Psáry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Psáry
Psárská ulice
Psárská ulice
Znak obce PsáryVlajka obce Psáry
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020A 539597
Pověřená obec Jesenice
Obec s rozšířenou působností Černošice
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 064 (2020)[1]
Rozloha 11,23 km²
Nadmořská výška 346 m n. m.
PSČ 252 44
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Pražská 137
Dolní Jirčany
252 44 Psáry
info@psary.cz
Starosta Milan Vácha
Oficiální web: www.psary.cz
Psáry na mapě
Psáry
Psáry
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O bývalé osadě na území dnešních Nuslí v Praze pojednává článek Psáře (Praha).

Obec Psáry (německy Psar) se nachází v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, leží jihovýchodně od Prahy mezi Jesenicí a Jílovým u Prahy.

V obci žije přibližně 4 100[1] obyvatel. V říjnu 2008 jich měla 3132, v roce 1991 jich zde přitom žilo zhruba 1300. Obec spadá do oblasti, která se vlivem suburbanizace Prahy mohutně rozrůstá (např. město Jesenice mívalo 1700 obyvatel a k roku 2017 jich mělo již zhruba 9000).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Psáry se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1088, kdy král Vratislav obdaroval vyšehradskou kapitulu pozemky v Psářích (Pzarih).

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[2]
  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
  • 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[3]
  • 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[4]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Psáry (636 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] cihelna, 3 hostince, kovář, 2 obuvníci, 3 řezníci, sedlář, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Psáry, švadlena, trafika, truhlář.

V obci Dolní Jirčany (přísl. Horní Jirčany, Štědřík, 562 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Psár) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] autodoprava, obchod s dobytkem, 3 hostince, 2 kapelníci, kovář, krejčí, pokrývač, porodní asistentka, 6 rolníků, 4 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, tesařský mistr, trafika, velkostatek.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obec protíná silnice II/105 Praha - Jílové u Prahy - Neveklov - Sedlčany.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2017

  • Autobusová doprava - linky č. 332, 335, 337, většina jezdí na metro C - Budějovická. Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz, Krhanice, Neveklov, Praha (Budějovická, Smíchov).

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
  4. Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1445. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 222. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]