Dolní Břežany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolní Břežany

Zámek v Dolních Břežanech
Znak obce Dolní BřežanyVlajka obce Dolní Břežany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 539210
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Jesenice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 10,66 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 896 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 330-380 m n. m.
PSČ 252 41
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu 5. května 78
252 41 Dolní Břežany
Starosta Ing. Věslav Michalik, CSc.
Oficiální web: www.dolnibrezany.cz
Email: kancelar@dolnibrezany.cz
Dolní Břežany v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Dolní Břežany
Red pog.svg
Dolní Břežany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Břežany jsou obcíokrese Praha-západ. Leží jižně od Prahy (v těsném sousedství území hlavního města). Obcí protéká Břežanský potok, který je pravostranným přítokem Vltavy. Pod obcí potok protéká Břežanským údolím. K obci patří osady Lhota, Zálepy a Jarov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Břežany označuje ves, jejíž obyvatelé žijí na břehu, což odpovídá poloze na okraji strmého údolí. Obec Horní Břežany neexistuje. Označení Dolní mělo obec odlišit od Břežan u Lešan nedaleko Neveklova17. století, kdy obě obce patřily k panství Pavla Michny z Vacínova.[2] Při zavedení obecního zřízení v roce 1850 nesla obec název Břežany, ale od roku 1880 je uváděna jako Dolní Břežany.[3]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Dolní Břežany se skládá ze čtyř částí na dvou katastrálních územích.

  • Dolní Břežany (i název k. ú.)
  • Lhota (k. ú. Lhota u Dolních Břežan)
  • Zálepy (leží v k. ú. Lhota u Dolních Břežan)
  • Jarov (leží v k. ú. Lhota u Dolních Břežan)

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1332, kdy ji koupil pražský měšťan Menhart z rodu Olbramoviců od dědiců Eklima Goldnera. Na místě dnešního zámku tehdy stála tvrz. Od roku 1356 až do husitské revoluce byly Břežany v držení zbraslavského kláštera. Roku 1420 byly Břežany dobyty husity pod vedením Jana Žižky z Trocnova, husité předali ves svému stoupenci, pražskému konšelovi Jankovi Frelichovi. Po skončení husitských válek v roce 1436 zastavil císař Zikmund břežanský statek Janu Benedetovi z Nečtin. Jeho syn pak v roce 1476 koupil obec od zbraslavského kláštera. Janovi potomci ji vlastnili až do poloviny 16. století.

Památník obětem 1. světové války

V letech 15271546 Břežany vlastnil Jan starší z Valdštejna, který je prodal svému švagrovi Jetřichu Špetlovi z Janovic a z Prudic. Jeho žena Anna z Dobřenic založila v Břežanech vinice. Špetlovi dědicové prodali statek v roce 1573 Jiříkovi Voděradskému z Hrušova, který byl později sťat. Od roku 1581 statek spravovala za nezletilé potomky jejich matka Anna Voděradská z Dobřenic. Od roku 1585 pak jej vlastnila její dcera Magdalena Voděradská z Hrušova, která se vdala (1590) za místokancléře Království českého Krištofa Želínského ze Sebuzína (zemř. 1606). V době, kdy Želínský spravoval panství, byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Majetek byl roku 1623 jeho synům Václavovi a Gabrielu Krištofovi zkonfiskován a později navrácen jako léno. Oba však zemřeli bez potomků.

Zadlužený majetek, který zahrnoval zámek, pivovar a poplužní dvůr, připadl jejich tetě Polyxeně Donínové z Hrušova. Ta jej prodala (1627) Pavlu Michnovi z Vacínova. Jeho potomci drželi Dolní Břežany až do roku 1673, kdy je koupil Jiří Ludvík ze Sienzendorfu. Po jeho smrti (1683) byly prodány Janu Fridrichovi z Trauttmansdorffu, který byl nejvyšším komorníkem a místodržícím Království českého.

V roce 1715 koupil Dolní Břežany od rodu Trautmansdorfů pražský arcibiskup František Ferdinand z Khünburku, který dal zámek a jeho okolí adaptovat na letní sídlo pražských arcibiskupů. Od té doby až do roku 1945 pak byla obec nepřetržitě v držení Pražského arcibiskupství. Arcibiskupové měli v zámku jedno ze svých sídel a byli fundátory zdejších staveb a soch, například barokní sousoší Kalvárie s Marií Magdalénou s arcibiskupským znakem na soklu (1760)[4].

Arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan nechal postavit v Dolních Břežanech školu (1826). V letech 18851887 byla zásluhou arcibiskupů Bedřicha Josefa Schwarzenberga a Františka Schönborna vybudována kaple. Vysvěcena byla 14. května 1887.

Od 13. června 1919 v zámku sídlilo italské velvyslanectví.[zdroj?] Arcibiskup František Kordač po svém odstoupení z funkce primase českého v říjnu 1931 trávil na zámku poslední léta svého života.[zdroj?] V době jeho působení navštívily zámek významné osobnosti. 13. července 1919 se zde konala schůze ministerské rady,[zdroj?] v témže roce navštívil zámek prezident Tomáš Garrigue Masaryk.[zdroj?]

V letech 19491959 užívalo zámek ministerstvo zemědělství jako školicí středisko. V letech 1959–1960 jej užívalo ministerstvo národní obrany, 1960–1992 ministerstvo vnitra, které v areálu vybudovalo cvičné prostory pro tzv. „červené barety“. V 1992 byl zámek bezúplatně převeden do vlastnictví obce a později vrácen v restituci římskokatolické církvi.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[5]
  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
  • 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[6]
  • 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[7]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Dolní Břežany (853 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

lékař, cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, geometr, 2 holiči, 5 hostinců, chov ryb v arcibiskupském rybníku Pazderak, 2 koláři, 2 kováři, 3 krejčí, vodní meliorační družstvo, půjčovna mlátičky, 2 mlýny, 4 obuvníci, 4 obchody s ovocem, pekař, pohřební ústav, 4 pokrývači, porodní asistentka, 4 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, arcibiskupské ředitelství velkostatků

V obci Lhota (přísl. Jarov, Závist, 280 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dolních Břežan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]

4 hostince, lom, obchod s motocykly, obchod s lahvovým pivem, 9 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, tesařský mistr, trafika, zahradnictví

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Nové centrum Dolních Břežan postavené v roce 2009

V současnosti dochází v Dolních Břežanech k rychlé výstavbě a rozvoji obce. Vzhledem k blízkosti Prahy se obec stává atraktivním místem k bydlení se snadnou dosažitelností hlavního města. V roce 2009 zde bylo vystavěno nové centrum s několikapatrovými bytovými domy a maloobchodními prostory, okolí prošlo revitalizací, vzniklo tu několik vodních nádrží a náměstí. Rekonstrukcí prošly také zdejší historické budovy. Na půdě bývalého zemědělského zázemí zde bylo vystavěno laserové centrum ELI Beamlines za necelých 7 miliard korun,[15] které provozuje nejsilnější laser na světě. Kromě toho je zde také vědecké centrum HiLASE. Nachází se zde síť služeb a obchodů – probíhají zde farmářské trhy, je zde prodejna Tesco Expres, dále mnohé restaurace a kavárny. Výstavba rodinných domků probíhá především v severní části obce nebo v místní části Lhota.

Dolní Břežany patří k sídlům s nejrychleji rostoucím počtem obyvatel (1991 – 1045 obyv., 2001 – 1512 obyv., 2003 – 1790 obyv., 2005 – 2250 obyv., 2007 – 2485 obyv., 2009 – 2909 obyv.), předpokládá se možnost zvýšení až na 4 tisíce obyvatel.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek čtyřkřídlý dvoupatrový kolem čtvercového dvora, s hranolovou věží v západním průčelí – původně renesanční stavba z období okolo roku 1600, pseudorománská kaple sv. Maří Magdalény přistavěna v letech 1885–1887. Roku 1901 bylo podle letopočtu na fasádě upraveno vnitřní nádvoří a přistavěna loggie. V průjezdu nástropní štuková výzdoba z konce 17.století, ve zdi vsazen náhrobník z doby kolem roku 1580. Objekt je dnes opět v majetku Pražského arcibiskupství.
  • Sousoší Kalvárie s kající Maří Magdalénou na návsi, pískovec, dílo Jana Antonína Quitainera z roku 1760, signované AQ; roku 2010 nahrazeno kopií, originál roku 2011 přenesen do Lapidária Národního muzea v Praze.
  • Hradiště nad Závistí (oppidum) – významné archeologické naleziště, nachází se západně od obce. Osídleno Kelty od 6. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: 342 Jesenice, 331 + 341 Jílové u Prahy, Praha (331 + 333 Kačerov, 341 + 342 Modřany) (dopravce Arriva Transport Praha, s. r. o).
  • Železniční doprava – železniční trať prochází čtvrtí Jarov, zde se nachází také stanice. Ta leží na trati 210, po které jedou linky S8 (Praha – Vrané nad VltavouČerčany) a S80 (Praha – Vrané nad Vltavou – Dobříš) v rámci pražského systému Esko. Železniční zastávkou Jarov jezdilo v pracovních dnech 23 párů osobních vlaků, o víkendu 19 párů osobních vlaků.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Vendelín Grünwald, právník a veřejný činitel v jižních Čechách, nar. v Dolních Břežanech roku 1812
  • Eduard Prchal, vojenský letec, nar. 1911 v Dolních Břežanech

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Obec Dolní Břežany. Stránky obce dolní Břežany. Historie [online]. 2009-12-16, [cit. 2010-11-24]. Dostupné online.  
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, ČSÚ, heslo Hodkovice
  4. Originál roku 2010 nahrazen kopií od ak.soch. Vojtěcha Adamce, 2011 instalován v Lapidáriu Národního muzea v Praze
  5. http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
  6. Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
  7. Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 215. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 688. (česky a německy)
  15. U Prahy otevřeli laserové centrum. Zkoumat bude rakovinu i planety. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2017-08-24]. (cs-CZ) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emanuel POCHE (ed.): Umělecké památky Čech, díl I, A-J, Praha: Academia 1977, s. 292-293.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]