Milešov (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Milešov
Celkový pohled z jihu
Celkový pohled z jihu
Základní informace
Slohrenesanční, barokní
ArchitektAntonín Porta
Výstavba14. století
Přestavba1603, 16621676
Stavebníkneznámý
Další majiteléKaplířové ze Sulevic, Pětipeští z Chýš, Sekerkové ze Sedčic aj.
Poloha
AdresaMilešov 1, Velemín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Milešov
Milešov
Další informace
Rejstříkové číslo památky32118/5-2186 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Milešov stojí na místě hradu ze 14. století, přestavěného na renesanční a později na barokní zámek na skalnatém kopci v MilešověVelemínaokrese LitoměřiceÚsteckém kraji. Nedaleko odtud, směrem na sever, se vypíná nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stáří hradu, umístěného na jih od kopce Šibeník, nelze přesně určit. Vznikl v průběhu 14. století; prvním známým majitelem byl v roce 1391 Petrman z Milešova.[2] Podoba hradu není známa. Vzhledem k dochovanému torzu válcového bergfritu, ukrytého mezi novějšími zámeckými stavbami, lze uvažovat o bergfritové dispozici sídla, podobně jako tomu bylo u nedalekého hradu Skalka.[3] Do husitských válek patřil Milešov rytířské rodině s přídomkem "ze Sulevic", což byli předkové Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové získali Milešov a blízký Velemín někdy po roce 1420.[4]

Zámek, v pozadí kostel a hrad Ostrý

K přestavbě hradu na jednokřídlý renesanční zámek došlo nejspíš za Jiřího Kamarýta Kaplíře, který vlastnil Milešov v letech 1583–1603.[5] Pavel Vlček se ovšem domnívá, že zámek postavil až Bohuslav Kaplíř po roce 1603.[6] Protože třicetiletou válkou zámek značně utrpěl, provedl jeho tehdejší majitel, Karel Kaplíř, nejnutnější opravy. Snesl hradní věž do současné výšky a zámek zvýšil o jedno patro. Podle dendrochronologického rozboru dřeva použitého na krov se tak stalo v první polovině 50. let 17. století.[5]

Další stavební aktivity jsou spojené až se Zdeňkem Kašparem Kaplířem ze Sulevic. S pracemi se začalo v letech 1662–1663 a po přerušení roku 1669, zároveň se stavbou místního kostela. V roce 1675 vznesl stavebník na pražskou konzistoř žádost o povolení zřídit na zámku kapli.[7]

Přesné určení roku dokončení stavby zámku vázne na absenci relevantních archivních pramenů. Různí autoři je kladou do intervalu 1667–1682. Horní časový mezník vychází z datace Schallerovy Topografie z roku 1787.[8] Na jméně autora projektu závěrečné fáze zámku, Antonia della Porty, se autoři shodují.[2] Existuje však pouze jediný písemný doklad o Portově činnosti na Milešově. Jedná se o Kaplířův pokyn vrchnostenské kanceláři z roku 1686, aby Portovi vyplatila dlužných 500 zlatých.[9] Kombinací mnoha dalších faktorů včetně slohového rozboru stavby lze o Portově autorství hovořit prakticky s jistotou.

Zároveň s novostavbou zámku nechal Zdeněk Kašpar Kaplíř zřídit u zámku park. Není vyloučené, že navazoval na starší, renesanční zahradu. V letech 1701–1708 byl na vyvýšené terase v parku postaven objekt, v literatuře střídavě nazývaný jako zahradní pavilón, gloriet, zahradní letohrádek či casino. Současná umělecko-historická literatura používá poslední z názvů. Autor projektu není znám, Táňa Šimková a Jakub Pátek uvažují o Marku Antonínu Canevallem.[10] Interiér casina je vyzdobený nástěnnými malbami, jejichž námětem je antická mytologie. Jejich autorem je litoměřický malíř Josef František Čech.[11] Kromě slohové atribuce pro Čechovo autorství hovoří i monogram "I.C." na malbě ve východním křídle casina.

Barokní část zámku

V současnosti zámek není pro veřejnost přístupný, nachází se v něm sociální zařízení – domov důchodců,[12] který postupně končí provoz.[13]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Zámek tvoří dvě komponenty. Tzv. Starý zámek je jednokřídlá patrová budova s valbovou střechou a pětibokým rizalitem. V přízemí budovy se nacházejí architektonické články, které mohou pocházet z původního hradu. Nový zámek je čtyřkřídlá budova. V přízemí jsou arkády, které obíhají dvůr po všech čtyřech stranách. v jedné z nich na pravé části je umístěna plastika Neptuna. Hlavní průčelí je obrácené směrem do parku a ke casinu. Je k němu vestavěné schodiště, které zpřístupňuje přízemí zámku. V některých sálech se dochovala štuková výzdoba. V zámku je rovněž kaple svatého Anděla Strážce z 1. poloviny 18. století.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-03-09]. Identifikátor záznamu 143673 : zámek se zahradním pavilonem a parkem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Kapitola Milešov, s. 77–80. 
  3. GABRIEL, František; PEŘINA, Ivan. Bergfrit na zámku v Milešově. Castellologica bohemica. 2006, roč. 10, s. 401–404. ISSN 1211-6831. 
  4. PÁTEK, Jakub a kolektiv. Milešov ve středověku a novověku. Ústí nad Labem: Filozofická fakulta UJEP, 2015. 269 s. ISBN 978-80-7414-775-3. S. 54–55.  (Dále jen Pátek 2015).
  5. a b Pátek 2015, s. 145.
  6. VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha: Nakladatelství Libri, 1999. 623 s. ISBN 80-85983-61-3. S. 367.  (Dále jen Vlček 19909).
  7. Vlček 1999, s. 369.
  8. SCHALLER, Jaroslaus. Topographie des Königreichs Böhmen. Praha: Schönfeld, 1787. 308 s. Dostupné online. S. 112. 
  9. Pátek 2015, s. 147.
  10. Pátek 2015, s. 173–174.
  11. PREISS, Pavel. Slovo ke konferenci zčásti úvodem a zčásti závěrem. In: HRUBÝ, Petr; HRUBÁ, Michaela. Barokní umění v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem: Albis international, 2003. ISBN 80-86067-807. S. 22. O Čechovi informace na serveru abart: [2]
  12. Domov důchodců Milešov [online]. Centrum sociální pomoci Litoměřice, příspěvková organizace Ústeckého kraje [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. 
  13. WEISSOVÁ, Veronika. FOTO: Domov důchodců v Milešově skončí. Bude ve Velemíně?. Litoměřický deník.cz [online]. deník.cz, 2016-03-11 [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Milešov – zámek, s. 311–317. 
  • PÁTEK, Jakub. Ikonografický program výmalby zahradního pavilonu v Milešově. Ústecký sborník historický. 2010, čís. 2, s. 95–112. ISSN 0231-9349. 
  • PODROUŽEK, Kamil; HONYS, Vít. Štuková výzdoba interiérů zámku v Milešově. Průzkumy památek. 2015, roč. 22, čís. 2, s. 63–80. ISSN 1212-1487. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, sv. XIV – Žatecko a Litoměřicko [online]. Praha: Šolc a Šimáček, 1923 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]