Jako důležitá silniční křižovatka a železniční překladiště silně poškozena bombardováním v dubnu 1945. Na území obce proběhly jedny z posledních bojových operacídruhé světové války v Evropě, poslední výstřely padly v jejím okolí v noci z 11. na 12. května 1945.
Součástí obce je také základní sídelní jednotkaSlivice. K obci patří také Kojetín, Kotalík, Na Bolině, Na Pelechu, Podrejžský Mlýn, Podstěžovský Mlýn, Stržený Mlýn, U Hadačů a U Podhrobského.
V minulosti byla k Milínu připojena řada vesnic, z nichž některé se později osamostatnily. V roce 1939 patřila jižní část obce Buk k Milínu a severní čát k obci Konětopy.[4] V roce 1976 byly k Milínu přiojeny Konětopy[5] a v roce 1979 Stěžov.[6] Od 1. ledna 1976 do 30. června 1990 byly součástí obce i Lešetice. K 1. lednu 1980 byly k Milínu připojeny vesnice jižně od něj: Mýšlovice, Těchařovice, Vrančice a Životice. Dne 24. listopadu 1990 se obyvatelé Vrančic a Životic rozhodli vytvořit společnou obec Vrančice. K 23. lednu 1992 se k Vrančicím připojily také Mýšlovice.[7][8] Těchařovice, které leží nejjižněji z těchto čtyř osad, se 1. ledna 1993 osamostatnily. 24. listopadu 1990 se osamostatnily také Radětice s osadou Palivo, což způsobilo, že se Stěžov stal téměř exklávou Milína. V roce 1992 bylo dohodnuto rozdělení společného katastrálního území Těchařovic, Mýšlovic a Životic na dvě části: k. ú. Těchařovice a k. ú. Mýšlovice. V rámci k. ú. Mýšlovice byla oddělena část náležející osadám Mýšlovice a Životice.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[9]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[10]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[11]
1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[12]
V roce 1932 byly v městysi Milín (přísl. Buk, Palivo, 995 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:[16]
Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Milíně, hospodářské skladištní družstvo, kamenický závod, mlýn, pivovar.
Služby (výběr): lékař, autodílna, autodoprava, 2 cukráři, 6 hostinců, malíř pokojů, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, pokrývač, sedlář, sklenář, 3 sochaři kamene, Spořitelní a záložní spolek v Milíně, 3 švadleny, tesařský mistr, 3 truhláři, zahradnictví, 2 zámečníci.
V obci Kamenná(přísl. Vojna, Zavržice, 420 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] družstvo pro rozvod elektrické energie Lazsko-Kamenná, 3 hostince, kovář, 2 mlýny, obchod s lahvovým pivem, trafika.
Ve vsi Konětopy (přísl. Buk, Jeruzalem, Jesenice, 544 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] 6 hostinců, kovář, 2 obchody s lahvovým pivem, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 4 trafiky.
V obci Rtišovice (189 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[19] bednář, 2 cihelny, hostinec, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 pojišťovací jednatelství, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.
V obci Stěžov (214 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[20] družstvo pro rozvod elektrické energie Radětice a Stěžov, 2 hostince, jednatelství, kovář, krejčí, mlýn, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Stěžov, 2 tesařští mistři, trafika.
V roce 1995 od krachujícího JZD v Milíně koupil česko-kanadský filmový producent Lloyd A. Simandl objekt bramborárny, ze které vytvořil filmové ateliéry North American Production.[21] Ateliery sloužily především pro natáčení Simandlových nízkorozpočtových soft-core pornografických filmů. Ateliery s celkovou rozlohou 4 650 m² [22][23] z toho 3 600 m² krytého natáčecího prostoru byly v době svého vzniku označovány za největší nezávislé filmové zařízení v zemi a druhé největší po Barrandovských ateliérech.[24]Byla zde i možnost využít přenosnou vyhřívanou a filtrovanou vodní nádrž určenou pro podvodní natáčení.[25] Prvním filmem natočeným v těchto prostorách byl film Nebezpečná kořist z roku 1995. S úpadkem trhu s videopůjčovnami a nástupem internetu na začátku 21. století, klesal zájem o Simandelovu tvorbu. Po roce 2015 byly milínské ateliéry dány k prodeji.[26] V roce 2021 je zakoupila společnost Universal Production Partners, která zde provozuje motion capture studio.[27]
Okolo obce vede silnice I/4 Praha – Strakonice – Vimperk – Strážný (nově budovaná dálnice D4). Z obce vychází silnice II/174 Milín – Březnice – Bělčice – Lnáře – Kadov – Svéradice – Velký Bor a I/66 Milín – Příbram. Směrem k obci vede také silnice II/604 Dubenec – Bytíz a Mirotice – Předotice. Do obce dále vedou silnice III. třídy.
Autobusovou dopravu v obci Milín zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy, DATA AUTOTRANS a ŠVARCTRANS. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Milín, Milín,sídliště, Milín,škola a Milín,ZOD. Na silnici II/174 směrem do Lazska se nachází zastávka Milín,Nádražní. Ve Slivici je zastávka Milín,Slivice, na území Buku se nacházejí zastávky Milín,Buk a Milín,Buk,křiž. V Kamenné se nachází zastávka Milín,Kamenná, v Konětopech je to Milín,Konětopy a ve Stěžově zastávka Milín,Stěžov. Na silnici I/4 se nacházela zastávka Milín,Rtišovice,rozc., která však byla zrušena.
Územím obce prochází jednokolejná regionální železniční trať Zdice–Protivín, která byla uvedena do provozu v roce 1875. Nedaleko obce se nachází železniční stanice Milín. Zastavují zde osobní vlaky linky S60, provozované společností České dráhy. Tyto vlaky jezdí z Berouna přes Zdice a Příbram a pokračují dále do Březnice, Blatné nebo Strakonic. O víkendech a svátcích během sezóny zastavuje na milínském nádraží také spěšný vlak Českých drah linky T6 s názvem Cyklo Brdy, směřující z Prahy do Blatné. Během letních prázdnin vyjíždí turistický vlak Cyklohráček z Prahy hlavního nádraží a pokračuje přes Dobřichovice, Řevnice, Beroun, Zdice, Příbram, Březnici až do Rožmitálu, odkud se vrací zpět do Prahy.
Benzínová stanice v Milíně (2023), která je od roku 2016 kulturní památkou ČRPseudorománský kostel sv. Václava, ve zdi kostela zasazen symbolický poslední granát, který byl nabit, ale nebyl již vystřelen.
Nedaleko obce se nachází monumentální pomník poslední bitvy druhé světové války v Evropě z roku 1970, u něj je každoročně pořádána rekonstrukce této poslední bitvy.
V lokalitě Na Homoli stojí kaple sv. Jana Nepomuckého.
Severně místní část Slivice s dominantním gotickým kostelem sv. Petra s raně barokní věží.
Zámek Kamenná – původně renesanční zámek ze 16. století. Dlouhodobá neúdržba vedla k propadu střech a stropů, ze zámku zbývají obvodové zdi.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 931. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 529. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 600. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1493. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1603. (česky a německy)
↑HOLUBEC, Jiří. Továrna na brak. Lloyd Simandl rozjížděl Hollywood po česku v milínské bramborárně. reflex.cz [online]. 2022-12-18 [cit. 2025-11-03]. Dostupné online.
↑Studios [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 11, 2004.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Czech Film Studio: Rent lease or own film studio in the centre of Europe [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 26, 2017.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑GERSTEL, Judy. Soft-porn and a self-made man. The Toronto Star. May 23, 1998, s. M3. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Studios [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 11, 2004.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Czech Film Studio: Rent lease or own film studio in the centre of Europe [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 26, 2017.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
BAŠTÝŘ, Jiří, Václav TRANTINA a Jiří VOSTAREK. Milín - 900 let na Zlaté stezce: historie osad na Milínsku (Buk, Kamenná, Konětopy, Rtišovice, Slivice, Stěžov), kultura, sport. Milín: Obecní úřad Milín, 2001.
TRANTINA, Václav a Rastislav KORENÝ. Stěžov v průběhu staletí. Milín: Obecní úřad Milín, 2008. ISBN978-80-254-2924-2.
VOSTAREK, Jiří. Milín - svědectví paměti: historie konce 2. světové války : dokumenty kronik. Poděbrady: Kompakt, 2005.
VOŠAHLÍK, Arnošt. Tam, kde skončila válka. Příbram: Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2005. ISBN80-86937-10-0
.jpg)
Česko
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
.jpg)
Milín – Chraštice – Podholušice.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milín na Wikimedia Commons 