Prosenická Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prosenická Lhota

znak obce Prosenická Lhotavlajka obce Prosenická Lhotaznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020B 541133
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Sedlčany
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 14,03 km²
počet obyvatel: 467 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 423 m n. m.
PSČ: 264 01
zákl. sídelní jednotky: 6
části obce: 6
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Prosenická Lhota 20
264 01 Sedlčany
starosta / starostka: Petr Červenka
Oficiální web: http://www.prosenickalhota.cz/
E-mail: pros.lhota@iol.cz

Prosenická Lhota
Red pog.png
Prosenická Lhota
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Prosenická Lhota se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 6 km severovýchodně od města Sedlčany. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 467 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1561.

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[1]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Prosenická Lhota (přísl. Břišejov, Klimětice, Luhy, Prosenice, 603 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

bednář, 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, obuvník, zámečník, rolník, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zvonička (1892)
  • Na místě tvrze v 18. stol. vybudován jednopatrový zámek s věžičkou, jedním z majitelů byl též politik a publicista František Ladislav Rieger (1818-1903), který zde pobýval s manželkou Marií, dcerou Františka Palackého.
  • Nad vsí poutní barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1711 osmiúhelníkového půdorysu s dřevěným oltářem.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Prosenická Lhiita se skládá ze šesti částí na třech katastrálních územích

  • Prosenická Lhota (i název k. ú.)
  • Břišejov (leží v k. ú. Prosenická Lhota)
  • Klimětice (leží v k. ú. Prosenická Lhota)
  • Luhy (k. ú. Luhy u Prosenické Lhoty)
  • Prosenice (leží v k. ú. Prosenická Lhota)
  • Suchdol (k. ú. Suchdol u Prosenické Lhoty)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Obec je obsluhována autobusovou linkou Sedlčany-Prosenická Lhota-Křečovice,Hořetice (v pracovní dny 4 spoje) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.).

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Územím obce procházejí cyklotrasy č. 11 Praha - Neveklov - Klimětice - Sedlec-Prčice - Tábor, č. 8132 Radíč - Osečany - Prosenická Lhota - Vojkov a č. 8136 Prosenická Lhota - Sedlčany.
  • Pěší turistika
Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Sedlčany - Paseky - Křečovice - Neveklov žlutá turistická značka Kolihový les - Prosenická Lhota - Suchdol - Křeččovice.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Za Prosenickou Lhotou na místě, kde se říká Na Brdcích nebo Brdce se nachází dřevěný Peckův kříž. Kříž je postavený na konci I. světové války. Všechny pověsti se vztahují k tomuto kříži.

V předjaří na konci války byl velký nedostatek, bída a hlad. Místní ženy šly pracovat na pole. Na Brdcích je zarazil zvláštní puch. Jedna z nich si dodala odvahy a vlezla se přesvědčit do blízkého křoví, odkud a co tak páchne. Po malé chvíli vyběhla ven s křikem, že tam leží mrtvý chlap. Vyděšeně doběhly do vsi pro posily. Výměnkář Pecka mrtvého poznal. Tím mrtvým byl mlynář z Červeného. Nebylo vyjasněné, zda umrzl nebo ho někdo zavraždil. Na tomto místě byl později postavený kříž a říkalo se, že zde straší.[7]

Na louku ke kříži šla nasekat trávu chalupnice ze Lhoty. Najednou uslyšela silný hlas, jak ji volá, aby se otočila. Rozhlížela se, ale nikde nikdo. Po chvíli zase stejně silný hlas a stejné volání. Opět nikoho neviděla. Když se tatáž situace opakovala do třetice, raději sebrala srp a nůši a utekla pryč.[7]

Jednou, když pásl u křížku pasák krávy, uslyšel silné rány jako z kanonu. Hned po nich následoval zvuk přesýpaného kamení. Krávy už po tomto na pastvě neudržel a vrátil se s nimi raději zpět do vsi.[7]

Šťovíček ze Lhoty byl nebojácný člověk, ale o tom, co zažil zde, nerad vypravoval. Šel naproti manželce do Sedlčan k vlaku. Když došel ke kříži, ucítil palčivé světlo na obličeji. Nedalo se setřást, ani setřít. Pálilo tím víc, čím rychleji šel. Když se obrátil k domovu, tak teprve poté se mu podařilo se světla zbavit.[7]

Jiný soused, Rambousek, měl s čarami u kříže jinou zkušenost. Když míjel kříž, uslyšel usedavý nářek. Domníval se, že se někomu stalo něco zlého a chtěl pomoci. Hledal ve tmě okolo kříže. Ale nikoho nenašel, jen v dáli na cestě za sebou viděl světýlko. Zaradoval se, že nepůjde dál sám. Myslel si, že je to některý ze sousedů a počkal, až se k němu přiblíží. Světýlko bylo stále jasnější a silnější. Zvětšovalo se. Když bylo skoro tak veliké jako stoh, zablikalo a zmizelo. Jen z okolní tmy se ozýval koňský dusot.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1421-1422. (česky a německy)
  7. a b c d e BAZAL, Karel. Pověsti Sedlčanska, třetí díl Paměti dávných křížků. 1. vyd. Pelhřimov : Nová tiskárna s.r.o.Pelhřimov,, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 51.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]