Libeř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Libeř
Centrum obce Libeř s mostem přes Zahořanský potok
Centrum obce Libeř s mostem přes Zahořanský potok
Znak obce LibeřVlajka obce Libeř
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 539422
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Jílové u Prahy
Historická země Čechy
Katastrální výměra 13,62 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 444 (2019)[1]
Nadmořská výška 302 m n. m.
PSČ 252 41 až 252 44
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Libeř 35
252 41 Libeř
Starosta Jaroslav Hrubý
Oficiální web: www.liber.cz
E-mail: podatelna@liber.cz
Libeř v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Libeř
Libeř
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Libeř (ta Libeř, do Libře, v Libři) se nachází ve Středočeském kraji v okrese Praha-západ 18 km jižně od Prahy a 4 km severně od Jílového u Prahy. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Libeř se skládá ze dvou přibližně stejně velkých částí na dvou katastrálních územích.

  • Libeř (i název k. ú.)
  • Libeň – 2 km severozápadně od Libře (k. ú. Libeň u Libře)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli se zdejší souvislé osídlení předpokládá od 11.–12. století, první písemná zpráva pochází až z roku 1320, kdy se připomíná Jan, syn Štěpána z Libře (Johannes, filius Stephani de Lubers). Nevelkou ves rozloženou na březích Zahořanského potoka mělo ve středověku rozděleno více majitelů – s tím souvisí i existence dvou tvrzí, dodnes nedochovaných. Ves od středověku vlastnily převážně drobné rytířské rody (Kolmanové z Křikavy, Mladotové ze Solopysk, Slepotičtí ze Sulic, až se kvůli dluhům dostala v roce 1586 do rukou Viléma z Rožmberka, jež ji následně prodal Edwardu Kelleymu. Jeho zkonfiskované statky obdržel český místokancléř Kryštof Želinský ze Sebuzína a Libeř se stala součástí panství Dolní Břežany, které následně roku 1716 získalo pražské arcibiskupství.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[2]
  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
  • 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[3]
  • 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[4]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Libeř (275 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 3 hostince, kovář, krejčí, 2 mlýny, pilníkář, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

V obci Libeň (279 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Libře) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 3 hostince, kovář, 2 krejčí, obuvník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, arcibiskupský velkostatek.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jiljí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Jiljí (Libeř).

Gotický kostel sv. Jiljí ze 14. století leží na jižním okraji obce. Jeho zvláštností je umístění věže mezi loď a presbytář, v čemž je podobný kostelu v Jílovém. Na pozdně renesanční dřevěné kazatelně jsou vyobrazeny postavy evangelistů, tři oltáře pochází z baroka. Ve věži bývaly dva zvony, oba patrně z 15. století. Při renovaci kostelní dlažby byl roku 1890 nalezen náhrobní kámen Viléma Křineckého z Ronova. Kostel nedotčený slohovými přestavbami obklopuje malý hřbitov, na který se kdysi pochovávalo i ze vzdálenějších vesnic (Petrov, Luka pod Medníkem, Okrouhlo, Zahořany atd.).

Kamenný most[editovat | editovat zdroj]

Most přes Zahořanský potok pochází z roku 1855. Vznikl současně se stavbou nové cesty spojující Libeř s Jílovým. Most ochraňuje plastika sv. Jana Nepomuckého. Původní socha z doby vzniku mostu byla během převratu roku 1948 zničena. Její kopii se podařilo zaplatit díky obecní sbírce v roce 2008. Na jařa a v létě 2013 proběhla kompletní rekonstrukce mostu a byl vedle něj postaven menší dřevěný most pro chodce a cyklisty.

Tvrze[editovat | editovat zdroj]

Panská sídla se v pramenech objevují ve 40. letech 16. století – jedna tvrz již jako pustá. Roku 1597 se uvádí „tvrz v Libři a tvrziště staré v Libři“. Starší ze staveb se podle všeho nalézala na tehdejším severním okraji obce, v místě dnešních domů čp. 20, 23 a 31. V místech, kde se říká „Na Valech“. Druhá tvrz zatím nebyla archeologicky lokalizována.

K tvrzím patřily rovněž poplužní dvory. Bývalý mlýn (čp. 14) prokazatelně existoval již před rokem 1601, druhý mlýn – zvaný „Karel“ nebo „Pod Libří“ – byl postaven až v roce 1743. Nad obcí při cestě na Dolní Břežany stával velký ovčín, ve kterém mohla vrchnost na konci 16. století chovat až 1000 kusů dobytka. Samozřejmostí byly krčmy (až tři najednou), dosud funguje hospoda „Na Staré“ čp. 13. Kovárnu se nachází v dnešním čp. 10.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Po 2 km lze dojet na silnici II/105 Praha - Jílové u Prahy – Neveklov – Sedlčany.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2019

  • Autobusová doprava – V obci vede autobusová linka PID 341 (Praha,Obchodní náměstí - Jílové u Prahy/Jesenice) (denně mnoho spojů) (dopravce Arriva City s. r. o).

Okolní obce[editovat | editovat zdroj]

Libeř sousedí

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  3. Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
  4. Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 722. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 695. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUCROVÁ, Veronika. Libeř v raném novověku. Dolní Břežany: Scriptorium [1], 2013. 
  • KUCROVÁ, Veronika. Přírodní prostor Libře a okolí v raném novověku (lokální mikrosonda), in: Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí 2/2012. Praha: SOA Praha [2], 2012. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]