Milešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Sedlčansku. O části obce Velemín na Litoměřicku pojednává článek Milešov (Velemín).
Milešov
Náves v Milešově (pohled z cesty ke kostelu)

Náves v Milešově (pohled z cesty ke kostelu)

znak obce Milešovvlajka obce Milešovznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020B 540749
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Sedlčany
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 15,48 km²
počet obyvatel: 336 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 401 m n. m.
PSČ: 262 56
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Milešov 73
26256 Krásná Hora nad Vltavou
starosta / starostka: Jiří Vokrouhlík
Oficiální web: http://milesov.cz/
E-mail: obec.milesov@worldonline.cz

Milešov
Red pog.png
Milešov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Milešov (někdy označovaná též Milešov nad Vltavou, jak se jmenuje její hlavní katastrální území) se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 20 km jihovýchodně od Příbrami a 18 km jihozápadně od města Sedlčany. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 336 obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Milešov se skládá ze ří částí na třech katastrálních územích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323. Obec známá od středověku dolováním zlata, později dolování antimonu do 70. let 20. století. Královna Eliška Přemyslovna postoupila své právo v dědičný nájem havířům, i ostatním, kteří se v Milešově usídlili.[1] Po její smrti byly tyto výsady potvrzeny 11. 1. 1341Janem Lucemburským.[1] Za jeho vlády bylo použito zlato z místních dolů na ražbu zlatých mincí.[1] Práva milešovských a krásnohorských havířů potvrdil následně roku 1351 Karel IV., 1458 Jiří z Poděbrad, 1478 Vladislav Jagellonský, 1539 Ferdinand I..[1] Před třicetiletou válkou v místních dolech pracovalo 300 horníků.[1] Po válce došlo k úpadku v dolování.[1] V 17. století bylo mezi horníky velké množství vyznavačů protestantismu.[1] V Krásné Hoře měli svého pastora.[1] Po bitvě na Bílé hoře byli zastánci této víry krutě pronásledováni.[1] V roce 1629 byli ti, kteří se nezřekli své víry zatčeni, uvězněni na Vysokém Chlumci.[1] K systematickému těžení antimonové rudy došlo po roce 1835.[1] Kolem roku 1850 byla zřízena první huť na dobývání antimonu.[1] Nejstarší byl Svatováclavský důl, zvaný též Václavka, kde probíhala těžba již od roku 1835.[1] V roce 1871 koupil doly pražský měšťan Emanuel Kittl, který zde vybudoval na tehdejší poměry moderní hutnický a hornický podnik.[1] E. Kittl nechal provést důkladné a nákladné opravy a stavby za více než půl milionu zlatých, byly otevřeny zpustlé doly a štoly.[1] Během dalších let byl nucen přijmout kvůli ztenčujícímu se kapitálu, další společníky.[1] Byla vytvořena akciová cizozemsko - židovská společnost.[1] V roce 1893 zde pracovalo 1 200 horníků a hutníků.[1] Antimonová ruda se vyvážela i do ciziny.[1] Po vyčerpání rudných žil a i kvůli neodbornému vedení podílníků se slibná budoucnost milešovských dolů zastavila.[1] Podnik byl roku 1900 prodaný anglické akciové společnosti.[1] V dalších letech došlo k poklesu ceny antimonu, společnost byla zadlužená, dělníci byli propuštěni.[1] Další majitelé dolů se střídali.[1] Pro nedostatek finančních prostředků byl celý podnik zabaven a prodán ve veřejné dražbě v roce 1913.[1] Zakoupil jej Ing. Zikmund Metzl.[1] O tři roky později byly doly opět pronajaté. V roce 1917 byly postaveny koleje pro koňskou vlečnou dráhu z Milešova do Krásné Hory.[1] V srpnu 1919 závod vyhořel.[1] V roce 1923 byly práce zastaveny, provoz byl opět obnoven v roce 1940.[1] Majitelem dolů byly České montánní podniky Praha.

V roce 1890 byla postavena silnice vedoucí z Milešova do Milevska, v roce 1908 silnice z Milešova do Krásné Hory.[1] Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen roku 1895, jednota Sokol 1919.[1] Farním úřadem náležel Milešov k Lašovicům, lékař byl v Kovářově.[1] Poštovní úřad, četnická stanice a škola byly v Milešově.[1] První zmínky o škole v Milešově jsou z roku 1778, kdy se občan Jakub Křesina dohodl s obcí, že se jeho rod zaškolí, že on a posléze i jeho synové budou vyučovat a také na obecním pozemku na své náklady postaví domek, určený pro výuku.[1] Až do roku 1853 skutečně podle smlouvy Křesinovi vyučovali v domku čp. 24.[1] Stavba nové školní budovy byla zahájena roku 1892 a byla dokončena rok poté.[1]

Při vojenských pozorovacích manévrech se v roce 1929 nad vrchem Chlum, severním směrem od Milešova, u Předního Chlumu srazila a roztříštila dvě letadla.[1] Trosky dopadly daleko od sebe. Tři letci zahynuli ( jeden nadporučík a dva četaři ).[1] Na místě dopadu byly postaveny dva kamenné pomníky s podobenkami.[1] Třetí, honosný pomník byl postaven poblíž kostela svatého Mikuláše v nedaleké Krásné Hoře.[1]

V roce 1930 bylo v Milešově vedeno 86 popisných čísel a 409 obyvatel.[1] V roce 1940 88 popisných čísel a 460 obyvatel.[1]

Z milešovského zlata byl vyroben zlatý řetěz pražských primátorů.[1]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický okres Březnice, soudní okres Mirovice[2]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Mirovice
  • 1868 země česká, politický okres Písek, soudní okres Mirovice
  • 1873 země česká, politický i soudní okres Milevsko[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat České Budějovice, politický okres Tábor, soudní okres Milevsko[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Milevsko[6]
  • 1949 Českobudějovický kraj, okres Milevsko[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Milešov nad Vltavou (446 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

České montánní podniky - Milešovské doly a hutě, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 mlýny, obchod s obilím, 2 obuvníci, pila, pojišťovací jednatelství, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Milešov u Sedlčan, tesařský mistr, 2 trafiky

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Romantický zámeček nechal postavit roku 1871 majitel dolů a mecenáš umělců Emanuel Kittl. Zde prožila dětství jeho dcera, pěvkyně Ema Destinová. Stavba byla později zvaná Destinov.
  • Kostel na vršku nad obcí je zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Podle pamětní desky umístěné u vchodu do kostela byl položený základní kámen 19. 7. v roce 1903. Rok poté byla stavba dokončena. V následujícím roce 1905 byla dokončena výzdoba interiéru a vnitřního vybavení kostela. Kostel byl vysvěcen 14. 7. 1907. U vchodu do kostela je umístěný prostý kříž na kamenném podstavci. Podle tohoto druhého zdroje byl kostel postaven již roku 1902.[1]
  • Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie se na stejném vršíku nalézá kaple se zvonicí.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Působící v Milešově[editovat | editovat zdroj]

  • Ema Destinová strávila v Milešově své mládí, žila zde se svými rodiči.[1]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí prochází silnice II/102 Praha - Štěchovice - Kamýk nad Vltavou - Milešov - Milevsko.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Obcí projížděly denně dálkové autobusové linky mezi Milevskem a Prahou, místní autobusové linky pak obec s Krásnou Horou nad Vltavou, Příbramí, Sedlčany a Solenicemi.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Obcí procházejí cyklotrasy č. 111 Sedlčany - Krásná Hora nad Vltavou - Milešov - přehradní hráz Orlík - Dolní Líšnice a č. 8140 Milešov - Onen Svět - Petrovice.
  • Pěší turistika
Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Vestec - Hojšín - Kamýk nad Vltavou - Struhy - Přední Chlum - Solenice, modrá turistická značka Solenice - Trhovky - Radava - Kostelec nad Vltavou a zelená turistická značka ze Solenic přes Milešov na Onen Svět a Petrovice.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko : Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 125.  
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Nařízení ministeria práv č. 43/1873 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 828. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]