Dolní Břežany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dolní Břežany
Nové centrum Dolních Břežan, náměstí Na Sádkách, 2010
Nové centrum Dolních Břežan, náměstí Na Sádkách, 2010
Znak obce Dolní BřežanyVlajka obce Dolní Břežany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 539210
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Jesenice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 10,66 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 104 (2019)[1]
Nadmořská výška 330-380 m n. m.
PSČ 252 41
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu 5. května 78
252 41 Dolní Břežany
Starosta Věslav Michalik (STAN)
Oficiální web: www.dolnibrezany.cz
E-mail: kancelar@dolnibrezany.cz
Dolní Břežany v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Dolní Břežany
Dolní Břežany
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Břežany jsou obcíokrese Praha-západ. Leží jižně od Prahy (v těsném sousedství území hlavního města). Obcí protéká Břežanský potok, který je pravostranným přítokem Vltavy. Pod obcí potok protéká Břežanským údolím. K obci patří místní části Lhota, Zálepy a Jarov. Žije zde přibližně 4 100[1] obyvatel. Obec se počátkem 21. století začala velmi rozvíjet v oblasti nové výstavby, ta stará se zároveň rekonstruovala. Dolní Břežany jsou dnes spádovým centrem pro okolní obce nad vltavským údolím. Obec je respektovaná v rámci celé země pro svůj územní rozvoj, veřejný prostor i moderní architekturu.[2][3] Vznikají zde nové architektonicky kvalitní stavby vzbuzující další zájem architektů i veřejnosti,[4] jako například zdejší sportovní hala. Nachází se zde výzkumná centra ELI Beamlines a HiLASE, která jsou aktivní v oblasti laserových technologií.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Břežany označuje ves, jejíž obyvatelé žijí na břehu, což odpovídá poloze na okraji strmého údolí. Obec Horní Břežany neexistuje. Označení Dolní mělo obec odlišit od Břežan u Lešan nedaleko Neveklova17. století, kdy obě obce patřily k panství Pavla Michny z Vacínova.[5] Při zavedení obecního zřízení v roce 1850 nesla obec název Břežany, ale od roku 1880 je uváděna jako Dolní Břežany.[6]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Dolní Břežany se skládá ze čtyř částí na dvou katastrálních územích.

  • Dolní Břežany (i název k. ú.)
  • Lhota (k. ú. Lhota u Dolních Břežan)
  • Zálepy (leží v k. ú. Lhota u Dolních Břežan)
  • Jarov (leží v k. ú. Lhota u Dolních Břežan)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lidské osídlení na území Dolních Břežan je velmi staré. Archeologické nálezy dokládají činnost člověka již v mladší době kamenné.[7] Na území obce leží též keltské oppidum Závist, které je největším oppidem v Čechách.[8]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1332, kdy ji koupil pražský měšťan Menhart z rodu Olbramoviců od dědiců Eklima Goldnera. Na místě dnešního zámku tehdy stála tvrz. Od roku 1356 až do husitské revoluce byly Břežany v držení zbraslavského kláštera. Roku 1420 byly Břežany dobyty husity pod vedením Jana Žižky z Trocnova, husité předali ves svému stoupenci, pražskému konšelovi Jankovi Frelichovi. Po skončení husitských válek v roce 1436 zastavil císař Zikmund břežanský statek Janu Benedetovi z Nečtin. Jeho syn pak v roce 1476 koupil obec od zbraslavského kláštera. Janovi potomci ji vlastnili až do poloviny 16. století.

Památník obětem 1. světové války

V letech 15271546 Břežany vlastnil Jan starší z Valdštejna, který je prodal svému švagrovi Jetřichu Špetlovi z Janovic a z Prudic. Jeho žena Anna z Dobřenic založila v Břežanech vinice. Špetlovi dědicové prodali statek v roce 1573 Jiříkovi Voděradskému z Hrušova, který byl později sťat. Od roku 1581 statek spravovala za nezletilé potomky jejich matka Anna Voděradská z Dobřenic. Od roku 1585 pak jej vlastnila její dcera Magdalena Voděradská z Hrušova, která se vdala (1590) za místokancléře Království českého Krištofa Želínského ze Sebuzína (zemř. 1606). V době, kdy Želínský spravoval panství, byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Majetek byl roku 1623 jeho synům Václavovi a Gabrielu Krištofovi zkonfiskován a později navrácen jako léno. Oba však zemřeli bez potomků.

Zadlužený majetek, který zahrnoval zámek, pivovar a poplužní dvůr, připadl jejich tetě Polyxeně Donínové z Hrušova. Ta jej prodala (1627) Pavlu Michnovi z Vacínova. Jeho potomci drželi Dolní Břežany až do roku 1673, kdy je koupil Jiří Ludvík ze Sienzendorfu. Po jeho smrti (1683) byly prodány Janu Fridrichovi z Trauttmansdorffu, který byl nejvyšším komorníkem a místodržícím Království českého.

V roce 1715 koupil Dolní Břežany od rodu Trautmansdorfů pražský arcibiskup František Ferdinand z Khünburku, který dal zámek a jeho okolí adaptovat na letní sídlo pražských arcibiskupů. Od té doby až do roku 1945 pak byla obec nepřetržitě v držení Pražského arcibiskupství. Arcibiskupové měli v zámku jedno ze svých sídel a byli fundátory zdejších staveb a soch, například barokní sousoší Kalvárie s Marií Magdalénou s arcibiskupským znakem na soklu (1760)[9].

Arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan nechal postavit v Dolních Břežanech školu (1826). V letech 18851887 byla zásluhou arcibiskupů Bedřicha Josefa Schwarzenberga a Františka Schönborna vybudována kaple. Vysvěcena byla 14. května 1887.

Od 13. června 1919 v zámku sídlilo italské velvyslanectví.[zdroj?] Arcibiskup František Kordač po svém odstoupení z funkce primase českého v říjnu 1931 trávil na zámku poslední léta svého života.[zdroj?] V době jeho působení navštívily zámek významné osobnosti. 13. července 1919 se zde konala schůze ministerské rady,[zdroj?] v témže roce navštívil zámek prezident Tomáš Garrigue Masaryk.[zdroj?]

V letech 19491959 užívalo zámek ministerstvo zemědělství jako školicí středisko. V letech 1959–1960 jej užívalo ministerstvo národní obrany, 1960–1992 ministerstvo vnitra, které v areálu vybudovalo cvičné prostory pro tzv. „červené barety“. V roce 1992 byl zámek bezúplatně převeden do vlastnictví obce a později vrácen v restituci římskokatolické církvi.

V devadesátých letech v obci prudce vzrostl počet obyvatel bez ohledu na nedostačující služby a infrastrukturu. – Dolní Břežany tehdy patřily k sídlům s nejrychleji rostoucím počtem obyvatel (1991 – 1045 obyv., 2001 – 1512 obyv., 2003 – 1790 obyv., 2005 – 2250 obyv., 2007 – 2485 obyv., 2009 – 2909 obyv.). Obec se rychle rozšiřovala, ač její rozvoj postrádal dlouhodobou koncepci.

Zhruba na přelomu tisíciletí proto obec začala procházet razantní proměnou. Vybudováno bylo například nové náměstí a parky (Keltský a Mlynářský). V parcích byl vybudován skatepark, hřiště na míčové hry, dětská hřiště a venkovní amfiteátr. V září 2015 došlo k otevření Regionálního informačního centra keltského oppida Závist obsahujícího muzeum. V květnu 2016 byl vybudován nový hřbitov a v říjnu 2017 nová, architektonicky oceňovaná sportovní hala. V roce 2018 byla dokončena kompletní renovace zámecké budovy, jež nyní slouží jako hotel. Komplexní renovací prošla také zámecká kaple a severní část zámeckého parku, která je přes den přístupna veřejnosti. Významných investic se dočkala Základní škola a Mateřská škola Dolní Břežany, dopravní infrastruktura, zdravotní středisko a technické zázemí obce.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[10]
  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
  • 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[11]
  • 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[12]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[13]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[15]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Dolní Břežany (853 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] lékař, cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, geometr, 2 holiči, 5 hostinců, chov ryb v arcibiskupském rybníku Pazderak, 2 koláři, 2 kováři, 3 krejčí, vodní meliorační družstvo, půjčovna mlátičky, 2 mlýny, 4 obuvníci, 4 obchody s ovocem, pekař, pohřební ústav, 4 pokrývači, porodní asistentka, 4 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, arcibiskupské ředitelství velkostatků.

V obci Lhota (přísl. Jarov, Závist, 280 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dolních Břežan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[19] 4 hostince, lom, obchod s motocykly, obchod s lahvovým pivem, 9 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, tesařský mistr, trafika, zahradnictví.

21. století[editovat | editovat zdroj]

Nové centrum Dolních Břežan postavené v roce 2009

V 21. století v Dolních Břežanech pokračuje rychlý rozvoj obce, za nímž z velké části stojí starosta Věslav Michalík.[2] Vzhledem k blízkosti Prahy se obec stává atraktivním místem k bydlení se snadnou dosažitelností hlavního města. Nárůst obyvatel pokračuje, ale zpomaluje se. Na půdě bývalého zemědělského zázemí dnes stojí již plně funkční laserové centrum ELI Beamlines zaměřené spíše na základní výzkum. V jeho sousedství je pak laserové centrum HiLASE, které se věnuje především aplikovanému výzkumu. V obou centrech se nachází jedny z nejintenzivnějších laserových systémů na světě. Centra jsou spolu s dalšími okolními institucemi a firmami aktivními v oblasti vědy, výzkumu a inovací sdružena do vědecko-technologického klastru STAR (Science and Technology Advanced Region), který v obci Dolní Břežany sídlí. V obci se též nachází rostoucí síť služeb a obchodů – je zde prodejna Tesco Express, dále mnohé restaurace a kavárny. Výstavba rodinných domků probíhá především v severní části obce nebo v místní části Lhota. Nachází se zde také pivovar Olivův pivovar.

Ze vzdělávacích institucí se v obci Dolní Břežany nachází například Základní škola a Mateřská škola Dolní Břežany, ZUŠ Harmony a Střední škola, základní škola a mateřská škola da Vinci.

Díky rozvoji obce orientovanému na mezinárodní spolupráci v oblasti vědy a výzkumu do Dolních Břežan opakovaně míří zahraniční delegace vědců, diplomatů a politiků. V září 2018 tak navštívil Dolní Břežany indický prezident Ram Nath Kovind v rámci návštěvy České republiky. A to kvůli laserovému centru, v němž pracují také indičtí vědci.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zámek Dolní Břežany po rekonstrukci v roce 2018

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Veřejná doprava (k roku 2019)

  • Autobusová doprava – v obci vedou následující autobusové linky PID: 341 (Praha,Obchodní náměstí-Jílové u Prahy/Jesenice) 333 (Praha,Kačerov-Březová-Oleško,Oleško/Ohrobec) 331 (Praha,Kačerov-Jílové u Prahy,náměstí) Noční linka 960 (Praha,Obchodní náměstí-Zlatníky-Hodkovice,náves) (dopravce Arriva City s.r.o.).
  • Železniční doprava – železniční trať prochází čtvrtí Jarov, zde se nachází také stanice. Ta leží na trati 210, po které jedou linky S8 (Praha – Vrané nad VltavouČerčany) a S88 (Praha – Vrané nad Vltavou – Dobříš) v rámci pražského systému Esko. Železniční zastávkou Dolní Břežany – Jarov jezdilo v pracovních dnech 23 párů osobních vlaků, o víkendu 19 párů osobních vlaků.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Vendelín Grünwald, právník a veřejný činitel v jižních Čechách, nar. v Dolních Břežanech roku 1812
  • Eduard Prchal, vojenský letec, nar. 1911 v Dolních Břežanech

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b WEHLE, Tomáš. Sen o vědeckém městečku. Česká cena za architekturu 2019. Hospodářské noviny, 2019-11, s. 34. 
  3. Břežany v médiích: Dolní Břežany. dolnibrezany.cz [online]. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online. 
  4. Komentovaná prohlídka Dolních Břežan. Aktuálně.cz. 2018-04-10. Dostupné online [cit. 2018-04-18]. (česky) 
  5. Obec Dolní Břežany. Stránky obce dolní Břežany. Historie [online]. 2009-12-16 [cit. 2010-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-07. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, ČSÚ, heslo Hodkovice
  7. Historie Dolních Břežan: Historie: Dolní Břežany. dolnibrezany.cz [online]. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online. 
  8. Keltské oppidum Závist (Hradiště): Historie: Dolní Břežany. dolnibrezany.cz [online]. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online. 
  9. Originál roku 2010 nahrazen kopií od ak.soch. Vojtěcha Adamce, 2011 instalován v Lapidáriu Národního muzea v Praze
  10. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  11. Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
  12. Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
  13. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  14. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  15. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  16. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  17. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  18. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 215. (česky a německy)
  19. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 688. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emanuel POCHE (ed.): Umělecké památky Čech, díl I, A-J, Praha: Academia 1977, s. 292-293.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]