Psáry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Psáry
Psárská ulice
Psárská ulice
Znak obce PsáryVlajka obce Psáry
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 539597
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Jesenice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 11,23 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 974 (2019)[1]
Nadmořská výška 346 m n. m.
PSČ 252 44
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Pražská 137
Dolní Jirčany
252 44 Psáry
Starosta Milan Vácha
Oficiální web: www.psary.cz
Email: info@psary.cz
Psáry v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Psáry
Psáry
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O bývalé osadě na území dnešních Nuslí v Praze pojednává článek Psáře (Praha).

Obec Psáry se nachází v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, leží jihovýchodně od Prahy mezi Jesenicí a Jílovým u Prahy.

V obci žije přibližně 4 000[1] obyvatel. V říjnu 2008 jich měla 3132, v roce 1991 jich zde přitom žilo zhruba 1300. Obec spadá do oblasti, která se vlivem suburbanizace Prahy mohutně rozrůstá (např. město Jesenice mívalo 1700 obyvatel a k roku 2017 jich mělo již zhruba 9000).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Psáry se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1088, kdy král Vratislav obdaroval vyšehradskou kapitulu pozemky v Psářích (Pzarih).

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[2]
  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
  • 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[3]
  • 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[4]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Psáry (636 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] cihelna, 3 hostince, kovář, 2 obuvníci, 3 řezníci, sedlář, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Psáry, švadlena, trafika, truhlář.

V obci Dolní Jirčany (přísl. Horní Jirčany, Štědřík, 562 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Psár) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] autodoprava, obchod s dobytkem, 3 hostince, 2 kapelníci, kovář, krejčí, pokrývač, porodní asistentka, 6 rolníků, 4 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, tesařský mistr, trafika, velkostatek.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obec protíná silnice II/105 Praha - Jílové u Prahy - Neveklov - Sedlčany.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2017

  • Autobusová doprava - linky č. 332, 335, 337, většina jezdí na metro C - Budějovická. Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz, Krhanice, Neveklov, Praha (Budějovická, Smíchov).

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
  4. Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1445. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 222. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]