Dolní Břežany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dolní Břežany
Dolní Břežany ptačí perspektivou
Dolní Břežany ptačí perspektivou
Znak obce Dolní BřežanyVlajka obce Dolní Břežany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020A 539210
Pověřená obecJesenice
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
Okres (LAU 1)Praha-západ (CZ020A)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 399 (2021)[1]
Rozloha10,63 km²
Nadmořská výška334 m n. m.
PSČ252 41
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřadu5. května 78
252 41 Dolní Břežany
kancelar@dolnibrezany.cz
StarostaVěslav Michalik (STAN)
Oficiální web: www.dolnibrezany.cz
Dolní Břežany na mapě
Dolní Břežany
Dolní Břežany
Další údaje
Kód obce539210
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Břežany jsou obcíokrese Praha-západ. Leží jižně od Prahy (v těsném sousedství území hlavního města). Obcí protéká Břežanský potok, který je pravostranným přítokem Vltavy. Pod obcí potok protéká Břežanským údolím. K obci patří místní části Lhota, Zálepy a Jarov. Žije zde přibližně 4 400[1] obyvatel.

Obec se počátkem 21. století začala velmi rozvíjet v oblasti nové výstavby, ta stará se zároveň rekonstruovala. Dolní Břežany jsou dnes spádovým centrem pro okolní obce nad vltavským údolím. Obec je respektovaná v rámci celé země pro svůj územní rozvoj, veřejný prostor i moderní architekturu.[2][3] Vznikají zde nové architektonicky kvalitní stavby vzbuzující další zájem architektů i veřejnosti,[4] jako například zdejší sportovní hala. Nachází se zde výzkumná centra ELI Beamlines a HiLASE, která jsou aktivní v oblasti laserových technologií.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Břežany označuje ves, jejíž obyvatelé žijí na břehu, což odpovídá poloze na okraji strmého údolí. Obec Horní Břežany neexistuje. Označení Dolní mělo obec odlišit od Břežan u Lešan nedaleko Neveklova17. století, kdy obě obce patřily k panství Pavla Michny z Vacínova.[5] Při zavedení obecního zřízení v roce 1850 nesla obec název Břežany, ale od roku 1880 je uváděna jako Dolní Břežany.[6]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Dolní Břežany se skládá ze čtyř částí na dvou katastrálních územích.

  • Dolní Břežany (i název k. ú.)
  • Lhota (k. ú. Lhota u Dolních Břežan)
  • Zálepy (leží v k. ú. Lhota u Dolních Břežan)
  • Jarov (leží v k. ú. Lhota u Dolních Břežan)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lidské osídlení na území Dolních Břežan je velmi staré. Archeologické nálezy dokládají činnost člověka již v mladší době kamenné.[7] Na území obce leží též keltské oppidum Závist, které je největším oppidem v Čechách.[8]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1332, kdy ji koupil pražský měšťan Menhart z rodu Olbramoviců od dědiců Eklima Goldnera. Na místě dnešního zámku tehdy stála tvrz. Od roku 1356 až do husitské revoluce byly Břežany v držení zbraslavského kláštera. Roku 1420 byly Břežany dobyty husity pod vedením Jana Žižky z Trocnova, husité poté předali ves svému stoupenci, pražskému konšelovi Jankovi Frelichovi. Po skončení husitských válek v roce 1436 zastavil císař Zikmund břežanský statek Janu Benedetovi z Nečtin. Jeho syn pak v roce 1476 koupil obec od zbraslavského kláštera. Janovi potomci ji vlastnili až do poloviny 16. století.

Památník obětem první světové války

V letech 1527–1546 Břežany vlastnil Jan starší z Valdštejna, který je prodal svému švagrovi Jetřichu Špetlovi z Janovic a z Prudic. Jeho žena Anna z Dobřenic založila v Břežanech vinice. Špetlovi dědicové prodali statek v roce 1573 Jiříkovi Voděradskému z Hrušova, který byl později sťat. Od roku 1581 statek spravovala za nezletilé potomky jejich matka Anna Voděradská z Dobřenic. Od roku 1585 pak jej vlastnila její dcera Magdalena Voděradská z Hrušova, která se vdala (1590) za místokancléře Království českého Krištofa Želínského ze Sebuzína († 1606). V době, kdy Želínský spravoval panství, byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Majetek byl roku 1623 jeho synům Václavovi a Gabrielu Krištofovi zkonfiskován a později navrácen jako léno. Oba však zemřeli bez potomků.

Zadlužený majetek, který zahrnoval zámek, pivovar a poplužní dvůr, připadl jejich tetě Polyxeně Donínové z Hrušova. Ta jej prodala (1627) Pavlu Michnovi z Vacínova. Jeho potomci drželi Dolní Břežany až do roku 1673, kdy je koupil Jiří Ludvík ze Sienzendorfu. Po jeho smrti (1683) byly prodány Janu Fridrichovi z Trauttmansdorffu, který byl nejvyšším komorníkem a místodržícím Království českého.

V roce 1715 koupil Dolní Břežany od rodu Trauttmansdorffů pražský arcibiskup František Ferdinand z Khünburku, který dal zámek a jeho okolí adaptovat na letní sídlo pražských arcibiskupů. Od té doby až do roku 1945 pak byla obec nepřetržitě v držení Pražského arcibiskupství. Arcibiskupové měli v zámku jedno ze svých sídel a byli fundátory zdejších staveb a soch, například barokní sousoší Kalvárie s Marií Magdalénou s arcibiskupským znakem na soklu (1760)[9].

Arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan nechal postavit v Dolních Břežanech školu (1826). V letech 1885–1887 byla zásluhou arcibiskupů Bedřicha Josefa Schwarzenberga a Františka Schönborna vybudována kaple. Vysvěcena byla 14. května 1887.

Od 13. června 1919 v zámku sídlilo italské velvyslanectví.[zdroj?] Arcibiskup František Kordač po svém odstoupení z funkce primase českého v říjnu 1931 trávil na zámku poslední léta svého života.[zdroj?] V době jeho působení navštívily zámek významné osobnosti. 13. července 1919 se zde konala schůze ministerské rady,[zdroj?] v témže roce navštívil zámek prezident Tomáš Garrigue Masaryk.[zdroj?]

V letech 1949–1959 užívalo zámek ministerstvo zemědělství jako školicí středisko. V letech 1959–1960 jej užívalo ministerstvo národní obrany, 1960–1992 ministerstvo vnitra, které v areálu vybudovalo cvičné prostory pro tzv. „červené barety“. V roce 1992 byl zámek bezúplatně převeden do vlastnictví obce a později vrácen v restituci římskokatolické církvi.

V devadesátých letech v obci prudce vzrostl počet obyvatel, a to i přes nedostačující služby a infrastrukturu. Dolní Břežany tehdy patřily k sídlům s nejrychleji rostoucím počtem obyvatel (1991 – 1045 obyv., 2001 – 1512 obyv., 2003 – 1790 obyv., 2005 – 2250 obyv., 2007 – 2485 obyv., 2009 – 2909 obyv.). Obec se rychle rozšiřovala, ač její rozvoj postrádal dlouhodobou koncepci.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
  • 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[11]
  • 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady - expozitura Jílové, soudní okres Jílové[12]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[13]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[15]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Dolní Břežany (853 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] lékař, cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, geometr, 2 holiči, 5 hostinců, chov ryb v arcibiskupském rybníku Pazderak, 2 koláři, 2 kováři, 3 krejčí, vodní meliorační družstvo, půjčovna mlátičky, 2 mlýny, 4 obuvníci, 4 obchody s ovocem, pekař, pohřební ústav, 4 pokrývači, porodní asistentka, 4 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, arcibiskupské ředitelství velkostatků.

V obci Lhota (přísl. Jarov, Závist, 280 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dolních Břežan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[19] 4 hostince, lom, obchod s motocykly, obchod s lahvovým pivem, 9 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, tesařský mistr, trafika, zahradnictví.

21. století[editovat | editovat zdroj]

Zhruba na přelomu tisíciletí proto obec začala procházet razantní proměnou, za nímž z velké části stojí starosta Věslav Michalik.[2]. Vzhledem k blízkosti Prahy se obec stala místem k bydlení se snadnou dosažitelností hlavního města. Vybudováno bylo například nové náměstí a parky (Keltský a Mlynářský). V parcích byl vybudován skatepark, hřiště na míčové hry, dětská hřiště a venkovní amfiteátr. V září 2015 došlo k otevření Regionálního informačního centra keltského oppida Závist obsahujícího muzeum. V květnu 2016 byl vybudován nový hřbitov a v říjnu 2017 nová, architektonicky oceňovaná sportovní hala. V roce 2018 byla dokončena kompletní renovace zámecké budovy, jež nově slouží jako hotel. Komplexní renovací prošla také zámecká kaple a severní část zámeckého parku, která je přístupna veřejnosti. Významných investic se dočkala Základní škola a Mateřská škola Dolní Břežany, dopravní infrastruktura, zdravotní středisko a technické zázemí obce.

Na místě bývalého zemědělského zázemí stojí od roku 2015 laserové centrum ELI Beamlines zaměřené na základní výzkum. V jeho sousedství leží laserové centrum HiLASE, které se věnuje aplikovanému výzkumu. V obou centrech se nachází jedny z nejintenzivnějších laserových systémů na světě. Centra jsou spolu s dalšími okolními institucemi a firmami aktivními v oblasti vědy, výzkumu a inovací sdružena do vědecko-technologického klastru STAR, který v Dolních Břežanech sídlí. V obci se též nachází síť služeb a obchodů – je zde prodejna Tesco Express, dále mnohé restaurace a kavárny. Výstavba rodinných domků probíhá především v severní části obce nebo v místní části Lhota. Nachází se zde také Olivův pivovar.

Díky rozvoji obce orientovanému na mezinárodní spolupráci v oblasti vědy a výzkumu do Dolních Břežan opakovaně míří zahraniční delegace vědců, diplomatů a politiků. V září 2018 navštívil Dolní Břežany v rámci své návštěvy České republiky indický prezident Rám Náth Kóvind, a to kvůli zmiňovanému laserovému centru, v němž pracují také indičtí vědci.[20]

Ze vzdělávacích institucí se v obci Dolní Břežany nachází například Základní škola a Mateřská škola Dolní Břežany, ZUŠ Harmony a Střední škola, základní škola a mateřská škola da Vinci.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Dolní Břežany podle výsledků sčítání lidu včetně místních částí, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních[kdy?] letech roste.[21][22] V celé dolnobřežanské aglomeraci nicméně žije necelých 5 tisíc obyvatel.[kdy?]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[21][22]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
753 744 864 912 919 926 1 072 1 075 1 102 1 055 1 102 1 045 1 444 3 696
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[21][22]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
87 95 103 119 131 133 205 542 274 283 296 346 504 952

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zámek_v_Dolních_Břežanech.jpg
Zámek Dolní Břežany po rekonstrukci v roce 2018
ELI Beamlines.jpg
  • Zámek čtyřkřídlý dvoupatrový kolem čtvercového dvora, s hranolovou věží v západním průčelí – původně renesanční stavba z období okolo roku 1600, pseudorománská kaple sv. Maří Magdalény přistavěna v letech 1885–1887. Roku 1901 bylo podle letopočtu na fasádě upraveno vnitřní nádvoří a přistavěna loggie. V průjezdu se nachází nástropní štuková výzdoba z konce 17. století, ve zdi je vsazen náhrobník z doby kolem roku 1580. Objekt je dnes opět v majetku Pražského arcibiskupství.
  • Sousoší Kalvárie s kající se Maří Magdalénou na návsi, pískovec, dílo Jana Antonína Quitainera z roku 1760, signované AQ; roku 2010 nahrazeno kopií, originál roku 2011 přenesen do Lapidária Národního muzea v Praze.
  • Na vrchu Hradiště se nachází pozůstatky oppida Závist osídleného Kelty od 6. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l.. Druhé hradiště, z raného středověku, leží na západním okraji obce v poloze Hradišťátko.
  • Sportovní hala Dolní Břežany byla postavena v roce 2017 a je unikátní svou fasádou a unikátním tvarem. V roce 2018 byla oceněna titulem Stavba roku.
  • Vědecká centra ELI Beamlines a HiLASE
  • Olivův pivovar
  • Na území obce se též nachází několik menších pomníků a kapliček podrobněji popsaných na webu obce.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Veřejná doprava (k roku 2019)

  • Autobusová doprava – v obci vedou následující autobusové linky PID: 341 (Praha,Obchodní náměstí-Jílové u Prahy/Jesenice), 333 (Praha,Kačerov-Březová-Oleško,Oleško/Ohrobec), 331 (Praha,Kačerov-Jílové u Prahy,náměstí); noční linka 960 (Praha,Obchodní náměstí-Zlatníky-Hodkovice,náves) (dopravce Arriva City s.r.o.).
  • Železniční doprava – železniční trať prochází čtvrtí Jarov, zde se nachází také stanice. Ta leží na trati 210, po které jedou linky S8 (Praha – Vrané nad VltavouČerčany) a S88 (Praha – Vrané nad Vltavou – Dobříš) v rámci pražského systému Esko. Železniční zastávkou Dolní Břežany – Jarov jezdilo v pracovních dnech 23 párů osobních vlaků, o víkendu 19 párů osobních vlaků.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Vendelín Grünwald, právník a veřejný činitel v jižních Čechách, nar. v Dolních Břežanech roku 1812
  • Eduard Prchal, vojenský letec, nar. 1911 v Dolních Břežanech

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b WEHLE, Tomáš. Sen o vědeckém městečku. Česká cena za architekturu 2019. Hospodářské noviny, 2019-11, s. 34. 
  3. Břežany v médiích: Dolní Břežany. dolnibrezany.cz [online]. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online. 
  4. Komentovaná prohlídka Dolních Břežan. Aktuálně.cz. 2018-04-10. Dostupné online [cit. 2018-04-18]. (česky) 
  5. Obec Dolní Břežany. Stránky obce dolní Břežany. Historie [online]. 2009-12-16 [cit. 2010-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-07. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, ČSÚ, heslo Hodkovice
  7. Historie Dolních Břežan: Historie: Dolní Břežany. dolnibrezany.cz [online]. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online. 
  8. Keltské oppidum Závist (Hradiště): Historie: Dolní Břežany. dolnibrezany.cz [online]. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online. 
  9. Originál roku 2010 nahrazen kopií od ak.soch. Vojtěcha Adamce, 2011 instalován v Lapidáriu Národního muzea v Praze
  10. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  11. Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
  12. Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
  13. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  14. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  15. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  16. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  17. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  18. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 215. (česky a německy)
  19. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 688. (česky a německy)
  20. „Jde o velkou příležitost,“ řekl v Dolních Břežanech indický prezident - Akademie věd České republiky. AVČR.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  21. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  22. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emanuel POCHE (ed.): Umělecké památky Čech, díl I, A-J, Praha: Academia 1977, s. 292-293.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]