Velemín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velemín

Velemín z Milešovky
Znak obce VelemínVlajka obce Velemín
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0423 565849
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Litoměřice (CZ0423)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Lovosice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 40,24 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 571 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 287 m n. m.
PSČ 410 02 až 411 32
Zákl. sídelní jednotky 13
Části obce 11
Katastrální území 9
Adresa obecního úřadu Velemín 96
41131 Velemín
Starosta Petr Křivánek
Oficiální web: www.velemin.cz
Email: ou.velemin@worldonline.cz
Velemín v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Velemín
Velemín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velemín (německy Welemin) se nachází asi 6 kilometrů severozápadně od Lovosicokrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 600[1] obyvatel. Rozkládá se podél silnice I/8 v široké Velemínské kotlině Českého středohoří; protéká jí Milešovský potok.

Vedle samotného Velemína je součástí obce dalších deset vesnic, a to Bílinka, Bílý Újezd, Boreč, Březno, Dobkovičky, Hrušovka, Kletečná, Milešov, Oparno a Režný Újezd. Součástí vsi jsou i čtyři osady: Zbožná, Páleč, Strušenka a Malá Chotiměř (posledně jmenované jen menší díl).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území, na kterém leží spádová obec Velemín, bylo osídleno již v mladší době kamenné (asi 3 tisíce let před naším letopočtem), o čemž svědčí nálezy kamenných nástrojů (například soubor čepelí u Borče, sekeromlatu u Velemína, kamenných sekyrek u Dobkoviček). V [pátém až osmém století se zde usídlili Slované.

Ves Velemín leží na důležité staré zemské tak zvané chlumecké cestě z Prahy do Saska a patří k nejstarším obcím v tomto kraji. Byla od nepaměti rozdělena na dvě části. Jednu držel až do husitských válek s širokým okolím klášter svatého Jiří na Pražském hradě. První písemná zmínka o vsi je z roku 1228, kdy se v této části připomíná dvůr. V druhé části byla tvrz, poprvé zmíněná v roce 1397, kdy zde sídlil Kunát Kaplíř ze Sulevic. Kaplířové drželi tuto část Velemína s tvrzí až do roku 1447 a za husitských válek získali i druhou část, kterou jim roku 1436 potvrdil císař Zikmund Lucemburský. Teprve roku 1538 se podařilo klášteru svatého Jiří zástavu vyplatit a ujmout se opět svého majetku. Kamarét Kerunk ze Sulevic, připomínaný v letech 1454–1496, který sídlil v Milešově a později v sousedním Bílém Újezdě, pronajal velemínskou tvrz v rose 1474 jakémusi poddanému. Roku 1480 prodal svou část Velemína s dvorem a tvrzí Jindřichovi Venclíkovi z Vrchovišť. To byla tvrz již patrně pustá, i když tak se výslovně připomíná až v roce 1508, kdy ji od Jindřicha Venclíka koupil spolu s Bílým Újezdem a ostatním zbožím nejvyšší kancléř Albrecht z Kolovrat. Zpustlá tvrz s tímto dílem Velemína měla pak totožné osudy s Bílým Újezdem a stala se v roce 1633 součástí velkého lovosického panství. Druhá část Velemína patřící klášteru svatého Jiří v Praze, připadla po zrušení kláštera v roce 1782 náboženskému fondu a v roce 1819 byla prodána jako součást panství Čížkovice-Třebenice bohatým soukromníkům. Nepatrné zbytky tvrze a val s příkopem se dochovaly do dneška. Oválné tvrziště bylo obklopené vodním příkopem, ze kterého se dochovala část na východní straně. Dnes je místo zastavěno domem čp. 99.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Velemín[2][3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 481 470 509 547 583 550 689 510 530 526 508 483 511 587
Domy 86 93 96 93 101 100 143 156 128 128 126 140 150 165

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Velemíně.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází lokální železnice Lovosice – Teplice se zastávkami Oparno a Dobkovičky; nejblíže od samotného Velemína leží stanice Chotiměř, která ovšem spadá pod sousední samostatnou obec. Osobní vlaky zde jezdí ve dvouhodinovém intervalu. Kvůli poškození trati sesuvem půdy je od roku 2013 v tomto úseku zavedena na neurčito náhradní autobusová doprava, jejíž spoje zastavují přímo ve Velemíně.

Obec leží na hlavní silnici I/8Prahy do Německa; Velemín a Bílinka byly tak sužovány tranzitní dopravou až do otevření dálnice D8, která většinu dopravy odvedla, znamená však zásah do místní cenné krajiny (např. mohutný betonový most přes Opárenské údolí). Autobusová doprava mimo hlavní silnici, tedy do většiny přidružených osad, je sporadická.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 392, 393.  
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 302.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]