Přeskočit na obsah

Únětice (okres Praha-západ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Únětice
Pohled na Únětice z vyhlídky na Kozích hřbetech
Pohled na Únětice z vyhlídky na Kozích hřbetech
Znak obce ÚněticeVlajka obce Únětice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRoztoky
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°9′ s. š., 14°21′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel913 (2025)[1]
Rozloha3,15 km²[2]
Katastrální územíÚnětice u Prahy
Nadmořská výška252 m n. m.
PSČ252 62
Počet domů272 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduÚnětice 17
252 62 Horoměřice
info@unetice.cz
StarostaPavel Svoboda
Oficiální webwww.unetice.cz
Únětice na mapě
Únětice
Únětice
Další údaje
Kód obce539805
Kód části obce174416
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Únětice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, v údolí Únětického potoka (historické jádro je situováno ve svahu po levé straně) zhruba 8,5 km severozápadně od centra Prahy. Žije zde 913[1] obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi (in villa Vnetych) s kostelem pochází z roku 1125. Po roce 1770 postaven nový kostel, fara i hospodářský dvůr. V letech 1870–1882 zde roztocký lékař Čeněk Ryzner objevil a prozkoumal pravěké pohřebiště z rané doby bronzové. Podle toho pohřebiště byla pojmenována na něm zastoupená únětická kultura.[4]

Na konci třicetileté války v roce 1648 byly Únětice vypáleny Švédy, kteří obléhali Prahu.[5]

V roce 1710 zde byl založen pivovar, kde se vařilo pivo až do znárodnění v roce 1949. V roce 2011 bylo vaření piva v tomto architektonicky hodnotném objektu obnoveno.[6]

12. prosince 2008 byly obci uděleny znak a vlajka.[7] Roku 2009 byly v obci pojmenovány ulice (celkem 31 názvů[8]) a zavedena orientační čísla. Zastupitelstvo 5 hlasy ze 7 přítomných rozhodlo, že smaltované označníky ulic budou černožluté, tedy v barvách obce.[9]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[11]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever [12]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[13]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[14]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[15]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[16]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

[editovat | editovat zdroj]

V obci Únětice (přísl. Černý Vůl I., 607 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, 5 mlýnů, 2 obuvníci, 2 pekaři, pivovar, povozník, 8 rolníků, 3 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Únětice, 2 trafiky, velkostatek Kapituly u sv. Víta.

Počet obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Únětice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[18][19] V celé únětické aglomeraci nicméně žije necelý jeden tisíc obyvatel.


Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[18][19]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
394425505553592489606440364335391423481706
Vývoj počtu domů za roky 1869 – 2011[18][19]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
575262657472941099591113144165226


Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel Nanebevzetí P. Marie
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, zřízen roku 1132, nynější podoba je pozdně barokní z let 1766 až 1770. Obdélná budova s věží v západním průčelí, užším obdélným presbytářem a sakristií v ose. Vnitřní zařízení z doby po 1770, na hlavním oltáři obraz Nanebevzetí od Igráce Raaba.
  • Barokní fara naproti kostelu z roku 1766, upravená 1905.
  • Hřbitovní kaple svatého Josefa, postavena na morovém hřbitově východně od centra obce (Alšova ul.) v posledních letech 17. století, opravena 1783. Pětiboká stavba, sklenutá kupolí.
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého, barokní z roku 1716 západně od centra (Školní ul.). Obdélná s půlkruhovým závěrem a valenou klenbou.
  • Před ní sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1699 (socha tč. uložena v depozitáři).[20]
  • Špejchar z roku 1752.
  • Pohřebiště, archeologické naleziště nejstarší doby bronzové na Holém vrchu – podle něj je pojmenována tzv. únětická kultura, k níž později byly přiřazeny i nálezy z dalších míst Evropy

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční spojení je ze stanice Roztoky u Prahy na trati Praha – Kralupy nad Vltavou.

Veřejná autobusová doprava

[editovat | editovat zdroj]

Do obce jezdí příměstská autobusová linka 355 Praha, Dejvická – Horoměřice – Únětice. Dále zde vznikla spojení na linku 359 Roztoky, Únětice, Suchdol. Na tuto linku vznikla i napojení na obchodní řetězec Lidl. Do budoucna se právě linka 359 má více využít jak větším počtem jízd denně, tak i k vylepšení stávajícího stavu při narůstající dopravě.

Únětický masopust

[editovat | editovat zdroj]

Každý rok se v Úněticích společně s městem Roztoky a pražskou částí Suchdol, pořádá hojný masopust. Masopustní průvod vychází od Roztockého zámku směrem nad Únětice, na Holý vrch, kde se masky setkávají s maškarami z Únětic a ze Suchdola. V Únětickém pivovaru a kravíně pak oslavy vrcholí.

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Redakce Hana Petrová. Praha: Libri, s.r.o., 2005. ISBN 80-7277-253-8. S. 485,486.
  5. ↑ Bitva se Švédy 1648. Historie Suchdola [online]. Dostupné online.
  6. ↑ O pivovaru [online]. Únětický pivovar [cit. 2020-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30.
  7. ↑ Udělené symboly – Únětice, Registr komunálních symbolů, Parlament České republiky
  8. ↑ Názvy ulice Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine., Obecní úřad Únětice, 13. 5. 2009
  9. ↑ Zápis č. 02/2009 z řádného zasedání zastupitelstva obce Únětice, dne 23. 4. 2009 Archivováno 22. 2. 2014 na Wayback Machine., bod 11
  10. ↑ ŘEHA, Pavel. Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 - Smíchov [online]. cisleithanien.eu, 2008. Dostupné online.
  11. ↑ Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  12. ↑ Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
  13. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  14. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  15. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  16. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  17. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1760. (česky a německy)
  18. 1 2 3 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.
  19. 1 2 3 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
  20. ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech IV. str. 141n.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Únětice_(okres_Praha-západ)&oldid=25269468“