Zalužany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci na Příbramsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Zalužany (rozcestník).
Zalužany

Kostel v Zalužanech
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020B 541613
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Příbram
Historická země Čechy
Katastrální území Zalužany
Katastrální výměra 9,55 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 327 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 466 m n. m.
PSČ 262 84
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Zalužany 145
26284 Zalužany
Starosta Zdeněk Soukup
Oficiální web: www.obec-zaluzany.cz
Email: obeczaluzany@cbox.cz
Zalužany
Zalužany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Zalužany se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji u hranice Jihočeského kraje, asi 20 km od Příbrami. Rozkládá se u silnice I. třídy č. 4, jež spojuje Prahu se Strakonicemi a Německem, v převážně zemědělské krajině nedaleko od vodní nádrže Orlík. Žije zde 327[1] obyvatel. Je členem mikroregionu Povltaví.

Obec má protáhlou náves se zachovalým historickým jádrem a řadou objektů lidové architektury. Na katastru obce, k níž patří celkem 685 ha zemědělské půdy a 167 ha lesů, z nichž 81 ha vlastní Karel Schwarzenberg,[2] se nachází řada různě velkých vodních nádrží.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Při archeologickém průzkumu zdejší oblasti byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby kolem 10. století př. n. l.[2] Soudě podle stříbrného denáru římského císaře Hadriána, jenž byl v obci nalezen v roce 1922, existovala zde osada ještě v 2. století. V době kolem 8. století zde již sídlilo slovanské obyvatelstvo.

V 13. století patřily Zalužany pod správu královského hradu Kamýk nad Vltavou. První dochovaná písemná zmínka o vsi pochází z roku 1291, kdy ji král Václav II. daroval benediktinskému klášteru sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle. V následujícím století byla ves rozdělena na dvě části, z nichž menší patřila královskému hradu Orlík, a větší střídavě vlastnily různé panské rody. Tak tomu bylo i v následujících stoletích.

V souvislosti se Zákonem o obecním zřízení vydaném na jaře 1848 získaly i Zalužany úplnou samosprávu a byly začleněny do nově zřízeného mirovického okresu.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický okres Březnice, soudní okres Mirovice[3]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Mirovice
  • 1868 země česká, politický okres Písek, soudní okres Mirovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Písek, soudní okres Mirovice[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Písek, soudní okres Mirovice[5]
  • 1945 země česká, správní okres Písek, soudní okres Mirovice[6]
  • 1949 Českobudějovický kraj, okres Písek[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Zalužany (722 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický. kostel, synagoga, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] autodoprava, drogerie, holič, 3 hostince, 2 kamenictví, kapelník, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, lihovar, obuvník, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, 2 pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, 18 rolníků, 3 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Zalužany, 2 švadleny, 2 trafiky, 4 truhláři, velkostatek.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zalužanský zámek

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Zalužanský zámek patří neodmyslitelně k historickému jádru obce, s jejímž vývojem úzce souvisí. Písemné zprávy o zdejší tvrzi se objevují sice až v 15. století, lze však předpokládat, že na jejím místě existoval již předtím dřevěný zemanský dvorec.

Velkou zásluhu na stavebním rozvoji zdejšího šlechtického sídla měli pánové Loubští z Loub, kteří je po většinu 16. století vlastnili. Někdy v letech 16501660, kdy tvrz vlastnili páni ze Šternberka, byl zbořen východní čelní trakt s bránou a padacím mostem a zasypán obranný příkop. V severním křídle byl pivovar, takže obyvatelný byl jen jižní trakt. Na východ od zámku byl vybudován hospodářský dvůr.

Po roce 1727, kdy se zpustlé sídlo ocitlo v majetku rodu Kotzů z Dobrše, došlo k zásadní přestavbě původně středověké tvrze na renesanční zámek. Z té doby se datuje i přístavba zámecké kaple. V letech 18041922 vlastnili zámek Schwarzenberkové. Roku 1924 se stal majetkem rodiny Václava Biskupa ze Žbonína, jehož potomci zámek zrestituovali.[9]

V roce 1974 převzalo zámek do správy Okresní kulturní středisko v Příbrami a v prvním poschodí byla zřízena expozice „Muzeum středního Povltaví“. Po vynucené přestávce ve vlastnictví byly provedeny nutné opravy a od roku 1997 do roku 2005 byl zámek pronajat rodině Carla Albrechta Waldsteina jako rodinné sídlo.[9] Zámek, k jehož poslední významné rekonstrukci došlo v letech 19201924, je včetně pozemku zapsán v seznamu kulturních památek.

Kostel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 požádaly Zalužany o povýšení na městys. Žádost však byla zamítnuta, protože obec v té době neměla vlastní kostel. Z podnětu občanů byl tedy v letech 18721874 postaven klasicistní kostel sv. Karla Boromejského.[2] V současné době je kostel pro veřejnost uzavřen. K památkově chráněným patří mobiliář kostela a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny před vchodem.

Hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Zalužany mají svůj samostatný hřbitov zřízený nákladem obce v roce 1880. Jeho výstavba byla dokončena roku 1882.

Židovský hřbitov[editovat | editovat zdroj]

V prostoru nad zámkem, na severním okraji obce, je situován židovský hřbitov, jenž také patří ke kulturním památkám, nachází se však v neutěšeném stavu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/4 Praha - Dobříš - Strakonice.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dobříš, Mirovice, Písek, Praha, Prachatice, Příbram.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Obcí vede turistická trasa červená turistická značka Březnice - Zalužany - Orlík nad Vltavou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c wwwZalužany
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1904-1905. (česky a německy)
  9. a b Zámek Zalužany

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alexandr Debnar: K otázce vyobrazení čtyřkřídlé tvrze v Zalužanech, in: Podbrdsko, sborník SokA Příbram a Okresního muzea v Příbrami, roč. XIII./2006.
  • Jan Toman: Kronika Zalužany. K příležitosti 700. výročí založení obce 1291 - 1991. Zalužany 1991.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]