Roztoky (okres Praha-západ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Roztoky
Celkový pohled od pražských Čimic

Celkový pohled od pražských Čimic

znak obce Roztokyvlajka obce Roztokyznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ020A 539627
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (LAU 1): Praha-západ (CZ020A)
obec s rozšířenou působností: Černošice
pověřená obec: Roztoky
historická země: Čechy
katastrální výměra: 8,44 km²
počet obyvatel: 8 208 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 237 m n. m.
PSČ: 252 63
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 1
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Roztoky
Náměstí 5. května 2
252 63 Roztoky
starosta / starostka: Jan Jakob
Oficiální web: www.roztoky.cz
E-mail: mu@roztoky.cz
Roztoky na mapě
Roztoky
Red pog.svg
Roztoky
Zdroje k infoboxu a částem obce

Roztoky jsou město nacházející se severně od Prahy na levém břehu řeky Vltavy při ústí Únětického potoka. Někdy jsou pro upřesnění označované též jako Roztoky u Prahy nebo Roztoky nad Vltavou.

Rozkládají se na ploše 8,44 km² a žije zde 8 tisíc lidí. Pravděpodobně je však počet obyvatel vyšší, protože město zažívá v souvislosti s masívní bytovou výstavbou v posledních letech obrovský příliv nových obyvatel a někteří z nich sice v Roztokách bydlí, ale k trvalému bydlišti zůstávají nahlášeni jinde.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Klementa na Levém Hradci

První písemná zmínka o Roztokách se nachází v panovnické listině z roku 1233, ve které byl zmiňován i Petr z Roztok,[2] podle archeologických nálezů ovšem bylo území Roztok osídleno nepřetržitě od mladší doby kamenné do raného středověku (archeologické lokality Levý Hradec a rozsáhlé slovanské osídlení na břehu Vltavy, u železničního přejezdu ve směru na Prahu, v místě silniční přeložky).

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (města) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[4]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever [5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[7]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Roztoky u Prahy (2954 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

Instituce a průmysl:
poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českoslov. kostel, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo různých živností, továrna na globy, továrna na mýdla, luštírna semen, stavební družstvo, 2 stavitelé, továrna na svíčky, 2 velkostatky

Služby (výběr):
3 lékaři, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 2 autodrožky, 2 biografy (Sokol, Svoboda), cukrář, drogerie, hodinář, 12 hostinců, hotel Sakura, inženýr, knihař, 2 lázně, 2 restaurace (Maximiliánka, V háji), Městská spořitelna v Kralupech n. Vlt., Občanská záložna, Okresní záložna hospodářská, sdružení pro zásobování vodou, 4 zedničtí mistři

V obci Žalov (1767 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Roztok) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]výroba cementového zboží, cihelna, drogerie, obchod s dřívím, družstvo pro rozvod elektrické energie v Žalově, galanterie, 2 holiči, 7 hostinců, 2 kapelníci, konsum Včela, 2 krejčí, továrna na kůže, pekař, pokrývač, porodní asistentka, radiopotřeby, 10 rolníků, 3 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, švadlena, 3 trafiky, truhlář, obchod s uhlím, zahradnictví, 2 zámečníci, 2 zedničtí mistři

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Roztoky u Prahy podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[12][13] V celé roztocké aglomeraci nicméně žije necelých 10 tisíc obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1 148 1 213 1 367 1 575 1 941 2 609 4 769 5 272 5 905 6 146 6 138 5 756 5 733 8 140
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
139 161 165 188 305 357 778 1 159 1 187 1 245 1 331 1 467 1 592 1 958

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Město Roztoky mají evidovanou jedinou část, která se rozkládá na dvou katastrálních územích.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Roztokách (okres Praha-západ).

Součástí Roztok je národní kulturní památka Levý Hradec, který leží v katastru bývalé samostatné obce Žalov. Na místě staršího osídlení vzniklo v 9. století slovanské opevněné hradiště, které se stalo sídlem nejstarších přemyslovských knížat. Za vlády prvního historického knížete Bořivoje zde vznikla rotunda sv. Klimenta, objevená pod podlahou nynějšího kostela, ve které byl roku 982 Slavníkovec Vojtěch zvolen druhým pražským biskupem. U kostela se nachází hřbitov. Je na něm pohřbeno i 11 obětí transportu smrti z konce 2. světové války. Nedaleko odsud je i památník transportu smrti.

Roztocký zámek od jihovýchodu. Odlišná barva fasády po opravě po povodni r. 2002

Další významnou památkou je roztocký zámek, ve kterém dnes sídlí Středočeské muzeum. Původně zde stála vodní tvrz ze 13. století v podobě hranolové věže obkroužené hradbou. Během vlastnictví Reinharda z Mühlhausenu koncem 14. století[14] byl na místě hradby postaven nový palác s dvěma věžemi a kaplí (z ní se zachoval arkýř pod věží). Ve druhé polovině 15. století pak přestavěl hrádek pozdně goticky Bedřich z Donína. Podobu dvoupatrového renesančního zámku s arkádovým nádvořím dal tvrzi po roce 1565 tehdejší majitel David Boryně ze Lhoty. Z řady majitelů, kteří tvrz/zámek vlastnili vždy jen krátkou dobu vyčnívá rod Lichtenštejnů, kteří jej získali po bitvě na Bílé Hoře a podrželi si jej ve vlastnictví až do roku 1803, tedy plných 180 let.[2] V první polovině dvacátého století došlo ke zchátrání neosídleného areálu, o jeho záchranu a rekonstrukci se postarala skupina vlastivědných pracovníků, kteří v roce 1957 založili muzeum. V roce 1961 byl zrekonstruovaný zámek zpřístupněn veřejnosti.[2] V jeho prostorách se nyní uskutečňují tematické výstavy a různé kulturní akce. Během povodní v roce 2002 hladina řeky překonala vysoké hráze okolo zámku a sousedního Výzkumného ústavu antibiotik a biotransformací a obojí bylo vytopeno.

Roztoky přelomu 19. a 20. století byly atraktivním výletním a rekreačním místem. Z tohoto období pochází většina vil v Tichém údolí, které si zde postavili jako svá rekreační sídla mnozí ze zámožných Pražanů. Mezi jinými také Joe Hloucha, cestovatel a spisovatel, jehož vila a Hotel Sakura z 20. let 20. století jsou postaveny v japanizujícím stylu.[2] Z budovy hotelu, který hostil nejvýznamnější osoby předválečného československého kulturního života, je nyní nemocnice a při přestavbě v 70. letech 20. stol. došlo k jejímu architektonickému znehodnocení. Sousední vila zůstala zachována. Na náměstí 5.května stojí kostel Narození sv. Jana Křtitele, který byl upraven ze sýpky v letech 1865-1867. Před ním stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1845.

V letech 19451948 byla necitlivě v sousedství Roztockého zámečku vybudována "penicilinka", továrna na výrobu penicilinu, pozdější Výzkumný ústav antibiotik a biotransformací.[2] V roce 1960 se Roztoky spojily s obcí Žalov a v roce 1968 byly povýšeny na město.

Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela Sv. Jana Křitele z roku 1845.
  • Pomník padlým židům kousek od kostela Sv. Jana Křitele.
  • Busta Václava Vackáře v ulici Školní náměstí a v samé ulici socha k úctě padlým vojákúm z I. a II. Světové války.
  • Husův sbor z roku 1935 který nechal postavit Jaroslav Čapek o něž je i opřena socha Jana Husa.
  • Kaplička v ulici Za Potokem.
  • Památník padlým obětem z I. světové války nacházejícím se na Levém Hradci.
Malířka Zdenka Braunerová

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Významní občané zejména z přelomu 19. a 20. století[2]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Budova „penicilínky“ od Vltavy

Od roku 2005 vzniká v Roztokách nová čtvrť Solníky. Na místě bývalého pole na severozápad od centra vyrostlo několik obytných domů a na více než 200 pozemcích se staví rodinné domy a v plánuje se jejich dostavba. Výstavba však probíhá i v jiných částech Roztok – např. v Žalově probíhá výstavba nové části Panenská a chystá se další výstavba nové části zvaná Dubečnice, která vyroste za zastávkou U rybníčku.[15]

Z Roztok do centra Prahy trvá cesta kratší dobu než z některých částí Prahy (vlakem 17 minut). Proto se Roztoky stávají satelitním sídlištěm Prahy.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Velká část obyvatel Roztok pracuje mimo město – většina z nich dojíždí za prací do Prahy. Význam zemědělství se stejně jako ve většině dalších českých obcí snižuje, částečně i tím, že se na polích v Roztokách staví nové domy. Stavebnictví je tedy v současné době v Roztokách nejdůležitější průmysl.

Největší továrnou v Roztokách je bývalá tzv. penicilínka (posléze ICN Czech Republic a nyní VUAB Pharma a.s.) postavená v letech 19451948, která není obyvateli pro svůj zápach příliš oblíbená.

Žurnalistika[editovat | editovat zdroj]

Ve městě každý měsíc vychází periodikum s názvem Odraz, na jehož vzniku se podílejí nebo v minulosti podíleli Ladislav Doležal, Josef Chytil, Stanislav Boloňský a Václav Král . Publikace má informovat občany Roztok o aktuálním dění ve městě, na úřadě, ale i v okolních obcích. Dále pak dává prostor reklamám živnostníků z města[16].

Městský znak[editovat | editovat zdroj]

Právu užívat městský znak bylo Roztokům uděleno 17.5. 1968.

Městský znak je tvořen štítem svisle rozpolcený na dvě poloviny. V pravé části stříbrné poloviny je umístěna černá přemyslovská orlice se žlutým jazykem, zobákem a pařáty. Přes prsa a křídla má orlice půlměsíc zakončený stříbrnými trojlístky a je obklopena červenými plaménky. V levé části v červené polovině je stříbrný třešňový květ.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Přívoz mezi Roztoky a Klecánky

Roztoky jsou rozprostřeny na ploše čítající 844 ha s velmi proměnlivými terénimi útvary. Zároven zasahují do přírodní rezervace Údolí Únětického potoka. Nejvyšším kopcem je Stříbrník ( 311,2 m.n.m ) jako další je oblast Na Vršcích a následně Řivnáč.[17]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější vodním tokem, který Roztokami protéká je Vltava. Jako dalším je Únětický potok, který se vlévá do Vltavy.V nejbližších letech by tu měla vyrůst lávka, která by měla nahradit stávající přívoz. Lávka by právě měla propojit Roztoky s Klecany.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je suché a teplé. Průměrná roční teplota je 8,2 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí okolo 500 mm.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Pěší turistika
Městem vedou cyklotrasy č. 2 Roztoky - Suchdol - Únětice - Úholičky - Klecany - Vltavská pravobřežní cyklotrasa Praha - Statenice a další
  • Cyklistika
Územím města vedou turistické trasy:

modrá turistická značka Roztoky - Maxmiliánka - Alšova vyhlídka - Únětice - Černý Vůl - Statenice - Velké Přílepy - Noutonice - Okoř - Libochovičky . žlutá turistická značka Roztoky - Svojsíkovy sady - Za Hájem - Vyhlídka na údolí Vltavy - Suchdol. žlutá turistická značka Roztoky - Klecanský přívoz - Přemýšlení - Zdiby - Ďáblice hvězdárna - Kobylisy. zelená turistická značka Roztoky - Klecanský přívoz - Levý Hradec - Řivnáč - Úholičky - Úholičský přívoz. žlutá turistická značka Roztoky Žalov zastávka - Řivnáč - Úholičky - Černý Vůl - Statenice - Svatá Juliána - Přední Kopanina.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází základní škola se dvěma pracovišti. V Žalově jsou pouze 1.-5. třída; v Roztokách jsou pak všechny ročníky. U žalovské školy je uvažováno s dostavbou.[18]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Do města vede od Prahy přes Sedlec podél Vltavy tehdejší Velvarská silnice, nyní silnice silnice II/242, která v Roztokách vyjede serpentinou z údolí Vltavy a po pláni pokračuje do Velkých Přílep. V roce 2010 byla v jižní části Roztok přeložena na novou komunikaci k Vltavě, čímž zanikl železniční přejezd u hranice Roztok a Sedlce. Výstavbě předcházel a dokončení oddálil rozsáhlý archeologický průzkum s bohatými nálezy.

Autobusy historie[editovat | editovat zdroj]

V rámci součastnostie do města jezdí autobusy z Prahy-Dejvic z oblasti Vítězného náměstí, od stanice metra Dejvická. Cílové stanice se během historie měnily. Kromě spojů končících v Roztokách některé spoje pokračovaly například na Svrkyni, Úholičky, Lichocevci, Okoři, do Velkých Přílep či do Únětic. Po desetiletí sem jezdily linky středočeského národního podniku ČSAD, v 90. letech na této trase soupeřili dva soukromí dopravci, JUDr. Jan Hofmann a roztocký dopravce Jiří Hubáček. 7. července 1997 sem byla zavedena Pražská integrovaná doprava, a to linka 350 na Okoř, 23. května 1998 přibyla linka 340 do Velkých Přílep, obě linky provozoval podnik ČSAD Kladno a. s. Od 14. prosince 2008 byla linka 340 zkrácena na Levý Hradec a její provozování převzal Dopravní podnik hl. m. Prahy (který za ni vyměnil linku 356) a spoje jedoucí do Velkých Přílep byly převedeny na linku 350 a přestaly zajíždět na Levý Hradec. K začátku roku 2014 jezdí tři příměstské linky Pražské integrované dopravy, z toho dvě denní a jedna noční. V Roztokách se nacházejí autobusové zastávky „Roztoky, nádraží “, „Roztoky, Tyršovo náměstí“, „Roztoky, U rybníčku“ a „Roztoky, rozcestí Žalov“. Na denní lince 350 a noční lince 604, které provozuje ČSAD MHD Kladno a. s., i na lince 340, kterou provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., ta navíc zajíždí do konečné „Roztoky, Levý Hradec“.

Autobusy 2017[editovat | editovat zdroj]

Od 2. března 2014 je zavedena midibusová linka 359, která do Roztok v pracovních dnech jezdí z pražského Suchdola přes Únětice. Tato linka obslouží nově i části Roztok mimo hlavní silnici, nově jsou zřízeny zastávky „Roztoky, Solníky“, „Roztoky, Masarykova“ a konečná „Roztoky, Bělina“.

Vlaky[editovat | editovat zdroj]

Nádražní budova

Městem podél levého břehu Vltavy vede dvoukolejná elektrizovaná železniční trať Praha - Kralupy nad Vltavou - Děčín, která je součástí celostátní dráhy. Je zařazená do evropského železničního systému, součást 1. tranzitního koridoru. Na trati byla doprava zahájena roku 1850. Na území města leží železniční stanice Roztoky u Prahy a zastávky Roztoky-Žalov a Úholičky.

V Roztokách zastavují dvě železniční linky pražského systému Esko, a to linka S4 (Praha - Kralupy nad Vltavou - Hněvice) (v jízdním řádu č. 090) a linka S41 z Roztok do Prahy-Libně, o víkendech až do Prahy-Hostivaře (v jízdním řádu č. 091). V zastávce Roztoky-Žalov a ve stanici Roztoky u Prahy staví v pracovní dny 29 párů osobních vlaků, o víkendech 20 párů osobních vlaků, expresy a rychlíky zde projíždějí.

Roztocké nádraží

Na severním okraji Roztok je v provozu přívoz do Klecánek , který se do budoucna nebude možný z důvodu přemostění lávky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-04]
  2. a b c d e f Město Roztoky [online]. Městský úřad Roztoky, [cit. 2009-01-19]. Kapitola Z historie Roztok. Dostupné online.  
  3. http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
  4. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1490. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1928. (česky a německy)
  12. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.] : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.  
  13. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.  
  14. HŮRKA, Martin. Mühlhausenové - rod stavitelů roztocké tvrze. Středočeský vlastivědný sborník. 2011, roč. 29, s. 34-35.  
  15. http://www.roztoky.cz/regulacni-plany
  16. http://http://www.roztoky.com/odraz/
  17. http://www.roztoky.cz/userfiles/file/authority/strategicky-plan.pdf
  18. http://www.zsroztoky.cz/index.php?type=Contact&id=5#utm_source=mapy.cz&utm_medium=ppd&utm_campaign=firmy.cz-359220

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha : vl.n., 1893. Dostupné online. -kapitola Fara Roztoky, s. 142-149.  
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Roztoky, fara, s. 96-102.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]