Chrášťany (okres Praha-západ)
| Chrášťany | |
|---|---|
 Chrášťany, ulice v jižní části obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hostivice |
| Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′46″ s. š., 14°15′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 166 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,15 km²[2] |
| Katastrální území | Chrášťany u Prahy |
| Nadmořská výška | 384 m n. m. |
| PSČ | 252 19 |
| Počet domů | 209 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Chrášťany 28 252 19 Rudná u Prahy info@chrastanyuprahy.eu |
| Starosta | Pavel Hrdlička |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Chrášťany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539295 |
| Kód části obce | 54011 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Chrášťany je vesnice v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, těsně za západní hranicí Prahy podél silnice č. 605, vedle pražské vesnice Třebonice a dopravní, obchodní a průmyslové zóny Zličín. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Na území obce je několik průmyslových areálů. Ve vesnici je obecní úřad i základní škola.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší dějiny
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1115, avšak nález kruhového slovanského žďářiště dokládá pravěké osídlení na území obce.
Středověk
[editovat | editovat zdroj]Ves vznikla při staré obchodní stezce z Prahy do Norimberka. První písemná zmínka o obci jménem Krascani se objevuje roku 1227 společně s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi, jako majetek kláštera benediktinek u svatého Jiří na Pražském hradě. V majetkových listinách kláštera z let 1228 a 1233 je ves označována jako Hrascane. Od založení hradu Křivoklátu byli obyvatelé Chrášťan povinni poskytovat Křivoklátu služby, například v době válek povinnou vojenskou službu a v době míru museli poskytovat své koně a povozy. Od 14. století ve vsi navíc vzniklo malé šlechtické sídlo, k němuž patřila jedna její část. Roku 1318 je zmiňován jeden z pravděpodobných vlastníků tvrze, Cunrat de Chrascan. Od roku 1378 patřil duchovní podíl vsi pražskému arcibiskupství. Roku 1391 je jako občan a vlastník domu na Novém Městě pražském zmiňován jistý Smil z Chrášťan, který měl v letech 1396-1398 sídlo na tvrzi ve Velké Dobré. Vlastníkem světského podílu byl od roku 1420 katolík Zdeněk ze Šternberka. Poté, co arcibiskup Konrád z Vechty roku 1421 přestoupil k utrakvistům, připadl arcibiskupský podíl pražské kapitule a chrášťanské panství obsadili husité. Roku 1434 Zdeněk ze Šternberka, který se mezitím stal nejvyšším pražským purkrabím získal zpět svůj podíl Chrášťan. Jeho potomek Ladislav ze Šternberka přepsal Chrášťany společně s obcemi Železnou a Libečovem v roce 1507 na svatovítskou kapitulu.
Když roku 1530 panství získal Jan Šlovský ze Šlovic, byla v protokolu zachována jeho povinnost bránit hrad Křivoklát s kuší a zbrojí. Další vlastník, rytíř Pavel Léva z Brozánek, panství mezi lety 1540-1542 prodal vzdělanci Janovi z Púchova, kanovníkovi pražské a vyšehradské kapituly a jeho bratrům Václavovi a Floriánovi a synovci Zikmundovi. Posledně jmenovaný vešel do dějin coby překladatel spisu Sebastiana Münstera „Cosmographia“ do češtiny. Jako uznání za svou práci získal od krále Ferdinanda I. polepšení znaku a ve svém erbu si tak směl vyměnit medvěda za lva a užívat predikátu ze Lví Hory (něm. von Löwenberg). Svůj český překlad „Cosmographie“ rozšířený o dějepis Čech a Moravy vydal vysokým nákladem 1200 kusů financovala výhradně rodina Púchovských sama, která se tak chtěla obejít bez podpory krále či sponzorů. To však vedlo k finanční katastrofě. Když Zikmundův otec Florián z Púchova musel roku 1557 kvůli úplnému zadlužení panství Chrášťany přenechat svým věřitelům, skladoval v tvrzi stále 200 neprodaných výtisků „Cosmographie“. Se Zikmundem ze Lví Hory, jenž skonal v chudobě roku 1584, vyhasl rod Púchovských ze Lví Hory. Věřitelé tvrz prodali Ctiborovi Sluzskému z Chlumu a jeho čtyřem bratrům, od roku 1559 byl Ctibor Sluzský jediným vlastníkem chrášťanského panství. V první polovině 17. století se pak vlastníci panství rychle stříkali. Roku 1629 statek postupně přecházel na Trmaly z Toušic, Údrcké z Údrče, Horňátecké ze Škrovád, Pichly z Pichlsbergu, Robenhaupty ze Suché, Čábelické ze Soutic a nakonec na Jana Redlfestera z Vilderstorfu, za jeho správy byly tvrz i ves zpustošeny cizími vojsky a Redlfesetr pak zpustlý statek prodal budyšínskému kanovníkovi Václavu Karlovi ze Schwarzbachu.
V roce 1650 panství Chrášťany získala Polyxena ze Šternberka a o čtyři roky později ji prodala Karlovi Libštejnskému z Kolovrat. V roce 1667 panství i s tvrzí koupila Královská kapitula od hrabat Kolovratů-Libštejnských a na počátku 18. století nechala tvrz přebudovat na barokní zámek, který se stal správním sídlem nového panství Chrášťany s 5 poplužními dvory, únětickým pivovarem a vesnicemi Ořech, Knovíz, Únětice, Vokovice, Přílepy, Železná, Řepy a Dušníky. Školního vzdělávání v Chrášťanech bylo zahájeno roku 1829.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
- 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
- 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V obci Chrášťany (670 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] družstvo pro rozvod elektrické energie v Chrášťanech, 2 hostince, konsum Včela, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 6 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, trafika, truhlář, 2 velkostatky, vetešník.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel je uváděn za Chrášťany podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[11][12] V celé chrášťanské aglomeraci nicméně žije necelých 2 tisíce obyvatel.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 382 | 412 | 508 | 513 | 495 | 455 | 676 | 597 | 645 | 623 | 570 | 530 | 524 | 854 |
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 40 | 44 | 45 | 49 | 54 | 54 | 111 | 137 | 133 | 137 | 145 | 157 | 166 | 199 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Venkovský dům (Chrášťany 27)
- Kaple z roku 1892
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Silnice
[editovat | editovat zdroj]U východní hranice Třebonic, již na pražském území, je velká mimoúrovňová křižovatka dálnice D5 a Pražského okruhu (zde nesoucího název Novořeporyjská). Dálnice D5 prochází středem území Chrášťan, severně od jejich hlavní zástavby. Přímo přes zástavbu Chrášťan vede stará výpadovka, silnice II/605, směrem k Rudné, která s Chrášťany sousedí na západě. Z ní v Třebonicích odbočuje silnice na východ do Třebonic s odbočkou na jihovýchod do Jinočan. Na sever vede silnička do Chýně.
Veřejná doprava 2019
[editovat | editovat zdroj]Autobusovou dopravu v Chrášťanech zajišťuje několik linek Pražské integrované dopravy v hlavním směru Zličín – Rudná, kde jezdí především dopravce Arriva Střední Čechy a na lince 307 ČSAD Kladno. Na území Chrášťan jsou čtyři páry zastávek:
- Chrášťany, Scania-Label - na znamení
- Chrášťany, Protherm - na znamení
- Chrášťany
- Chrášťany, Mezcestí - na znamení
Dvě z linek, 309 a 310, odbočují za centrem Chrášťan na jih do Jinočan a Tachlovic. Dále pokračuje směrem na Nádraží Radotín nebo Nučice.
Železniční stanice Rudná u Prahy je v nejvýchodnější části Rudné, těsně u hranic Chrášťan, takže zvláště z jejich západní části (Mezcestí) lze využít frekventované železniční spojení do Prahy-Smíchova přes Prahu-Řeporyje nebo do Berouna přes Rudnou a Nučice (trať 173), trať do Hostivice (122) nemá valný dopravní význam.
Průmyslové a nezastavěné plochy
[editovat | editovat zdroj]Na území Chrášťan je mnoho průmyslových a skladových areálů. Na jihu území u vrcholu Hůrka (401 m) je areál firem Bramax, Velux a ORM. Jihozápadně od centra Chrášťan v jeho těsné blízkosti jsou strojírny Chrášťany. Na severovýchodě u pražských hranic jsou areály Scania a Label design. Těsně na hranici Chrášťan a Rudné se pak nachází nový areál společnosti TNT Express. Jinak je severní polovina území Chrášťan, severně od dálnice D5, nezastavěná.
Dalejský potok
[editovat | editovat zdroj]V Chrášťanech pramení Dalejský potok, který teče do Prahy. Na kraji Chrášťan u Pražského okruhu je na něm retenční nádrž.
Firma VAFO
[editovat | editovat zdroj]Chrášťany na sebe několik posledních let soustředí negativní pozornost díky firmě VAFO, vyrábějící krmiva pro zvířata, při jejichž produkci se šíří nesnesitelný zápach obtěžující tisíce lidí v blízkém i širokém okolí (Zličín, Hostivice, Stodůlky, Řepy, Ruzyně, Sobín, Třebonice, Řeporyje, Jinonice a Motol). Tento stav prozatím stále přetrvává (k 1. březnu 2019) a je otázkou, kdy a jak bude vyřešen.[13]
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple -
Pomník obětem světových válek -
Rybník na Dalejském potoce -
Socha sv. Jana Nepomuckého -
Památkově chráněný venkovský dům Chrášťany 27 -
Silnice na sever
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 444. (česky a německy)
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
- ↑ STOP Smradu z granulí v Praze (facebook)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrášťany na Wikimedia Commons - Chrášťany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
