Velké Přílepy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velké Přílepy
Velké Přílepy, hospodářské budovy
Velké Přílepy, hospodářské budovy
Znak obce Velké PřílepyVlajka obce Velké Přílepy
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020A 539813
Pověřená obec Roztoky
Obec s rozšířenou působností Černošice
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 533 (2020)[1]
Rozloha 5,68 km²
Nadmořská výška 275 m n. m.
PSČ 252 64
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Pražská 162
25264 Velké Přílepy
starosta@velke-prilepy.cz
Starostka Věra Čermáková
Oficiální web: www.velke-prilepy.cz
Velké Přílepy na mapě
Velké Přílepy
Velké Přílepy
Další údaje
Kód části obce 179361
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velké Přílepy se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 12 km severozápadně od centra Prahy. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území mezi obcemi Velké Přílepy, Roztoky u Prahy, Libčice nad Vltavou, Únětice nebo Černý Vůl a vzdálenější Holubice, Buštěhrad a Slaný patří k nejbohatším archeologickým nalezištím v Čechách, bylo trvale osídleno od neolitu. Byla tu objevena lokalita kultury nálevkovitých pohárů, na jižním okraji obce osada únětické kultury. Z období stěhování národů pochází hrob germánského jezdce. S prvními průzkumy začali ve 2. čtvrtině 19. století Matyáš Kalina z Jäthensteinu a po něm ve 40. letech 19. století, páter Václav Krolmus.

Velké Přílepy byly poprvé písemně zmíněny v dokumentech v roce 1228 jako majetek kapituly katedrály sv. Víta, zatímco "Kamik" daroval král Přemysl Otakar v témže roce abatyši a kapitule kláštera benediktinek sv. Jiří na Pražském hradě[2]. Kamýk byl oddělen od Velkých Přílep až do spojení králem Ferdinandem I..

Během husitských válek se pražští husité zmocnili statků a v roce 1436 je král Zikmund Lucemburský zabavil. Po vypuknutí třicetileté války byly statky protestantů zabaveny, vrátily se Svatovítské kapitule. Roku 1648 Přílepy a Kamýk vyplenily jednotky švédského velitele Königsmarka. .

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[6]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Velké Přílepy (přísl. Kamýk, 692 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] výroba cementového zboží, holič, 6 hostinců, kolář, 2 kováři, kovosoustružnictví, 3 krejčí, 2 kůže surové, 2 mlýny, 3 obuvníci, porodní asistentka, povozník, 10 rolníků, 2 řezníci, 2 sadaři, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kamýk, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, velkostatek.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Velké Přílepy podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcí Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[10][11] V celé aglomeraci Přílep nicméně žijí necelé 4 tisíce obyvatel.[zdroj?]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[10][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
564 643 644 710 702 692 815 623 659 675 810 851 948 3 313

Člěnění města[editovat | editovat zdroj]

Obec Velké Přílepy se evidenčně nečlení na části, ale leží na dvou katastrálních územích:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci nebyl postaven kostel, obec spadá do farnosti v Roztokách u Prahy.

  • Kaple Panny Marie v ulici Roztocká, zbudovaná roce 1725. Stavba čtvercového půdorysu s věžičkou, kde je zavěšen novodobý zvon. Fasáda je členěna lizenovými rámy. Původní mobiliář kapličky se nedochoval.
  • Kaple sv. Gotharda v ulici Kladenská z roku 1880. Novorománská stavba obdélného půdorysu s půlkruhovou, mírně odsazenou apsidou. Ze sedlové střechy vyrůstá hranolová zvonička.
  • Kříž na Kamýcké vyvýšenině, zvané U Křížku
  • Pomník padlým v 1. světové válce
  • Pomník padlým ve 2. světové válce

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 vznikla v Přílepech nová čtvrť Kamýk. Na místě bývalého pole vyrostlo několik obytných domů a na více než 100 pozemcích se staví rodinné domy.

Od roku 2012 zde funguje ženská věznice, pobočka Věznice Ruzyně. Po amnestii Václava Klause v roce 2013 byla na dva roky zavřená.[12]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Přílepy se rozprostírají na ploše 336 ha s velmi proměnlivými terénními útvary. Nejvyšším kopcem je místo zvané Hájnice (337 m n. m.).

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější vodním tokem, který obcí protéká, je Podmoráňský potok.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je mírně suché a teplé. Průměrná roční teplota je 8,2 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí okolo 500 mm.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí Velké Přílepy prochází silnice II/240 Praha Dejvice - Horoměřice - Kralupy nad Vltavou - Roudnice nad Labem, na kterou se v obci napojuje silnice II/242.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2013

  • Autobusová doprava – V obci mají zastávku příměstské autobusové linky 316 Praha, Bořislavka - Holubice a linka 350 Praha,Dejvická - Okoř (denně mnoho spojů) (dopravce ČSAD MHD Kladno, a. s.).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Darovací listina: Regesta diplomatica et epistolaria regni Bohemiae et Moraviae I, ed. Karel Jaromír Erben. Praha 1855, s. 336, č. 723
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1825. (česky a německy)
  10. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  11. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 
  12. BUREŠ, Vítězslav; PÁNEK, Jiří. VIDEO: Do věznice u Prahy se vrátily ženy. Svatby jim povolí, sex ne. iDNES.cz [online]. 2015-02-10 [cit. 2017-11-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]