Milešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Sedlčansku. O části obce Velemín na Litoměřicku pojednává článek Milešov (Velemín).
Milešov

Náves v Milešově (pohled z cesty ke kostelu)
Znak obce MilešovVlajka obce Milešov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU  (obec) CZ020B 540749
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Sedlčany
Historická země Čechy
Katastrální výměra 15,48 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 316 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 401 m n. m.
PSČ 262 56
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Milešov 73
26256 Krásná Hora nad Vltavou
Starosta Jiří Vokrouhlík
Oficiální web: milesov.cz
Email: obec.milesov@worldonline.cz
Milešov
Red pog.svg
Milešov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Milešov (někdy označovaná též Milešov nad Vltavou, jak se jmenuje její hlavní katastrální území) se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 20 km jihovýchodně od Příbrami a 18 km jihozápadně od města Sedlčany.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Milešov se skládá ze tří částí ležících na třech katastrálních územích:

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323. Obec známá od středověku dolováním zlata (z milešovského zlata byl vyroben zlatý řetěz pražských primátorů[2]), později dolování antimonu do 70. let 20. století. Královna Eliška Přemyslovna postoupila své právo v dědičný nájem havířům, i ostatním, kteří se v Milešově usídlili.[3] Po její smrti byly tyto výsady potvrzeny 11. ledna 1341 Janem Lucemburským.[3] Za jeho vlády bylo použito zlato z místních dolů na ražbu zlatých mincí.[3] Práva milešovských a krásnohorských havířů potvrdil následně roku 1351 Karel IV., 1458 Jiří z Poděbrad, 1478 Vladislav Jagellonský, 1539 Ferdinand I.[3] Před třicetiletou válkou v místních dolech pracovalo 300 horníků.[3] Po válce došlo k úpadku v dolování.[4] V 17. století bylo mezi horníky velké množství vyznavačů protestantismu.[2] V Krásné Hoře měli svého pastora.[2] Po bitvě na Bílé hoře byli zastánci této víry krutě pronásledováni.[2] V roce 1629 byli ti, kteří se nezřekli své víry zatčeni, uvězněni na Vysokém Chlumci.[2]

K systematickému těžení antimonové rudy došlo po roce 1835.[4] Kolem roku 1850 byla zřízena první huť na dobývání antimonu.[4] Nejstarší byl Svatováclavský důl, zvaný též Václavka, kde probíhala těžba již od roku 1835.[4] V roce 1871 koupil doly pražský měšťan Emanuel Kittl, který zde vybudoval na tehdejší poměry moderní hutnický a hornický podnik.[4] E. Kittl nechal provést důkladné a nákladné opravy a stavby za více než půl milionu zlatých, byly otevřeny zpustlé doly a štoly.[4] Během dalších let byl nucen přijmout kvůli ztenčujícímu se kapitálu, další společníky.[4] Byla vytvořena akciová cizozemsko-židovská společnost.[4] V roce 1893 zde pracovalo 1 200 horníků a hutníků.[4] Antimonová ruda se vyvážela i do ciziny.[4] Po vyčerpání rudných žil a i kvůli neodbornému vedení podílníků se slibná budoucnost milešovských dolů zastavila.[4] Podnik byl roku 1900 prodaný anglické akciové společnosti.[4] V dalších letech došlo k poklesu ceny antimonu, společnost byla zadlužená, dělníci byli propuštěni.[4] Další majitelé dolů se střídali.[2] Pro nedostatek finančních prostředků byl celý podnik zabaven a prodán ve veřejné dražbě v roce 1913.[2] Zakoupil jej Ing. Zikmund Metzl.[2] O tři roky později byly doly opět pronajaté. V roce 1917 byly postaveny koleje pro koňskou vlečnou dráhu z Milešova do Krásné Hory.[2] V srpnu 1919 závod vyhořel.[2] V roce 1923 byly práce zastaveny, provoz byl opět obnoven v roce 1940.[2] Majitelem dolů byly České montánní podniky Praha.

V roce 1890 byla postavena silnice vedoucí z Milešova do Milevska, v roce 1908 silnice z Milešova do Krásné Hory.[2] Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen roku 1895, jednota Sokol 1919.[2] Farním úřadem náležel Milešov k Lašovicům, lékař byl v Kovářově.[2] Poštovní úřad, četnická stanice a škola byly v Milešově.[2] První zmínky o škole v Milešově jsou z roku 1778, kdy se občan Jakub Křesina dohodl s obcí, že se jeho rod zaškolí, že on a posléze i jeho synové budou vyučovat a také na obecním pozemku na své náklady postaví domek, určený pro výuku.[5] Až do roku 1853 skutečně podle smlouvy Křesinovi vyučovali v domku čp. 24.[5] Stavba nové školní budovy byla zahájena roku 1892 a byla dokončena rok poté.[5]

Při vojenských pozorovacích manévrech se v roce 1929 nad vrchem Chlum, severním směrem od Milešova, u Předního Chlumu srazila a roztříštila dvě letadla.[5] Trosky dopadly daleko od sebe. Tři letci zahynuli (jeden nadporučík a dva četaři).[5] Na místě dopadu byly postaveny dva kamenné pomníky s podobenkami.[5] Třetí, honosný pomník byl postaven poblíž kostela svatého Mikuláše v nedaleké Krásné Hoře.[5]

V roce 1930 bylo v Milešově vedeno 86 popisných čísel a 409 obyvatel.[5] V roce 1940 88 popisných čísel a 460 obyvatel.[5] Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 336 obyvatel.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický okres Březnice, soudní okres Mirovice[6]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Mirovice
  • 1868 země česká, politický okres Písek, soudní okres Mirovice
  • 1873 země česká, politický i soudní okres Milevsko[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat České Budějovice, politický okres Tábor, soudní okres Milevsko[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Milevsko[10]
  • 1949 Českobudějovický kraj, okres Milevsko[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Milešov nad Vltavou (446 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] České montánní podniky - Milešovské doly a hutě, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 mlýny, obchod s obilím, 2 obuvníci, pila, pojišťovací jednatelství, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Milešov u Sedlčan, tesařský mistr, 2 trafiky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Romantický zámeček nechal postavit roku 1871 majitel dolů a mecenáš umělců Emanuel Kittl. Zde prožila dětství jeho dcera, pěvkyně Ema Destinnová. Stavba byla později zvaná Destinov.
  • Kostel na vršku nad obcí je zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Podle pamětní desky umístěné u vchodu do kostela byl položený základní kámen 19. července v roce 1903. Rok poté byla stavba dokončena. V následujícím roce 1905 byla dokončena výzdoba interiéru a vnitřního vybavení kostela. Kostel byl vysvěcen 14. 7. 1907. U vchodu do kostela je umístěný prostý kříž na kamenném podstavci. Podle tohoto druhého zdroje byl kostel postaven již roku 1902.[5]
  • Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie se na stejném vršíku nalézá kaple se zvonicí.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/102 Praha - Štěchovice - Kamýk nad Vltavou - Milešov - Milevsko.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Obcí projížděly denně dálkové autobusové linky mezi Milevskem a Prahou, místní autobusové linky pak obec s Krásnou Horou nad Vltavou, Příbramí, Sedlčany a Solenicemi.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Obcí procházejí cyklotrasy č. 111 Sedlčany - Krásná Hora nad Vltavou - Milešov - přehradní hráz Orlík - Dolní Líšnice a č. 8140 Milešov - Onen Svět - Petrovice.
  • Pěší turistika – Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Vestec - Hojšín - Kamýk nad Vltavou - Struhy - Přední Chlum - Solenice, modrá turistická značka Solenice - Trhovky - Radava - Kostelec nad Vltavou a zelená turistická značka ze Solenic přes Milešov na Onen Svět a Petrovice.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c d e f g h i j k l m n o "Kytka", str. 127.
  3. a b c d e KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko : Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 125. [dále jen Kytka]. 
  4. a b c d e f g h i j k l m "Kytka", str. 126.
  5. a b c d e f g h i j k "Kytka", str. 128.
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Nařízení ministeria práv č. 43/1873 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 828. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]