Přeskočit na obsah

Únětice (okres Praha-západ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Únětice
Pohled na Únětice z vyhlídky na Kozích hřbetech
Pohled na Únětice z vyhlídky na Kozích hřbetech
Znak obce ÚněticeVlajka obce Únětice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRoztoky
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel925 (2024)[1]
Rozloha3,15 km²[2]
Katastrální územíÚnětice u Prahy
Nadmořská výška252 m n. m.
PSČ252 62
Počet domů272 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduÚnětice 17
252 62 Horoměřice
info@unetice.cz
StarostaPavel Svoboda
Oficiální web: www.unetice.cz
Únětice na mapě
Únětice
Únětice
Další údaje
Kód obce539805
Kód části obce174416
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Únětice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, v údolí Únětického potoka (historické jádro je situováno ve svahu po levé straně) zhruba 8,5 km severozápadně od centra Prahy. Žije zde 925[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vsi (in villa Vnetych) s kostelem pochází z roku 1125. Po roce 1770 postaven nový kostel, fara i hospodářský dvůr. V letech 1870–1882 zde roztocký lékař Čeněk Ryzner objevil a prozkoumal pravěké pohřebiště z rané doby bronzové. Podle toho pohřebiště byla pojmenována na něm zastoupená únětická kultura.[4]

V roce 1710 zde byl založen pivovar, kde se vařilo pivo až do znárodnění v roce 1949. V roce 2011 bylo vaření piva v tomto architektonicky hodnotném objektu obnoveno.[5]

12. prosince 2008 byly obci uděleny znak a vlajka.[6] Roku 2009 byly v obci pojmenovány ulice (celkem 31 názvů[7]) a zavedena orientační čísla. Zastupitelstvo 5 hlasy ze 7 přítomných rozhodlo, že smaltované označníky ulic budou černožluté, tedy v barvách obce.[8]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[9]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[10]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever [11]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[12]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[13]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[14]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[15]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

V obci Únětice (přísl. Černý Vůl I., 607 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, 5 mlýnů, 2 obuvníci, 2 pekaři, pivovar, povozník, 8 rolníků, 3 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Únětice, 2 trafiky, velkostatek Kapituly u sv. Víta.

Počet obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Únětice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[17][18] V celé únětické aglomeraci nicméně žije necelý jeden tisíc obyvatel.


Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[17][18]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
394 425 505 553 592 489 606 440 364 335 391 423 481 706
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[17][18]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
57 52 62 65 74 72 94 109 95 91 113 144 165 226


Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel Nanebevzetí P. Marie
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, zřízen roku 1132, nynější podoba je pozdně barokní z let 17661770. Obdélná budova s věží v západním průčelí, užším obdélným presbytářem a sakristií v ose. Vnitřní zařízení z doby po 1770, na hlavním oltáři obraz Nanebevzetí od Igráce Raaba.
  • Barokní fara naproti kostelu z roku 1766, upravená 1905.
  • Hřbitovní kaple svatého Josefa, postavena na morovém hřbitově východně od centra obce (Alšova ul.) v posledních letech 17. století, opravena 1783. Pětiboká stavba, sklenutá kupolí.
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého, barokní z roku 1716 západně od centra (Školní ul.). Obdélná s půlkruhovým závěrem a valenou klenbou.
  • Před ní sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1699 (socha tč. uložena v depozitáři).[19]
  • Špejchar z roku 1752.
  • Pohřebiště, archeologické naleziště nejstarší doby bronzové na Holém vrchu – podle něj je pojmenována tzv. únětická kultura, k níž později byly přiřazeny i nálezy z dalších míst Evropy

Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční spojení je ze stanice Roztoky u Prahy na trati Praha – Kralupy nad Vltavou.

Veřejná autobusová doprava

[editovat | editovat zdroj]

Do obce jezdí příměstská autobusová linka 355 Praha, Dejvická - Horoměřice - Únětice. Dále zde vznikla spojení na linku 359 Roztoky, Únětice, Suchdol. Na tuto linku vznikla i napojení na obchodní řetězec Lidl. Do budoucna se právě linka 359 má více využít jak větším počtem jízd denně, tak i k vylepšení stávajícího stavu při narůstající dopravě.

Únětický masopust

[editovat | editovat zdroj]

Každý rok se v Úněticích společně s městem Roztoky a pražskou částí Suchdol, pořádá hojný masopust. Masopustní průvod vychází od Roztockého zámku směrem nad Únětice, na Holý vrch, kde se masky setkávají s maškarami z Únětic a ze Suchdola. V Únětickém pivovaru a kravíně pak oslavy vrcholí.

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Redakce Hana Petrová. Praha: Libri, s.r.o., 2005. ISBN 80-7277-253-8. 
  5. O pivovaru [online]. Únětický pivovar [cit. 2020-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30. 
  6. Udělené symboly – Únětice, Registr komunálních symbolů, Parlament České republiky
  7. Názvy ulice Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine., Obecní úřad Únětice, 13. 5. 2009
  8. Zápis č. 02/2009 z řádného zasedání zastupitelstva obce Únětice, dne 23. 4. 2009 Archivováno 22. 2. 2014 na Wayback Machine., bod 11
  9. ŘEHA, Pavel. Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 - Smíchov [online]. cisleithanien.eu, 2008. Dostupné online. 
  10. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  11. Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
  12. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  13. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  14. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  15. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1760. (česky a německy)
  17. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  18. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  19. E. Poche, Umělecké památky Čech IV. str. 141n.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]