Přeskočit na obsah

Klínec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klínec
Klínec, pohled od východu
Klínec, pohled od východu
Znak obce KlínecVlajka obce Klínec
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMníšek pod Brdy
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel826 (2025)[1]
Rozloha5,17 km²[2]
Katastrální územíKlínec
Nadmořská výška322 m n. m.
PSČ252 02
Počet domů303 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKlínec 138
252 10 Mníšek pod Brdy
urad@klinec.cz
StarostkaBc.Markéta Morávková
Oficiální webwww.obecklinec.eu
Klínec na mapě
Klínec
Klínec
Další údaje
Kód obce571211
Kód části obce66346
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klínec (německy Klinetz) je obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Leží asi devatenáct kilometrů jižně od Prahy. Žije zde 826[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1310.

Ve vsi Klínec (400 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4] výroba cementového zboží, cukrář, 2 hostince, hrnčíř, kapelník, kolář, kovář, 2 obuvníci, pekař, restaurace, rolník, řezník, sklenář, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Klínec, trafika.

U rozcestí na Klínec fungovala oblíbená restaurace STOP J. Landkammera sloužící i jako studentská ubytovna Klubu československých turistů. Ve 40. letech byla přestavěna na stejnojmenný hotel.[5] V pondělí 17. dubna 1950 byla v hotelu STOP otevřena internátní Ústřední politická škola Československé strany lidové (z bývalého školícího střediska), která zde působila až do roku 1989.[6][7] Zahájení se tehdy zúčastnil předseda ČSL a ministr dopravy Alois Petr, generální tajemník ČSL a poslanec Antonín Pospíšil, místopředseda NS dr. Dionysius Polanský a náměstek generálního tajemníka ČSL Karel Josefus. Školení zahájil ředitel internátní školy poslanec Jaroslav Sláva.[8][9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 401 411 398 394 397 345 394 430 432 397 381 346 385 599 848
Počet domů 57 62 62 63 66 71 103 234 116 111 107 139 166 237 303

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  • Klínec (k. ú. Klínec)

Sousedními obcemi sídla jsou Líšnice, Trnová, Davle, Jíloviště a Měchenice.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (části obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[12]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[13]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[15]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • k 1. lednu 1980 Středočeský kraj, okres Praha-západ, obec Jíloviště[18]
  • k 24. listopadu 1990 Středočeský kraj, okres Praha-západ[18]
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009.[19]

Klínec od severozápadu

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]

Do obce vedou silnice III. třídy. Územím obce vede dálnice D4.

Autobusová doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Autobusovou dopravu v obci Řitka zajišťuje společnost Martin Uher. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Klínec a na dálnici D4 se nachází zastávka Klínec, Hl. sil. Obec obsluhují autobusové linky 318, 448 a 449 a zastávku na dálnici D4 linky 317 a 320. Obec obsluhuje autobusová linka 449 a zastávku na dálnici D4 linky 317, 318 a 320. Autobusová linka 317 vede z Prahy ze Smíchovského nádraží a pokračuje po dálnici kolem Jíloviště, Klínce, Líšnice a Řitky, poté vede přes Mníšek pod Brdy a končí na náměstí v Dobříši. Linka 318 zajišťuje spojení mezi Smíchovským nádražím, Malou Chuchlí, Lahovičkami, Lahovicemi, Zbraslaví, Jílovištěm, Trnovou, Klíncem, Líšnicí a Řitkou. Linka 320 opět vede z Prahy ze Smíchovského nádraží a pokračuje po dálnici kolem Jíloviště, Klínce, Líšnice a Řitky, poté vede přes Mníšek pod Brdy a končí buď ve Stříbrné Lhotě nebo v Rymani. Linka 449 spojuje Mníšek pod Brdy s Bratřínovem, Čisovicemi, Bojovem, Klíncem a Jílovištěm a na druhou stranu s Řitkou a Líšnicí.

Zastávka Klínec, Hl. sil.

Železniční doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází jednokolejná regionální železniční trať 210 Praha–Vrané nad Vltavou–Dobříš, která byla uvedena do provozu v roce 1897. V blízkosti obci se nachází železniční zastávka Klínec, kde zastavují osobní vlaky linky S88. Tyto vlaky, provozované společností České dráhy, jezdí z Prahy přes Vrané nad Vltavou a Měchenice a pokračují dále do Čisovic, Mníšku pod Brdy a Dobříše.

2. května 2024 v odpoledních hodinách došlo u obce Klínec k železniční nehodě, při níž se osobní vlak bez cestujících samovolně rozjel a urazil více než 5 km, než vykolejil a skončil na boku mimo koleje. Při nehodě nedošlo k žádným zraněním, ale škody byly odhadnuty na 9,1 milionu korun. Vlak projel několik železničních přejezdů a odjezdové návěstidlo. Po vykolejení byl provoz na trati mezi Čisovicemi a Měchenicemi přerušen. Příčina nehody je vyšetřována jako možná technická závada nebo selhání lidského faktoru. Strojvůdce byl postaven mimo službu.[20]

Železniční zastávka

V obci je široké spektrum možností sportovních možností, lze zde hrát fotbal, nohejbal, badminton a spoustu dalších sportů, včetně pár kilometrů vzdálené posilovny.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaplička
  • Křížky
  • Zemědělské usedlosti
  • Rudný důl, archeologické naleziště

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Klínecký zpravodaj

[editovat | editovat zdroj]

V obci vycházel do roku 2009[21] místní zpravodaj Klínecké noviny. Tyto noviny byly od roku 2007 vydávány jako měsíčník pod záštitou obce, od konce roku 2008 nezávisle jako občasník. Informovaly o dění v obci, o kulturních a sportovních akcích, přinášely i recepty nebo informace z klubu důchodců. Byly kritické k vedení obce.[22] Jejich internetová verze skončila v roce 2010. Od roku 2011 vychází Klínecký zpravodaj, který je 4× ročně doručován do schránek. Informuje o kulturních akcích v obci, o plánovaných stavebních aktivitách a o činnosti zastupitelstva. Dále se věnuje historickým a přírodovědným tématům souvisejícím s obcí. Klínecký zpravodaj lze stáhnout v PDF verzi.

  • Josef Velek (1939–1990), český novinář a publicista
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 577. (česky a německy)
  5. ↑ Kramerius, Polední list, 9.6.1940. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online.
  6. ↑ Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 25.05.1982, s. 6.
  7. ↑ Klínec - Ústřední politická škola čs. strany lidové. [s.l.]: Orbis Dostupné online.
  8. ↑ Vít Dočkal: Vratký vzlet Fénixe: Československá strana lidová 1988-1990, Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2004, s. 18.
  9. ↑ Fotobanka ČTK: Ústřední politická škola Čs. strany lidové v Klínci. multimedia.ctk.cz [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online.
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  12. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  13. ↑ Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  14. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  15. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  16. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  17. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  18. 1 2 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 233.
  19. ↑ Udělené symboly – Klínec [online]. 2009-04-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  20. ↑ ČT24; ČTK. U Klínce vykolejil prázdný regionální vlak. Rozjel se samovolně a urazil pět kilometrů. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2024-08-05]. Dostupné online.
  21. ↑ ČECH, Vladimír. Jak dál v Klínci [online]. Klínecké noviny, 2009-12-12 [cit. 2011-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-28.
  22. ↑ ZUBR, Michal. Starostovy kanály nadevše! [online]. Klínecké noviny, 2010-01-18 [cit. 2011-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-28.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]