Kosoř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Kosoř
Pohled na Kosoř od sochy sv. Jana Nepomuckého
Znak obce KosořVlajka obce Kosoř
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 539392
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Černošice
Historická země Čechy
Katastrální území Kosoř
Katastrální výměra 3,88 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 901 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 345 m n. m.
PSČ 252 26
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Průběžná 260
Kosoř
252 26 Třebotov
Starosta Karel Kindl
Oficiální web: www.kosor.cz
Email: obecniuradkosor@iol.cz
Kosoř v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Kosoř
Kosoř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kosoř se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 4 km severně od města Černošice. Žije zde 901[1] obyvatel. Obec přímo sousedí s hlavním městem Praha a nachází se v chráněné krajinné oblasti Český kras. Obec je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregion Český kras - Pláně, jenž se zaměřuje na ochranu životního prostředí a krajiny a na společný postup zapojených obcí při dosahování ekologické stability zájmového území.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1310, kdy byl pánem na místní tvrzi rytíř Valtr řečený z Kosoře (Waltherus miles de Cossors). V některých pramenech se objevuje informace, že před tímto rokem se obec jmenovala Kosova Hora. V tomto roce náležela část vsi vyšehradské kapitule. Kolem roku 1349 patřila část zbraslavskému klášteru. Jako další páni jsou uváděni roku 1434 Jan Kosoř z Malovic, roku 1550 Vladyka Jakub a roku 1615 Jan Zeman ze Statenic. Roku 1620, kdy byl majetek zabavený pražským kostelům a klášterům držen v rukou povstalých českých stavů, se novým majitelem stal Matyáš z Kosoře (zvaný Matěj Zeman z Kosoře). Po bitvě na Bílé hoře byl však statek s pozemky i usedlostmi navrácen vyšehradské kapitule.

Ke zmodernizovanému zámečku nechal děkan J. V. Ditrich z Lilienthálu v roce 1722 přistavit kapli sv. Anny, která se nachází na seznamu nemovitých kulturních památek. Do její věžičky byly umístěny 2 zvony, větší a menší z let 1723. V období vlády Marie Terezie (byly zde nalezeny 2 katastry z tohoto období, kromě toho se zde našly také 2 opisy Berní ruly) obyvatelé spadali pod svrchovanost vyšehradského děkanství a do správy Visingerovské. V dobách vlády Josefa II. se v obci nacházelo 31 popisných čísel. V roce 1840 se v obci nacházely dva dvory, pivovar, židovna a 3 mlýny. Pro obec mělo velký význam rozhodnutí tehdejšího ministerstva vnitra o odškolnění obce od sousedního Třebotova. Bylo vydáno povolení ke stavbě školy k jejímuž dokončení došlo v říjnu 1882. O několik let později zde byl založen sbor hasičů, tj. roku 1889. Na začátku 90. let 19. století se v obci stálo 57 domů a žilo zde 534 obyvatel. Roku 1895 vznikla další pamětihodnost, která je v evidenci jako kulturní národní památka, a to socha svatého Jana Nepomuckého. V roce 1923 byl odhalen pomník věnovaný vojínům, kteří padli v bojích první světové války.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Kosoř (759 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] výroba cementového zboží, cihelna, holič, 3 hostince, 2 kováři, 2 lomy, 2 mlýny, 2 obuvníci, 3 pekaři, rolník, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kosoř, stavební družstvo, stavitel, trafika, velkostatek vyšehradské kollegiální kapituly.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Praha-Radotín ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 171 z Prahy do Berouna.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky 309 Praha,Zličín - Choteč - Praha,Nádraží Radotín (v pracovních dnech 9 spojů) a 313 Praha,Nádraží Radotín - Černošice (v pracovních dnech 22 spojů, o víkendu 11 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o).

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v chráněné krajinné oblasti Český kras. U obce se nachází národní přírodní památka Černá rokle, která má z hlediska paleontologie a geologie starších prvohor velký význam. V dobách prvohor zde existovalo moře a tato přírodní památka byla vytvořena právě z mořských usazenin, a to ukládáním mořského kalu a odumřelých schránek mořských živočichů. Je možno zde také vidět i stepní a skalní květenu. V okolí lze nalézt několik přírodních rezervací: přírodní rezervace Klapice, kde se vyskytuje bohaté rostlinné společenství a šípáková doubrava, přírodní rezervace Radotínské údolí, kde se objevují rostlinná společenství skalních stepí, habrové doubravy a suťové lesy a přírodní rezervace Staňkovka, kde se také nachází doubrava (tentokrát dub a dřín) a kde hnízdí několik druhů ptactva.

Symboly obce[editovat | editovat zdroj]

Symboly obce tvoří znak a vlajka, které jsou popisovány takto:

  • Znak: „V červeno-zeleně polceném štítě stříbrná skála, z jejího plochého vrcholu rostou dvě odkloněné stříbrné růže se zlatými semeníky na stoncích s trny a dvěma listy, střídavě mezi třemi, krajními odkloněnými, liliemi na stoncích, vše zlaté.“
  • Vlajka: „list tvoří červený žerdový pruh široký třetinu délky listu a zelené pole. V žerďové a střední části listu vyrůstá z dolního okraje bílé skalnaté návrší se seříznutým vrcholem, z něhož vyrůstají dvě bílé růže se žlutými semeníky na odkloněných stoncích s trny a dvěma listy, střídavě mezi třemi liliemi na stoncích, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2:3.“

Symbolika uvedených prvků souvisí s místními atributy a dějinami. Stříbrná skála odkazuje ke skalnímu útvaru Sudy, na němž je obec umístěna. Barvy (zelená, červená), lilie a růže se vztahují ke svaté Anně, které je zasvěcena místní kaple. Dále je však možné vykládat lilie i vzhledem k cisterciáckému klášteru na Zbraslavi a barvy i vzhledem k vyšehradské kapitule, v jejímž znaku se barvy červená a zlatá objevují. Zelená symbolizuje také přírodu, venkov a zemědělství.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Funguje zde mateřská škola a první stupeň základní školy.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple svaté Anny
  • Socha svatého Jana Nepomuckého

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 605. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]