ, Milena. Rožmberkové. Cestovní průvodce. České Budějovice : NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. 302 s. ISBN 978-80-85033-32-8. S. 205-209.  
  • KAINDL Dominik : Geschichte des Zisterzienserstiftes Hohenfurt in Böhmen, 2008.
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]