Holubice (okres Praha-západ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Holubice
Pohled od rybníka směrem ke kostelu
Pohled od rybníka směrem ke kostelu
Znak obce HolubiceVlajka obce Holubice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020A 539228
Pověřená obecRoztoky
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Praha-západ (CZ020A)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 094 (2022)[1]
Rozloha7,96 km²
Nadmořská výška187 m n. m.
PSČ252 65
Počet domů490 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Holubice
Holubice 175
252 65 Tursko
info@holubicekozinec.cz
StarostkaIng.Eva Ježková
Oficiální web: www.holubicekozinec.cz
Holubice na mapě
Holubice
Holubice
Další údaje
Kód obce539228
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Holubice[3] se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský asi 17 km severozápadně od centra Prahy. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel. V Holubicích se nachází rotunda Narození Panny Marie z konce 12. století. Nejvyšším bodem obce je vrch Erz (345 m n. m.). Holubice se dělí na dvě části – Holubice a Kozinec.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První doložená písemná zmínka o obci pochází z roku 1204. Kapitula pražská tehdy dostala Holubice od krále Přemysla Otakara I. V následujících letech Holubice často měnily majitele, od roku 1426 patřily Vokovi z Valdštejna, poté Floriánu Gryspeku, a to až do roku 1622, kdy byly konfiskovány a přešly ke královské komoře. V roce 1623 koupili majetek Lobkovicové.

Holubice nemají vlastní poštu a až do druhé poloviny 19. století neměly vlastní školu. Holubické děti dříve chodívaly do školy v Minicích (Minice jsou dnes částí Kralup nad Vltavou). V zimě děti zůstávaly v Holubicích a vyučoval je tamější krejčí. Kvůli vzrůstajícímu počtu žáků a kvůli délce a neschůdnosti cesty, která vedla přes Minický vrch, byla v Holubicích v roce 1868 škola zřízena. Dodnes stojí, i když v pozměněné podobě.

V Holubicích se také nachází jezdecký areál se dvěma jezdeckými kluby, rybářský oddíl a fotbalový klub Sokol Holubice. Na Kozinci je pak Sbor dobrovolných hasičů.

Kozinec[editovat | editovat zdroj]

Ves Kozinec vznikla v roce 1778. Před tím to býval dvůr, hájovna a ovčín. V polovině 19. století byl Kozinec spojen s obcí Tursko, kam také kozinecké děti chodily do školy. V roce 1875 se Kozinec od Turska oddělil a spojil se s Holubicemi.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[5]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever [6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[8]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Holubice (787 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] nákladní autodoprava, cihelna, 7 hostinců, 2 koláři, kovář, krejčí, obuvník, pekař, 2 rolníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek Lobkowicz.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Holubice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[12][13] V celé holubické aglomeraci nicméně žije necelých 3 tisíce obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
830 925 914 980 957 980 996 751 769 735 646 577 609 1 659
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
102 111 117 126 130 131 174 187 190 193 177 207 224 357

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Holubice se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:

  • Holubice (k. ú. Holubice v Čechách)
  • Kozinec (i název k. ú.)

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Holubický znak a vlajka mají symbolizovat dlouhou historii obce. Jako základní barvy byly použity červená a bílá, resp. stříbrná. Znázorňují barvy Českého království a také Středočeského kraje. Bílý středový pruh s kvádrováním na vlajce (na znaku je to stříbrný kůl) představuje zdivo holubické rotundy Narození Panny Marie. Velké písmeno M, které je napsáno v unciální podobě (jako v románském období), značí Marii a zároveň Michala (sv. Michalovi je zasvěcena kaple na Kozinci). Plamenný meč je atributem sv. Michala. Stříbrná, resp. bílá, otka symbolizuje zemědělský charakter obce. Hroty meče a otky směřující vzhůru mají symbolizovat růst a prosperitu.

Znak a vlajka byly obci Holubice-Kozinec přiděleny dne 7. dubna 2006. Autorem návrhu je PhDr. Zbyšek Svoboda, výtvarné zpracování provedl grafik Karel Gába.

Fosilie druhu Procerosaurus (Ponerosteus) exogirarum, objevená roku 1878 v Holubicích.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Při stavbách domů v Holubicích dochází i v dnešní době k mnoha archeologickým nálezům. Byly objeveny kosterní pozůstatky, keramika, zbraně a šperky. Nejstarší nálezy pochází z doby, kdy území osídlovaly keltské kmeny Bojů.
  • Z Holubic pochází rodina pěvkyně Emy Destinnové, rozené Kittlové. Rod Kittlů bydlel v Holubicích od roku 1739. Dědeček Emy Destinnové, Jan Kittl, se zde narodil v roce 1811. Otec pěvkyně, Emanuel Jan Kittl, se již narodil v Praze.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Rotunda Narození Panny Marie

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Rotunda Narození Panny Marie, byla postavena za vlády Přemysla Otakara I., koncem 13. století k ní přistavěna druhá apsida. Uvnitř se zachovaly zbytky dva úseky původních raně gotických fresek. Je to nejvýznamnější holubická památka.
  • Kostel sv. Michaela Archanděla z počátku 18. století, postavený na Kozinci řádem jezuitů.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází žlutá turistická trasa. Lze dojít na Turské pole, na kterém se podle pověsti měla odehrávat Lucká válka. V širším okolí se nachází Levý Hradec, starobylé hradiště Budeč nebo hrad Okoř.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Po 2 km lze najet na silnici II/240 Praha, Červený Vrch – Horoměřice – Kralupy nad Vltavou.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Otvovice ve vzdálenosti 2,5 km ležící na trati 093 Kralupy nad Vltavou – Kladno.

Veřejná doprava 2020

  • Autobusová doprava – V obci končí autobusové linky 316 Praha, Bořislavka – Holubice - Kralupy nad Vltavou a linka 456 Slaný – Holubice - Libčice nad Vltavou. V noci  sem zajíždí linka č. 954 Vítězné náměstí – Velké Číčovice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Na webu obce i v Registru sčítacích obvodů i budov je název uváděn jako pomnožný (bez Holubic, v Holubících), ale lze se setkat i s používáním v jednotném čísle (v Holubici)
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 322. (česky a německy)
  12. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  13. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  14. http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=705328

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]