Prosenická Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prosenická Lhota

Pohled na obec
Znak obce Prosenická LhotaVlajka obce Prosenická Lhota
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020B 541133
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Sedlčany
Historická země Čechy
Katastrální výměra 14,03 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 483 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 423 m n. m.
PSČ 264 01
Zákl. sídelní jednotky 6
Části obce 6
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Prosenická Lhota 20
264 01 Sedlčany
Starosta Petr Červenka
Oficiální web: www.prosenickalhota.cz
Email: pros.lhota@iol.cz
Prosenická Lhota
Red pog.svg
Prosenická Lhota
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Prosenická Lhota se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 6 km severovýchodně od města Sedlčany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1561. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 467 obyvatel.

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[2]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Prosenická Lhota (přísl. Břišejov, Klimětice, Luhy, Prosenice, 603 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] bednář, 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, obuvník, zámečník, rolník, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zvonička (1892)
  • Na místě tvrze v 18. stol. vybudován jednopatrový zámek s věžičkou, jedním z majitelů byl též politik a publicista František Ladislav Rieger (1818–1903), který zde pobýval s manželkou Marií, dcerou Františka Palackého.
  • Nad vsí poutní barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1711 osmiúhelníkového půdorysu s dřevěným oltářem.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Prosenická Lhota se skládá ze šesti částí na třech katastrálních územích:

  • Prosenická Lhota (i název k. ú.)
  • Břišejov (leží v k. ú. Prosenická Lhota)
  • Klimětice (leží v k. ú. Prosenická Lhota)
  • Luhy (k. ú. Luhy u Prosenické Lhoty)
  • Prosenice (leží v k. ú. Prosenická Lhota)
  • Suchdol (k. ú. Suchdol u Prosenické Lhoty)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Obec je obsluhována autobusovou linkou Sedlčany-Prosenická Lhota-Křečovice,Hořetice (v pracovní dny 4 spoje) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.).

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Územím obce procházejí cyklotrasy č. 11 Praha - Neveklov - Klimětice - Sedlec-Prčice - Tábor, č. 8132 Radíč - Osečany - Prosenická Lhota - Vojkov a č. 8136 Prosenická Lhota - Sedlčany.
  • Pěší turistika – Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Sedlčany - Paseky - Křečovice - Neveklov žlutá turistická značka Kolihový les - Prosenická Lhota - Suchdol - Křeččovice.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Za Prosenickou Lhotou na místě, kde se říká Na Brdcích nebo Brdce se nachází dřevěný Peckův kříž. Kříž je postavený na konci I. světové války. Všechny pověsti se vztahují k tomuto kříži.

V předjaří na konci války byl velký nedostatek, bída a hlad. Místní ženy šly pracovat na pole. Na Brdcích je zarazil zvláštní puch. Jedna z nich si dodala odvahy a vlezla se přesvědčit do blízkého křoví, odkud a co tak páchne. Po malé chvíli vyběhla ven s křikem, že tam leží mrtvý chlap. Vyděšeně doběhly do vsi pro posily. Výměnkář Pecka mrtvého poznal. Tím mrtvým byl mlynář z Červeného. Nebylo vyjasněné, zda umrzl nebo ho někdo zavraždil. Na tomto místě byl později postavený kříž a říkalo se, že zde straší.[8]

Na louku ke kříži šla nasekat trávu chalupnice ze Lhoty. Najednou uslyšela silný hlas, jak ji volá, aby se otočila. Rozhlížela se, ale nikde nikdo. Po chvíli zase stejně silný hlas a stejné volání. Opět nikoho neviděla. Když se tatáž situace opakovala do třetice, raději sebrala srp a nůši a utekla pryč.[8]

Jednou, když pásl u křížku pasák krávy, uslyšel silné rány jako z kanonu. Hned po nich následoval zvuk přesýpaného kamení. Krávy už po tomto na pastvě neudržel a vrátil se s nimi raději zpět do vsi.[9]

Šťovíček ze Lhoty byl nebojácný člověk, ale o tom, co zažil zde, nerad vypravoval. Šel naproti manželce do Sedlčan k vlaku. Když došel ke kříži, ucítil palčivé světlo na obličeji. Nedalo se setřást, ani setřít. Pálilo tím víc, čím rychleji šel. Když se obrátil k domovu, tak teprve poté se mu podařilo se světla zbavit.[9]

Jiný soused, Rambousek, měl s čarami u kříže jinou zkušenost. Když míjel kříž, uslyšel usedavý nářek. Domníval se, že se někomu stalo něco zlého a chtěl pomoci. Hledal ve tmě okolo kříže. Ale nikoho nenašel, jen v dáli na cestě za sebou viděl světýlko. Zaradoval se, že nepůjde dál sám. Myslel si, že je to některý ze sousedů a počkal, až se k němu přiblíží. Světýlko bylo stále jasnější a silnější. Zvětšovalo se. Když bylo skoro tak veliké jako stoh, zablikalo a zmizelo. Jen z okolní tmy se ozýval koňský dusot.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1421-1422. (česky a německy)
  8. a b BAZAL, Karel. Pověsti Sedlčanska, třetí díl Paměti dávných křížků. 1. vyd. Pelhřimov : Nová tiskárna s.r.o.Pelhřimov,, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 51.  
  9. a b c BAZAL, Karel. Pověsti Sedlčanska, třetí díl Paměti dávných křížků. 1. vyd. Pelhřimov : Nová tiskárna s.r.o.Pelhřimov,, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 52.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]