Klínec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klínec
Klínec, pohled od východu
Klínec, pohled od východu
Znak obce KlínecVlajka obce Klínec
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 571211
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Mníšek pod Brdy
Historická země Čechy
Katastrální území Klínec
Katastrální výměra 5,16 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 728 (2019)[1]
Nadmořská výška 322 m n. m.
PSČ 252 02
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Klínec 138
252 10 Mníšek pod Brdy
Starostka Markéta Polívková
Oficiální web: www.obecklinec.eu
E-mail: ou.klinec@volny.cz
Klínec v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Klínec
Klínec
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Klínec se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 7 km jižně od města Černošice. Žije zde 728[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1310.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (části obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Klínec(400 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] výroba cementového zboží, cukrář, 2 hostince, hrnčíř, kapelník, kolář, kovář, 2 obuvníci, pekař, restaurace, rolník, řezník, sklenář, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Klínec, trafika.

Silnice vede dále na Zbraslav, na Jíloviště a u rozcestí na Klínec za stavíte zajisté ve známé restauraci STOP. Nemůžete ji minouti — je krásně položena přímo u silnice a turisté všech kategorií ji rádi navštěvují, neboť kol dokola restaurace STOP je nádherná, romantická krajina. Můžete odtud pohodlně krásnými lesy do Jíloviště, Všenor, do Мěchenic — a vždy se vrátiti do restaurace STOP. Její kuchyně uspokojí hladové i labužníky, dobré, odborně čepované nápoje dají vám zapomenout na horko letního dne a prvotřídní obsluha doplní vaši spokojenost. Oblíbenost restaurace STOP potvrzuje skutečnost, že v několika měsících bude změněna v prvotřídní hotel, neboť již od začátku existence samotné restaurace jeví se zde potřeba hostinských pokojů pro ty, jimž je jeden den pobytu málo. Věřte, že takových je hodně.

—Polední list, 9.6.1940[9]

Rok 1950[editovat | editovat zdroj]

V pondělí 17. dubna 1950 byla v Klínci v hotelu „STOP” (dříve Restaurace „Stop” J. Landkammera, studentská ubytovna Klubu československých turistů) otevřena internátní Ústřední politická škola Československé strany lidové (z bývalého školícího střediska), která zde působila až do roku 1989.[10][11] Zahájeni se tehdy zúčastnil předseda ČSL a ministr dopravy Alois Petr, generální tajemník ČSL a poslanec Antonín Pospíšil, místopředseda NS dr. Dionysius Polanský a náměstek generálního tajemníka ČSL Karel Josefus. Školeni zahájil ředitel internátní školy poslanec Jaroslav Sláva.[12]

Ústřední politická škola Čs. strany lidové v Klínci u Jíloviště - Zahájení IV. běhu zemědělského školení ČSL se zúčastnil předseda ČSL ministr dopravy Alois Petr.

—ČTK, 19.02.1951[13]

Klínecké noviny[editovat | editovat zdroj]

V obci vycházel do roku 2009[14] místní zpravodaj Klínecké noviny. Tyto noviny byly od roku 2007 vydávány jako měsíčník pod záštitou obce, od konce roku 2008 nezávisle jako občasník. Informovaly o dění v obci, o kulturních a sportovních akcích, přinášely i recepty nebo informace z klubu důchodců. Byly kritické k vedení obce.[15] Jejich internetová verze skončila v roce 2010.

Sportovní vyžití[editovat | editovat zdroj]

V obci je široké spektrum možností sportovních možností, lze zde hrát fotbal, nohejbal, badminton a spoustu dalších sportů, včetně pár kilometrů vzdálené posilovny.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička
  • Křížky
  • Zemědělské usedlosti
  • Rudný důl, archeologické naleziště

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Území obce protíná dálnice D4 mezi exitem 10 (Jíloviště) a exitem 15 (Řitka).
  • Železnice – Okrajem území obce prochází železniční trať 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Dobříš. Je to jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1897. Železniční zastávka Klínec leží ve vzdálenosti 1,5 km od obce.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dobříš, Mníšek pod Brdy, Praha, Řitka (dopravce MARTIN UHER, s. r. o).
  • Železniční doprava – Po trati 210 vede linka S8 (Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany) v rámci pražského systému Esko. Železniční zastávkou Klínec projíždělo v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 577. (česky a německy)
  9. Kramerius, Polední list, 9.6.1940. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. 
  10. Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 25.05.1982, s. 6.
  11. Klínec - Ústřední politická škola čs. strany lidové. [s.l.]: Orbis Dostupné online. 
  12. Vít Dočkal: Vratký vzlet Fénixe: Československá strana lidová 1988-1990, Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2004, s. 18.
  13. Fotobanka ČTK: Ústřední politická škola Čs. strany lidové v Klínci. multimedia.ctk.cz [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. 
  14. ČECH, Vladimír. Jak dál v Klínci [online]. Klínecké noviny, 2009-12-12 [cit. 2011-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-28. 
  15. ZUBR, Michal. Starostovy kanály nadevše! [online]. Klínecké noviny, 2010-01-18 [cit. 2011-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-28. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]