Ostrý (hrad, okres Litoměřice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ostrý
Zbytky paláce
Zbytky paláce
Účel stavby

obrana, rezidence

Základní informace
Sloh gotický
Výstavba okolo 1433
Zánik před 1565
Stavebník Václav Kaplíř ze Sulevic
Další majitelé Kaplířové ze Sulevic,
Valdštejnové,
Černínové z Chudenic aj.
Poloha
Adresa vrch Ostrý, Velemín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Ostrý
Ostrý
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43777/5-2191 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrý je zřícenina hradu jihovýchodně od Milešova na kopci Ostrý (553 m n. m.) v Českém středohoří (katastrální území Březno). Byl založen ve 30. letech 15. století, v polovině 16. století byl opuštěn. Z hradu se dochovaly jen malé zbytky, které jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Třetí brána

Vznik hradu spadá do husitského období. Založil ho kolem roku 1430 Václav Kaplíř ze Sulevic.[2] Spolu s Košťálovem byl Ostrý opěrným bodem kaplířovského dominia na Lovosicku. Poprvé je v písemných pramenech hrad zmíněn roku 1436, kdy se uvádí Václav ze Sulevic seděním na Ostrém.[3] Jeho potomci se nazývali Osterští ze Sulevic. Z majetku rodiny zakladatelů hradu se Ostrý dostal na počátku 16. století. V roce 1508 koupil hrad Albrecht z Kolovrat a z Libštejna, po jeho smrti zdědili hrad Valdštejnové. Ještě v roce 1535 byl hrad obýván. Když v roce 1565 prodával Jan mladší z Valdštejna část svého majetku Janu Černínovi z Chuděnic, uvádí se v kupní smlouvě zámek pustey Vostrey. Na konci 18. století zde jakýsi zedník se souhlasem vrchnosti postavil zděné stavení a v něm zřídil pivní šenk a tančírnu.[4] Po jejich zániku zůstal hrad opuštěn.

Stavební podoba hradu[editovat | editovat zdroj]

Hrad je zajímavým příspěvkem k vývoji hradního opevnění v jeho závěrečné fázi.[5] Měl dvoudílnou dispozici. První, spodní část tvořil opevněný vstupní koridor s velkou polygonální baštou (bollwerkem). V tomto prostoru se dochoval 11,5 m dlouhý sklep s valenou klenbou. Druhou, obytnou část tvořil hradní palác, situovaný na vrcholu skály. Počet bran, které chránily přístup do hradního jádra, zatím není jasný. Z první brány, kterou se vcházelo do předhradí, se při původní přístupové cestě dochovaly malé zbytky zdiva. Lépe dochována je druhá brána sklenutá lomeným obloukem. Přichází se k ní po schodišti, které zřejmě pochází až z 19. století, nicméně respektuje původní přístup. Z paláce, který stál na nejvyšším místě skalního ostrohu, zůstaly nadzemní části zdiva. Dochovány jsou rovněž zbytky bašty chránící na západě přístupovou cestu. Bašta byla z hradu přístupná po můstku.[6]

Přístup k hradu[editovat | editovat zdroj]

Původní cesta na Ostrý vedla z Milešova přes osadu Mlýnce. Dnes se využívá modrá turistická značka, na kterou lze nastoupit buď ve Březně, nebo na turistickém značení „Kocourov rozcestí“ umístěném na silnici spojující MilešovKocourov. Modrá značka vede až ke hradu.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-27]. Identifikátor záznamu 156110 : Hrad Rýzmburk (Osek). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Menclová, Dobroslava, České hrady, díl 2, Praha 1972, s. 241.
  3. Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, sv. 14, Praha 1936, s. 397.
  4. Anděl, Rudolf (ed.),Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy, Praha 1984, s. 366
  5. Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000, s. 413–414, ISBN 80-7277-003-9
  6. Peřina, Ivan, Vrcholně středověká panská sídla hrady Milešov a Ostrý, in: Pátek, Jakub a kol., Milešov ve středověku a novověku, Ústí nad Labem 2015, s. 123–128, ISBN 978-80-7414-775-3.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Ostrý hrad, s. 396–397. 
  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Ostrý – hrad, s. 365–366. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]