Líšnice (okres Praha-západ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Líšnice

Spálený mlýn a Bojovský potok
Znak obce LíšniceVlajka obce Líšnice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 539457
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Mníšek pod Brdy
Historická země Čechy
Katastrální území Líšnice u Prahy
Katastrální výměra 7,39 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 704 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 359 m n. m.
PSČ 252 03
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Líšnice č. evid. 175
252 10 Mníšek pod Brdy
Starosta Hana Navrátilová
Oficiální web: www.obeclisnice.eu
Email: urad@obeclisnice.eu
Líšnice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Líšnice
Líšnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Líšnice (j. č., tedy: ta Líšnice, do Líšnice, v Líšnici) se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi 8 km jižně od města Černošice. Žije zde 704[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1337, kdy král Jan Lucemburský zastavil Petrovi z Rožmberka zdejší rýžoviště zlata (aurifodinas in Lesstnyczie). Tehdy byla ještě Líšnice nepatrnou osadou (skládající se ze čtyř usedlostí) uprostřed lesů, patřících zbraslavskému klášteru; k zásadnímu rozšíření a oficiálnímu založení vsi zakládací listinou došlo roku 1345, kdy byla vyměřena prostorná náves a zřízeny dvě desítky nových usedlostí. Severní řada usedlostí nesla název Velká Strana, jižní řada Malá Strana. V téže době byl zřejmě založen i kostel Všech svatých, zmiňovaný k roku 1369. Za třicetileté války byla zdevastována horní část vesnice.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Líšnice (355 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 3 hostince, kolář, krejčí, mlýn, obuvník, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Líšnici, 2 trafiky.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Kostel Všech svatých, založený zřejmě současně se vsí, je poprvé zmiňován k roku 1369. Kolem roku 1730 byl původní dřevěný kostel nahrazen renesančním kamenným. Po požáru roku 1883 byla původní cibulovitá báň nahrazena jehlancovitě prolamovanou střechou.

Minulost dnešního hostince U Křížů sahá až k počátkům vsi ve 14. století. Hostinec byl a je i centrem kulturního života obce, slouží jako kulturní sál a koncem 19. století, kdy se děti nevešly do školní budovy, zde probíhalo i školní vyučování.

V severní části čtvrti Svatopluka Čecha, na soutoku Bojovského a Líšnického potoka, stojí Spálený mlýn. Založení mlýna spadá do stejného období jako založení vsi. Z roku 1698, po třicetileté válce, se dochoval záznam, podle nějž mlýn zmiňovaný jako pustý pod názvem Spálený prodal zbraslavský opat Matěji Dvorskému. Podle pověstí měli ve mlýně útočiště a modlitebnu Čeští bratři. Ve druhé polovině 20. století mlýn opět zpustl, v 90. letech jej zakoupil Vladimír Mertlík a přebudoval v penzion.[9]

Datum založení školy není známo, ale funkce kantora se ve farních matrikách objevuje od roku 1696. Zpočátku se vyučovalo v domcích, první školní budova (č. p. 24) pochází z období mezi lety 1780 a 1790. Nová jednotřídní škola, v místech dnešní školy, byla pak postavena začátkem 19. století, v letech 1863–1864 rozšířena o druhou třídu. Od roku 1876 byla třetí třída zřízena v hostinci U Křížů. V roce 1888 byla původní školní třída přepážkou rozdělena na dvě. Přístavba roku 1902 školu přiblížila dnešní podobě. Malotřídní školu se podařilo uchovat dodnes. Zdejší škola ze zasloužila o vybudování naučné stezky Líšnice a podílí se na kulturním životě obce.

Severně od vesnice Líšnice, v místě zvaném v minulosti Korýtka, byl kolem roku 1930 vybudován golfový areál. Počátkem 60. let byl obnoven a doplněn o další vybavení pod hlavičkou Správy služeb diplomatickému sboru. Dnes působí opět jako golfový klub, který nabízí svůj areál i veřejnosti.

V severní části území obce, nedaleko Řitky, severně od dálnice D4, se nachází chatová oblast s názvem Jiráskova čtvrť (zvaná též Varadov[10]). Chatová oblast ve východní části, při levém břehu Bojovského potoka, se nazývá Čtvrť Svatopluka Čecha.

Svůj dům si zde nechává stavět český tenista Tomáš Berdych.[11]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Území obce protíná dálnice D4 mezi exitem 10 (Jíloviště) a exitem 15 (Řitka). Do obce vedou silnice III. třídy, spojují Řitku a Klínec. Další silnice III. třídy vede údolím Bojovského potoka při východním okraji území obce.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Přímo přes Líšnici projíždí v pracovních dnech autobusová linka PID č. 318, která má přímo ve vsi zastávku „Líšnice“ a na okraji líšnického území má zastávku „Řitka, hlavní silnice“. Další autobusové linky projíždějí celotýdenně po dálnici D4, na níž mají u osady Jiráskova čtvrť zastávku „Líšnice, hlavní silnice“ a na území Líšnice v bezprostřední blízkosti Řitky zastávku „Řitka, hlavní silnice“. Čtvrť Svatopluka Čecha je veřejnou dopravou obsluhována z údolí Bojovského potoka: u hranice Líšnice se nachází železniční zastávka Bojov na dobříšské větvi tratě 210 a v zastávkách „Čisovice, Bojov, žel. zast.“ (na území Líšnice leží jen zastávka pro směr k Jílovišti) a „Líšnice, Spálený mlýn“ (zastávky leží již na území Klínce) v pracovních dnech zastavuje autobusová linka PID č. 449.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k blízkosti hlavního města Prahy a dobrému přímému dopravnímu spojení s ní je oblast hojně navštěvovaná pěšími turisty i cyklisty. Rekreační ráz dodávají území obce i obě chatové oblasti.

Z Řitky přes Líšnici ke Spálenému mlýnu prochází modře značený nečíslovaný cyklistický okruh regionu Mníšecko. Částečně souběžně s ním vede žlutě značená pěší trasa k železniční zastávce Bojov, u níž navazuje mimo jiné i pěší zeleně značená trasa ke Spálenému mlýnu. Přes Jiráskovu čtvrť prochází červeně značený cyklistický okruh regionu Mníšecko. V údolí Bojovského potoka na hranici obce navazují na modře značený cyklistický okruh cyklotrasa č. 8130 směrem k Mníšku pod Brdy a červený nečíslovaný okruh směrem ke Klínci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
  3. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 740. (česky a německy)
  9. Spálený mlýn, zastavení č. 7 naučné stezky Líšnice, datováno květen 1998, on line
  10. WWW.PROFESIONALITA.CZ, Galileo Corporation s.r.o. -. www.obeclisnice.eu [online]. www.obeclisnice.eu, [cit. 2016-01-29]. Dostupné online.  
  11. HERRMANNOVÁ, Nela. Tomáš Berdych a Ester Sátorová se v Austrálii zasnoubili. iDNES.cz [online]. 2015-01-20 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]