Ptice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ptice

Náves v Pticích
Znak obce PticeVlajka obce Ptice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 532789
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Hostivice
Historická země Čechy
Katastrální území Ptice
Katastrální výměra 7,81 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 793 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 408 m n. m.
PSČ 252 18
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Ptice 140
25218 Úhonice
Starosta Ing. Miloš Dvorský
Oficiální web: www.obecptice.cz
Email: obecptice@gmail.com
Ptice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Ptice
Red pog.svg
Ptice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Ptice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 22 km západně od centra Prahy a 5 km severozápadně od Rudné.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno obce je odvozeno od chorvatského „ptica“ nebo slovinského „ptič“, což oboje znamená pták. I krajina napovídá, že se zde lidé živili ptáčnictvím. Jméno Ptice se používá v množném čísle. To má také svůj historický důvod. Od roku 1328 měla obec dvě části: Horní Ptic a Dolní Ptic. Po sjednocení tak vznikl název Ptice.[2]

Horní a Dolní Ptic[editovat | editovat zdroj]

Tyto dvě obce vznikly roku 1328, když je sakrista kostela sv. Víta rozdělil mezi dva oltářníky. Každému připadla polovina, díky tomu se v Pticích nacházejí dvě zvoničky, dva rybníky i dva obchody. Jak se obce rozrůstaly, postupně se propojovaly, až v roce 1950 splynuly v jednu [3].

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno
  • 1974 Středočeský kraj, okres Praha-západ[10]
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Původně obec Horní Ptice patřila pod Unhošť, proto se také v Unhošti nacházel jak berní úřad, tak i důchodková kontrola. Škola v Pticích nebyla a není ani do dneška. Do obecné školy chodily děti do Úhonic a do měšťanské školy v Unhošti. Také do kostela museli občané s katolickým vyznáním chodit do Úhonic. Poštovní úřad se nachází také v Úhonicích, ale než tam byl zřízen, patřily Ptice poštou do Unhoště. A stejně jako všechny instituce či stavby, tak se i hřbitov nachází v Úhonicích

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Ptici je z roku 1328, kdy Ptice byly majetkem Vlka, sakristy kostela sv. Víta v Praze. Roku 1411 "Ptíč" náležela oltáři sv. Ducha v kostele sv. Víta v Praze. Další zmínka je z roku 1434, kdy podle zápisu Jana ze Svárova vlastnil Bohuněk ze Ptic Horní Ptice a Petr ze Ptic Dolní Ptice. Oba bratři nejspíše zmizeli v husitské válce a Ptice tak v roce 1437 přešly na krále Zikmunda, který je téhož roku zapsal Bohuňkovi z Olbramovic. Rok 1462 - dne 25. října přešly Ptice do vlastnictví kapitoly Pražské tak, že Markéta z Drnova (vdova po Bohuňkovi) a její syn Jan z Újezda postoupili "dobrou vůlí". Kapitola vládla tímto statkem až do začátku třicetileté války, kdy "odbojní stavové sáhli na církevní statky".

V roce 1619 Ptice prodány Tiburci Čejkovi z Olbramovic za cenu 1.751 kop míš. Po bitvě na Bílé Hoře však byly veškeré smlouvy s odbojnými stavy prohlášeny za neplatné a Ptice byly navráceny zpět kapitole, které zůstaly až do r. 1713. Poté Ptice koupila 2. března Anna Barbora Karvinská se svým manželem Janem Josefem Karvinským z Karvin a na Hořelicích za 125.000 zl. Po jejich smrti připadly Ptice jejich synům Janu Petrovi a Václavu Vojtěchovi. V roce 1730 bratři prodali celý statek (kromě Ptic i Hořelice, Kozolupy a Nenačovice) dne 14.3. Karlovi Jách. Bredovi. Ten v roce 1732 prodal celé své Tachlovické panství včetně Ptic Anně Marii velkovévodkyni Toskánské za 954.166 zl. Po ní zdědila panství roku 1741 její dcera Marie Anna Karolina, vévodkyně bavorská.

Ani ne po roce již Ptice patřily mezi soukromé jmění císaře Ferdinanda V., po jeho smrti Františku Josefovi I. a po něm Karlu I. Až po převratu připadly do vlastnictví Československé republiky.

1. světová válka[editovat | editovat zdroj]

Do války bylo povoláno 50 mužů z Pticů. Navíc místní museli odvádět koně, celkem jich odvedli 15. Během války přicházeli do obce uprchlíci z Tyrol, kteří se však neusadili. Poslední z nich odjeli v lednu 1919.

1918-1939[editovat | editovat zdroj]

V roce 1918 se v obci se rozmohla epidemická nemoc, která se rozšířila ze Španělska po Evropě, nazývaná španělská chřipka. V roce 1919 se uskutečnily volby do obecního zastupitelstva dne 15.6. Starostou zvolen Antonín Mráz.

1920 - stávka zemědělského dělnictva, která vypukla 3.1. v celém tachlovickém panství. Ukončena 5.2. aniž stávkující dosáhli nějakých výhod. Volby do poslanecké sněmovny: 85 hlasů strana republikánská, 147 sociálně demokratická, 34 českých socialistů, 19 národní demokracie a 3 živnostníci.[zdroj?]

1923 - volby do obecního zastupitelstva (neděle 16.9.) – starostou byl zvolen František Švejda, domkář.

1925 - poprvé se ve volbách ke stranám připojili komunisté, v Pticích získali 2. nejvyšší počet hlasů (po republikánech); do poslanecké sněmovny získali 72 z 284 a do senátu 63 z 246.

1926 - během tohoto roku byla dokončena elektrizace obce, která byla zapnuta dne 17.3.1926, připojeno na "primerní vedení svazu elektrárenského středočeských okresů v Praze".[zdroj?]

1927 - začátkem roku se rozmáhala chřipka, kterou postupně protrpěli všichni obyvatelé, dokonce musela být přerušena výuka ve škole na doporučení obvodního lékaře. 16.10. se konaly volby do obecního zastupitelstva, starostou byl zvolen František Švejda, truhlář. Od 1. října projíždějí obcí denně autobusy, jeden z Kladna přes Unhošť do Hořelice a Berouna i zpět (třikrát denně), druhý jezdí z Kladna přes Hořelice na Dušníky do Prahy a zpět dvakrát denně.[zdroj?]

1929 - v pátek dne 9. srpna v půl sedmé ráno vypukl požár v kolně Antonína Hettnera, 39, oheň se rychle rozšířil na obytné stavení, stáje a stodolu jeho sousedů, hasičské sbory přijeli z Horních Pticů, Úhonic, Červeného Újezda, Drahelčic, Hořelic a Nučic, oheň se podařilo lokalizovat. 27. října se konaly volby do poslanecké sněmovny a do senátu. Nejvíce hlasů od obyvatelů Ptic získali republikáni. Zemský úřad v Praze povolil rozdělení místní obce Chýňavy ve dvě -  Chyňava a Podkozí, které připadly pod Ptice.

1930 - od 15. května projíždí obcí autobus československých státních drah (Kladno – Unhošť – Hořelice – Praha a zpět) třikrát denně, v sobotu a v neděli čtyřikrát.[zdroj?]

1931 - autobus mění trasu (nejede přes Hořelice nýbrž v Úhonicích odbočuje na Chýň a Sobín). Starostou se stal František Švejda (27. 10.).

1932 - zemřel dlouholetý obecní starosta František Švejda – člen místní školní rady, za jeho starostování byla v obci provedena elektroinstalace, úprava silnic a kanalizace podél okresní silnice. Starostou byl zvolen Jaroslav Špaček, rolník. V obci Horní Ptice byly v tomto roce evidovány tyto živnosti a obchody:[11] nákladní autodoprava, výroba cementového zboží, cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, holič, 4 hostince, obchodník s koňmi,kovář, 2 krejčí, 2 půjčovny mlátiček, 2 mlýny, 2 obuvníci, pekař, pila, 3 pokrývači, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

1933 - v neděli 4. června odpoledne byl odhalen na nové návsi památník padlým ve světové válce 1914 – 1918. Jedná se o žulový balvan 4 m vysoký a 2 m široký. Vztyčen na betonový základ lemovaný okrasnými stromy.[zdroj?]

1935 - 1. května se konala slavnost sázení Švehlovy lípy přičiněním Republikánské strany. Slavnost byla zahájena průvodem, který končil před památníkem padlých, kde o proslovu starosty obce byla zasazena lípa na paměť Antonína Švehly.[zdroj?]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Horní Ptice Dolní Ptice Celkem
Počet domů Obyvatel Počet domů Obyvatel Počet domů Obyvatel
1843 36 269 24 148 60 417
1857 37 242 25 170 62 412
1870 38 273 26 187 64 460
1880 43 304 28 198 71 502
1890 42 313 29 195 71 508
1900 49 349 30 196 79 545
1921 64 384 33 184 97 568
1930 133 494

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kaplička na ptické návsi v západní části vesnice – Horních Pticích
Mateřská škola Ptice

Venkovská usedlost na návsi

Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. června 2008 byla podepsána dohoda o partnerství mezi Svazem obcí Valle di Ledro (sestávajícím z obcí: Molina di Ledro, Pieve di Ledro, Bezzecca, Concei, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra; od roku 2010 jsou sloučeny do jedné obce s názvem Ledro) na straně jedné a osmi českými městy a obcemi (Příbram, Všeň, Milín, Buštěhrad, Nový Knín, Ptice, Chyňava, Doksy) na straně druhé.[12]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Obcí vede silnice II/101 v úseku Kladno - Unhošť - Ptice - Rudná - Radotín. Avšak v původní Horní Ptici se rozdvojuje. Větev vystavěná roku 1913, vede přes Červený Újezd k Unhošti, kde se zase připojí na silnici vedoucí přes Svárov. Od Dolních Ptic vede spojovací silnice na silnici Úhonice – Hájek.

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 v obci měly zastávky autobusové linky 307 Praha Zličín - Unhošť (denně mnoho spojů) a A27 Kladno - Unhošť - Rudná (v pracovních dnech 3 spoje).

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Mateřská škola Ptice[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 obec postavila mateřskou školu. MŠ se nachází ve střední části obce, kapacita MŠ je 28 dětí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Kronika obce [1]
  3. Vyhláška 3/1950 sb.o změnách úředních názvů míst v roce 1949
  4. http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
  5. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 345-346. (česky a německy)
  12. Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města Nového Knína. Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]