Davle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Davle
Davle od severovýchodu, z vyhlídky u Oleška
Davle od severovýchodu, z vyhlídky u Oleška
Znak městyse DavleVlajka městyse Davle
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecJílové u Prahy
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 820 (2023)[1]
Rozloha7,47 km²[2]
Nadmořská výška325 m n. m.
PSČ252 06
Počet domů571 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa úřadu městyseNa náměstí 63
252 06 Davle
starosta@obecdavle.cz
StarostaMgr.Jiří Prokůpek
Oficiální web: www.obecdavle.cz
Davle na mapě
Davle
Davle
Další údaje
Kód obce539163
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Davle (j. č., tedy: ta Davle, do Davle, v Davli; německy Dawle) se nachází na soutoku Vltavy a Sázavy, 22 km jižně od centra Prahy, v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Březová-Oleško, Hradištko, Petrov, Líšnice, Hvozdnice, Klínec, Měchenice a Štěchovice.

Svou polohou je startovním, případně cílovým místem pro turistické výlety. V rekreačním období se počet obyvatel obce několikanásobně zvyšuje přítomností rekreantů, pravidelných (majitelů chat v Davli a okolí) či projíždějících, kteří využívají místních služeb. Pro okolní obce plní Davle funkci přirozeného centra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci Davli je spojována se založením benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele, který založil v roce 999 na vltavském ostrově sv. Kiliána (před soutokem se Sázavou) český kníže Boleslav II. Přestože je osada pravděpodobně staršího původu než klášter, ke kterému náležela jako jedna z 31 osad a vsí, bere se rok 999 za rok, kdy lze poprvé historicky prokázat její existenci. V bule papeže Klimenta V. z roku 1310 se o Davli hovoří jako o městysi. Davle již od středověku měla znak a trhové právo. Význam vyplynul přirozeně z polohy místa u důležitých vodních cest, podél kterých vedly i pozemní stezky.

Kaple Navštívení Panny Marie

Klášter byl roku 1517 opuštěn. V kraji byla rozvinuta řemesla, například hrnčířství, kovářství, sedlářství a obuvnictví. V druhé polovině 13. století se v okolí soutoku těžilo zlato. Obec byla i významným bodem pro voroplavbu i jinou vodní dopravu na obou řekách. V roce 1848 byla obec součástí panství Slapy a Davle a patřila k Berounskému kraji.

Od roku 1900 vede do Davle železnice. Od roku 1905 je v Davli most, v letech 1906–1909 byl zregulován tok Zahořanského potoka, který se do Vltavy zprava vlévá v osadě Libřice, přičemž v rámci prevence půdní eroze byly zalesněny okolní svahy.

V létě roku 1968 se v Davli natáčely scény k filmu Most u Remagenu. Remagenský most byl ve filmu představován starým davelským mostem.

Obci byl 11. března 2008 obnoven status městyse.[4]

Vybavení obce, kulturní život a slavní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

V historii obce působilo mnoho spolků: sbor dobrovolných hasičů, sokolská jednota, divadelní ochotníci, včelaři i zahrádkáři. Nejvýznamnější byl plavecký spolek Vltavan, založený roku 1897, který sdružoval plavce (voraře, šífaře), ledaře, pískaře, rybáře a další profese spojené s vodou. Vltavan se věnoval též sociální a kulturní činnosti, je s ním spojeno i jméno místního skladatele Antonína Borovičky.

V Davli v mládí žil spisovatel Vladislav Vančura, žili zde například konstruktér Vojtěch Kryšpín, akademická malířka Cyrila Dítětová, spisovatelka a učitelka Božena Hoffmeisterová, kontrabasista České filharmonie Zdeněk Benda, narodil se zde stavitel František Troníček.

Obec má základní síť prodejen, zdravotnické zařízení, základní školu, poštu, sportovní halu, společenský sál, spořitelnu a knihovnu. Nachází se zde také výjezdové stanoviště soukromé záchranné služby Asociace samaritánů České republiky. V roce 2006 byla budována kanalizace a čistírna odpadních vod.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[8]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Davle (přísl. Měchenice, Sloup, Svatý Kilián, 1560 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, přístav, četnická stanice, katol. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] lékař, 2 nákladní autodopravci, biograf Sokol, 2 cihelny, továrna na elektromotory, holič, 16 hostinců, hotel Helgoland, hrnčíř, kapelník, 2 klempíři, konsum Včela, 3 kováři, kožišník, 3 krejčí, 4 nákladní lodní dopravci, lom, malíř pokojů, obchod s materiálním zbožím, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, palivo, 2 pekaři, pila, pokrývač, realitní kancelář, 9 rolníků, výroba kožených rukavic, 4 řezníci, sadař, 10 obchodů se smíšeným zbožím, soustružník, spořitelní a záložní spolek pro Davli, 3 stavitelé, 4 švadleny, 5 trafik, 5 truhlářů, obchod se zemskými plodinami.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Davle podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[12][13] V celé davlecké aglomeraci nicméně žije necelých 2 tisíce obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1 057 1 129 1 089 1 291 1 218 1 100 1 426 1 431 1 566 1 355 1 353 1 217 1 168 1 463
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
147 153 164 178 179 180 289 649 276 337 349 401 414 459

Území obce[editovat | editovat zdroj]

Obec má dvě katastrální území (Davle a Sázava u Davle), v nichž jsou stanoveny tři části obce:

  • Davle (na levém břehu Vltavy, ke k. ú. Davle patří také osada Libřice na pravém břehu Vltavy u ústí Zahořanského potoka, osada Račany na vyvýšenině nedaleko západně od samotné Davle a lokalita Svatý Kilián v jižní části území obce.)
  • Sloup (na levém břehu Vltavy na kopci, patří ke katastrálnímu území Davle, které zaujímá celou šířku hřebene až k Bojovskému potoku)
  • Sázava (též samostatné katastrální území Sázava u Davle, na pravém břehu Vltavy a Sázavy)

Davle sousedí na jihu u řeky se Štěchovicemi, podél Sloupu s Hvozdnicí, na Bojovském potoku s Klíncem, na severu na levém břehu s Měchenicemi. Na pravém břehu Vltavy sousedí na severu s Oleškem (obec Březová-Oleško), na západě s katastrálním územím Sázava u Petrova (místní část Chlomek obce Petrov). Přes Sázavu sousedí davelská část Sázava s obcí Hradištko.

Největšími vrcholy na území obce jsou Suchý vrch (381 m n. m.) nad Svatým Kiliánem, Řeřichový vrch (367 m n. m.) západně od Sloupu, Stará hora (324 m n. m.) severozápadně od Sloupu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Ostrov (zřícenina kláštera svatého Jana Křtitele)
  • Kostel svatého Kiliána (v jižní části Davle), jediný tohoto zasvěcení v Čechách
  • Novobarokní kaple Navštívení Panny Marie z roku 1897 (v centru Davle; v roce 2010 prohlášena za kulturní památku)
  • Statek v místní části Sázava, s chráněným památkovým dubem

Mosty[editovat | editovat zdroj]

Starý Davelský most z pravého břehu Vltavy

V obci jsou dva mosty přes Vltavu: Starý davelský most z roku 1905, který je nyní rekonstruován na lávku, a silniční most Vltavanů, zprovozněný v roce 1991. Přes Sázavu v blízkosti soutoku žádný most ani přívoz nevede (v minulosti zde však přívoz byl[14]), nejbližší sázavský most spojuje Petrov a Pikovice asi 3 kilometry před soutokem. V Davli zasahuje na obě řeky vzdutí vodní nádrže Vrané, starý davelský most byl kvůli ní pro umožnění plavby parníků v roce 1934 ve středním poli o 1,5 metru zvyšován. V minulosti byly v Davli přes Vltavu tři přívozy: jeden od sv. Kiliána k hospodě Mandát, druhý u soutoku se Sázavou a třetí z Libřice do Davle.[14]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Železnice – Podél pravého břehu Vltavy a Sázavy vede železniční trať 210, tzv. Posázavský pacifik od Prahy do Jílového a Čerčan. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Skochovice - Jílové u Prahy zahájena roku 1900. V okolí Libřice prochází trať třemi tunely, z nichž pouze třetí je na území Davle. Nádraží Davle je umístěno mezi oběma davelskými mosty. Železniční zastávka Libřice, později Davle-Libřice, mezi druhým a třetím tunelem byla v provozu do 1. května 1975 a byla zrušena byla v rámci rekonstrukce přilehlých tunelů; chystaná elektrizace trati nebyla dosud realizována. Při západním okraji území Davle vede údolím Bojovského potoka druhá, dobříšská větev této trati.
  • Pozemní komunikace – Centrem Davle prochází silnice II/102 (Praha–Štěchovice), která Davlí prochází pod názvy ulic Na Javorce, Školní, Na náměstí, K pivovaru a Kiliánská. Po ní je vedena nejvýznamnější část autobusové dopravy, linek Pražské integrované dopravy. Mimoúrovňovým křížením přes most Vltavanů na ni kolmo navazuje silnice II/104 přes Davli-Sázavu na východ do Jílového. Z Davle odbočuje též (jako ulice Vltavská) silnice III. třídy na západ (jihozápad), k níž se na hřebeni připojuje silnice od Měchenic a která dále pokračuje přes Davli-Sloup, Bojanovice a Čisovice do Mníšku pod Brdy.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z městyse vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Hradištko, Jílové u Prahy, Kamenice, Milevsko, Neveklov, Nová Ves pod Pleší, Nový Knín, Praha Smíchov, Sedlčany.
  • Železniční doprava – Po trati 210 vede linka S8 (Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany) v rámci pražského systému Esko. Železniční stanicí Davle jezdilo denně 12 párů osobních vlaků.

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Přes Libřici vede pobřežní vltavsko-sázavská červená turistická značená trasa č. 0001 od Vraného, dále podél železniční tratě a proti toku Sázavy k Pikovicím. Žlutě značená trasa č. 6075 vede rovněž na východ, podél silnice II/104 směrem na Chlomek a Petrov a k Jílovému; po podobné trase vede cyklotrasa č. 19 (zatím jediná značená cyklotrasa na území Davle). Z Libřice je modře značena trasa č. 1037 na východ údolím Zahořanského potoka. Zeleně značená trasa č. 3041 vede z Davle na západ přes Sloup do Bojova.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 11. března 2008
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 184. (česky a německy)
  12. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  13. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  14. a b Ladislav Ryšánek: Přehled českých přívozů, poznámky

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. Kapitola Davle, s. 200-211. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]