Choteč (okres Praha-západ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Choteč
Náves v Chotči
Náves v Chotči
Znak obce ChotečVlajka obce Choteč
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020A 539287
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Černošice
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 366 (2019)[1]
Rozloha 3,69 km²
Katastrální území Choteč u Prahy
Nadmořská výška 300 m n. m.
PSČ 252 26
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Choteč 40
252 26 Třebotov
chotec@volny.cz
Starosta Martin Bek
Oficiální web: www.chotecpz.cz
Choteč na mapě
Choteč
Choteč
Další údaje
Kód části obce 52981
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Choteč se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 17 km jihozápadně od centra Prahy a 5 km severozápadně od města Černošice. Žije zde 366[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V případě Chotče je jméno doloženo dávno před vznikem vesnice; původně šlo o název, kterým býval označován dnešní Radotínský potok (1115: ad rivulum Chotc) a les, nacházející se v místech nynější vsi (1301: silvam Chotsche). Zdejší pozemky bývaly ve vlastnictví cisterciáckého kláštera v Plasích, který je pronajímal světským držitelům. Ves byla založena teprve počátkem 14. století, jak dokládá zmínka z roku 1336 (villae Chots). Sídlil zde tehdy Ješek z Chotče, jehož potomkové drželi tato místa ještě dlouhá desetiletí.

Z poloviny 15. století pochází také zmínka o druhé tvrzi, jejíž renesanční zbytky se dnes nacházejí v objektu dvora bývalého státního statku. Jsou to fragmenty sgrafit s psaníčky a rostlinné ornamenty. Ze starší první tvrze nezbylo, až na zbytky příkopu, dnes již nic. Byla postavena na ostrohu Škrábek v místě zvaném Na zámkách. Snad se jednalo o sídlo, které měl vybudovat po roce 1301 pan Eliáš z Tuchoměřic.

Druhý panský dvůr vybudovaný ve středu obce byl v roce 1622 zkonfiskován panu Jiřímu Magrlemu ze Solíšku za účast ve stavovském povstání. Celý pak připadl kapitule u kostela Všech svatých na Pražském hradě, která jej vlastní dodnes. Přede dvorem stojí dvě sochy, svaté Kateřiny a svatého Jana Nepomuckého z roku 1764.

Na pahorku nade vsí stojí o samotě na jihozápadní straně a v pěkné poloze, filiální kostel sv. Kateřiny z let 16971709, který dokresluje panorama vesnice. Kostelu dominují dvě věže. Při požáru jedné z nich v roce 1856 zřícené zdivo roztříštilo náhrobní kámen chrámové hrobky a odhalilo mumifikovanou mrtvolu správce statku. Odtažené, na zem shozené víko rakve a na kost okousané prsty nebožtíka ukázaly, že správce statku byl pohřben zaživa.[zdroj?]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[5]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Choteč (423 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 2 hostince, kolář, 2 mlýny, 4 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, trafika, truhlář, velkostatek.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Choteč podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[9][10] V celé chotečské aglomeraci nicméně žije necelých 1 tisíce obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
340 352 427 382 384 403 425 332 305 287 272 281 289 378
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
44 52 52 53 52 58 76 90 85 80 74 100 106 119

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky 309 Praha,Zličín - Choteč - Praha,Nádraží Radotín (v pracovních dnech 10 spojů) a 313 Praha,Nádraží Radotín - Černošice,žel.zast. (denně mnoho spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o).

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 435. (česky a německy)
  9. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  10. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]