Tursko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tursko
Tursko, kostel sv. Martina, pohled od jihu
Tursko, kostel sv. Martina, pohled od jihu
Znak obce TurskoVlajka obce Tursko
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 539775
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Roztoky
Historická země Čechy
Katastrální území Tursko
Katastrální výměra 8,97 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 823 (2019)[1]
Nadmořská výška 294 m n. m.
PSČ 252 65
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Čestmírovo náměstí 59
252 65 Tursko
Starosta Václav Vlk
Oficiální web: www.tursko.cz
E-mail: vlk@tursko.cz
Tursko v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Tursko
Tursko
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Tursko (dříve Černuc) se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, zhruba 14 km ssz. od centra Prahy a 5,5 km jižně od Kralup nad Vltavou. Žije zde 823[1] obyvatel.

Obec byla významným centrem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Proto prakticky všechny památky v Tursku jsou spjaty s tímto řádem. V části území obce byla v posledních letech vystavěna nová obytná zóna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi (Crenuc) pochází z roku 1100, v souvislosti s darem, který jistý Nemoj učinil vyšehradské kapitule. Název Tursko, původně snad pomístní označení pro pastviny hovězího dobytka, je v souvislosti se zdejší vsí bezpečně doložen k roku 1205 v zápise o darování pozemků „ve vsi Černuci, na Turště“ (in villa Crynucy, Naturscye) ostrovskému klášteru. V roce 1237 Bohuslava z Černuce (manželka Sulislavce Zvěsta z Pnětluk) věnovala vesnici špitálu sv. Františka v Praze. Tuto instituci, sídlící při pražském mostě (na dnešním Křižovnickém náměstí), provozoval řád křižovníků s červenou hvězdou, který pak zůstal zdejší vrchností po celá staletí. Název Černuc byl užíván až do počátku 15. století, kdy byl vystřídán pojmenováním Tursko (snad i pro rozlišení od nedaleké Černuce u Velvar).

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[3]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever [4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[6]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Tursko (700 obyvatel, poštovna, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] holič, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, obuvník, pekař, 9 rolníků, 4 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Tursko, stavební družstvo, švadlena, hlavní sklad tabáku, tesařský mistr, truhlář, 2 velkostatky, zámečník.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Tursko podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[10][11] V celé turské aglomeraci nicméně žije necelých 1 tisíc obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[10][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
574 567 624 679 649 613 693 513 566 558 546 498 497 791
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[10][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
62 64 65 68 69 73 108 123 121 126 119 137 150 221

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

  • Tursko
  • Těšina

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do obce vede od Prahy přes Velké Přílepy silnice II/240, která dál pokračuje po pláni do Kralup nad Vltavou. V roce 2019 proběhla celková rekonstrukce silnice a to od Velkých Přílep až po konec obce Tursko, kdy došlo k celkové úpravě sjezdu a nájezdu na komunikaci.[12]

Autobusy[editovat | editovat zdroj]

Do obce zajíždí linka 316, která začíná na zastávce metra Bořislavka a pokračuje dál přes Velké Přílepy, kdy dál projíždí Turskem a končí v Holubicích. Dále jsou tu linky jako linka 458, která jezdí jednou denně a to od Holubic, přes Tursko, až do Kralup nad Vltavou, kde končí spoj na nádraží. Od roku 2017 začala jezdit linka 456 a to od Slaného, kdy tato linka pokračuje přes vesnici okolo Dálnice D7 a končí v Libčicích nad Vltavou, které do té doby neměly autobusové napojení na okolí[13]. Jedinným večerním spojením je pak noční linka 954 která začíá na Vítězném náměstí u stanice metra Dejvice, její pokračování vede přes Sedlec, Roztoky, Úholičky, Přílepy, Tursko a končí v Holubicích.

Vlaky[editovat | editovat zdroj]

Nejbližší vlakové spojení je v Kralupech nad Vltavou nebo v Libčicích nad Vltavou, přes které jezdí jak už místí spoje na Slaný, Prahu, Kladno, Mělník a dále i vnitrostátní spoje směr Německo.

Přívoz[editovat | editovat zdroj]

Přívoz zde sice není, ale jako možná spojení jsou zde nejblíže v Libčicích, Úholičkách a Roztokách.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Územím obce vede pouze 1 turistická trasa:

  • žlutá turistická značka Libčice železniční zastávka – Chýnovský háj – Těšina – Tursko – Krliš.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  4. Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1745. (česky a německy)
  10. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  11. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  12. http://www.velke-prilepy.cz/planovane-dopravni-omezeni/oprava-silnice-ii-240-mezi-velkymi-prilepy-a-turskem/
  13. http://www.libcice.cz/aktualita/685-autobusova-linka-c-456.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]