Černolice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Černolice
Černolice
Znak obce ČernoliceVlajka obce Černolice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 539121
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Mníšek pod Brdy
Historická země Čechy
Katastrální území Černolice
Katastrální výměra 3,18 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 450 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 410 m n. m.
PSČ 252 10
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Černolice
Černolice 64
252 10 Mníšek pod Brdy
Starosta Pavel Schmidt
Oficiální web: www.cernolice.net
Email: podatelna@cernolice.net
Černolice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Černolice
Černolice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Černolice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi 24 km jihozápadně od centra Prahy a 6 km jižně od města Černošice. Nadmořská výška jejího katastru se pohybuje mezi 300 a 460 m. Žije zde 450[1] obyvatel. Za obcí se zdvihají Černolické skály, chráněná přírodní rezervace.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O vsi (původně Črňlice), je první písemná zmínka v listině kláštera kladrubského z roku 1239. Daší historické názvy obce byly Črnidlice, Žernolycze či Tezernolyze. Vedla tudy významná obchodní a vojenská cesta. Panovníci či jejich poslové putovali od Prahy přes Ořech, Chýnici, Třebotov a dál na Černošice, museli někde mezi Dolními a Horními Mokropsy přebrodit Mži (Berounku) a pak stoupali podél Všenorského potoka k Černolicím a Řitce. Tady se oddělovala jedna trasa k Bechyňsku, druhá trasa, známá jako Zlatá stezka, k Prachaticím - právě po ní se do Čech vozila sůl.

Před rokem 1620 byly Černolice majetkem svatovítské kapituly. Urbář z té doby uvádí: „V té vsi jest krčma výsadní…“ Na počátku 18. století byl vystavěn Nový Dvůr. Čilý společenský život se zde začíná rozvíjet v roce 1898, kdy je ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů, který byl v roce 1925 rozšířen o dramatický divadelní kroužek. V sále pana Antonína Procházky se v následujících letech konají několikrát ročně divadelní představení. Dalším kulturním centrem Černolic byl hostinec pana Františka Kříže, kde byly pořádány tancovačky a plesy. V roce 1922 se dřívější osada Všenor osamostatňuje. Tohoto roku se zde nalézalo 71 domů, ve kterých žilo 354 obyvatel.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Černolice (406 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Černolicích, galanterie, 2 hostince, obchod s mlékem, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek, vetešník.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Nad obcí se tyčí chráněná přírodní památka Černolické "Čertovy" skály, tvořené pevnými ordovickými křemeny. Místně se označuje jako Čertovy skály. Skály patří k nejstarším horolezeckým terénům v Čechách, minimálně od roku 1904 byly využívány jako cvičné terény pro přípravu lezení v horách. Lezci je dělí na pět částí - Kuličku, Malou skálu, Dvojitou věž, Střední věž a Severovýchodní věž. Ze skal se otevírají výhledy na okolní krajinu. Na některé místa se dá dostat i po normální cestě. Od roku 2002 jsou chráněny jako přírodní rezervace (2,21 ha). Lezení po nich podléhá povolení. Poblíž se nachází mohyla s prstí z bojišť našich legionářů v 1. světové válce. Několik skalek lze obdivovat na kopci nad vesnicí, který se jmenuje Červená hlína (467 m). V plánech obce od roku 2010 je postavit na tomto vrchu rozhlednu, ze které má být vidět jak do kraje pod skalami, tak do údolí Berounky na druhé straně. V roce 2017 probíhalo jednání o stavebním povolení pro tuto stavbu.

Stivínka[editovat | editovat zdroj]

Součástí Černolic je osada Potoky. Vznikla někdy za I. republiky, kdy si tady šest kamarádů postavilo první srub. Postupně přibývaly další sruby, výletní restaurace. Dnes se Potoky dělí na tři části. Nejstarší je Durango, dále je tady chatová kolnie Na cihelně a nejmladší osada Stivínka. Její vznik je spojen se zajímavou osobností, babičkou hudebníka Jiřího Stivína. Marie Stivínová byla považována za prvorepublikovou dámu. Bydlela ve vile na Hanspaulce v Praze 6 a pohybovala se mezi pražskou smetánkou. Když ji to přestalo bavit, koupila si v Černolicích skromný domek a začala pěstovat květiny. Koníček se brzy změnil v zaměstnání a místo se stalo vyhlášeným zahradnictvím alpinek. Nakupovat sem chodil i Karel Čapek. Dnes tafy rostou hlavně jalovce - ten vůbec první v Čechách údajně rostl právě tady. Specialitou jsou i různé cypřiše a jiné okrasné dřeviny. Zahradnictví dnes již nefunguje a pozemek zarůstá náletovitými dřevinami.

Kaňon Všenorského potoka[editovat | editovat zdroj]

Všemi částmi osady Potoky protéká Všenorský potok, který zde vyhloubil pozoruhodný kaňon. Po obou stranách zde najdeme vysoké stěny a další část skal v okolí Černolic. Většina je již na katastru obce Jíloviště, protože potok tvoří přirozenou hranici mezi katastry obou obcí. V údolí jsou patrné odvaly, těžební jámy a stopy struh po středověkém kutání a rýžování zlata.

SK Černolice[editovat | editovat zdroj]

Významnou roli v obci má fotbalový klub SK Černolice založený v roce 1933. V tomto sportovním klubu hráli krajský přebor známí prvoligoví hráči či známé sportovní hvězdy jako je Günter Bittengel, Ivan Hašek, Jozef Chovanec, Petr Rada, Oldřich Rott, Petr Králíček, Ladislav Vízek a další. Předsedou klubu je v současnosti Luděk Macela.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Po 2 km lze najet na dálnici D4 exit 15 (Řitka).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Karlík - Dobřichovice - Mníšek pod Brdy (v pracovních dnech 8 spojů, v sobotu 3 spoje, v neděli 1 spoj) a Dobřichovice,nádraží - Mníšek p.Brdy,náměstí - Kytín (o víkendu 5 spojů) (dopravce MARTIN UHER, s. r. o).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Pavelčík (2009), s. 19.
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 130. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PAVELČÍK, Vojtěch. Krajem soutoku Vltavy se Sázavou. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-2106-7. 
  • HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. -kapitola Černolice, s. 191-192. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]