Zalužany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Příbramsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Zalužany (rozcestník).
Zalužany
Kostel v Zalužanech
Kostel v Zalužanech
Znak obce ZalužanyVlajka obce Zalužany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020B 541613
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Příbram
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 321 (2021)[1]
Rozloha 9,55 km²
Katastrální území Zalužany
Nadmořská výška 466 m n. m.
PSČ 262 84
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Zalužany 145
26284 Zalužany
obeczaluzany@cbox.cz
Starosta Tomáš Pechar
Oficiální web: www.obec-zaluzany.cz
Zalužany
Zalužany
Další údaje
Kód části obce 190764
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Zalužany se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji u hranice Jihočeského kraje, asi dvacet kilometrů od Příbrami. Rozkládá se u silnice I/4 v převážně zemědělské krajině nedaleko od vodní nádrže Orlík. Žije zde 321[1] obyvatel. Je členem mikroregionu Povltaví.

Vesnice má protáhlou náves se zachovalým historickým jádrem a řadou objektů lidové architektury. V katastrálním území obce, k níž patří celkem 685 ha zemědělské půdy a 167 ha lesů,[2] se nachází řada různě velkých vodních nádrží.

K obci náleží i osada Sázka ležící severně od středu obce poblíž silnice I/4.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Při archeologickém průzkumu zdejší oblasti byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby kolem 10. století př. n. l.[2] Soudě podle stříbrného denáru římského císaře Hadriána, jenž byl v obci nalezen v roce 1922, existovala zde osada ještě ve 2. století. V době kolem 8. století zde již sídlilo slovanské obyvatelstvo.

V 13. století patřily Zalužany pod správu královského hradu Kamýk nad Vltavou. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1291, kdy ji král Václav II. daroval benediktinskému klášteru svatého Jana Křtitele na Ostrově u Davle. V následujícím století byla ves rozdělena na dvě části, z nichž menší patřila královskému hradu Orlík, a větší střídavě vlastnily různé panské rody. Tak tomu bylo i v následujících stoletích.[3]

V souvislosti se Zákonem o obecním zřízení vydaném na jaře 1848 získaly i Zalužany úplnou samosprávu a byly začleněny do nově zřízeného mirovického okresu.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický okres Březnice, soudní okres Mirovice[4]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Mirovice
  • 1868 země česká, politický okres Písek, soudní okres Mirovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Písek, soudní okres Mirovice[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Písek, soudní okres Mirovice[6]
  • 1945 země česká, správní okres Písek, soudní okres Mirovice[7]
  • 1949 Českobudějovický kraj, okres Písek[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Zalužany (722 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický. kostel, synagoga, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] autodoprava, drogerie, holič, 3 hostince, 2 kamenictví, kapelník, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, lihovar, obuvník, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, 2 pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, 18 rolníků, 3 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Zalužany, 2 švadleny, 2 trafiky, 4 truhláři, velkostatek.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zalužanský zámek

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Na západním okraji vesnice stojí zalužanský zámek, který vznikl přestavbami středověké tvrze. Po roce 1727, kdy se zpustlé sídlo ocitlo v majetku rodu Koců z Dobrše, došlo k zásadní barokní přestavbě.[3] V letech 1804–1922 vlastnili zámek Schwarzenbergové. Roku 1924 se zámek stal majetkem rodiny Václava Biskupa ze Žbonína, jehož potomci zámek zrestituovali.[10]

Kostel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 požádaly Zalužany o povýšení na městys. Žádost však byla zamítnuta, protože obec v té době neměla vlastní kostel. Z podnětu občanů byl tedy v letech 1872–1874 postaven klasicistní kostel sv. Karla Boromejského.[2] V současné době je kostel pro veřejnost uzavřen. K památkově chráněným patří mobiliář kostela a sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny před vchodem.

Hřbitovy[editovat | editovat zdroj]

Zalužany mají svůj samostatný hřbitov zřízený nákladem obce v roce 1880. Jeho výstavba byla dokončena roku 1882. V prostoru nad zámkem, na severním okraji obce, je situován židovský hřbitov.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/4 Praha – Dobříš – Strakonice.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dobříš, Mirovice, Písek, Praha, Prachatice, Příbram.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Obcí vede červeně značená turistická trasa Březnice – Zalužany – Orlík nad Vltavou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c wwwZalužany. www.mesta.obce.cz [online]. [cit. 2010-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-28. 
  3. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Zalužany – zámek, s. 215. 
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1904-1905. (česky a německy)
  10. Historie zámku [online]. Zámek Zalužany [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alexandr Debnar: K otázce vyobrazení čtyřkřídlé tvrze v Zalužanech, in: Podbrdsko, sborník SokA Příbram a Okresního muzea v Příbrami, roč. XIII./2006.
  • Jan Toman: Kronika Zalužany. K příležitosti 700. výročí založení obce 1291–1991. Zalužany 1991.
  • František Růžička: Mirovice na prahu století. ISBN 80-239-1867-2. Vyšlo vlastním nákladem v roce 2003. Dokument o historickém, společenském, kulturním, stavebním a politickém vývoji města na konci XX. století. (Včetně okolních obcí Zalužany, Horosedly, Pohoří a dalších).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]