Straškov-Vodochody
| Straškov-Vodochody | |
|---|---|
Cesta ve Straškově, v pozadí přejezd trati č. 095 |
|
|
|
|
| status: | obec |
| LAU 2 (obec): | CZ0423 565679 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (LAU 1): | Litoměřice (CZ0423) |
| obec s rozšířenou působností: | Roudnice nad Labem |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 8,44 km² |
| počet obyvatel: | 1 070 (2016)[1] (e) |
| zeměpisné souřadnice: | 50°21′51″ s. š., 14°15′1″ v. d. |
| nadmořská výška: | 205 m n. m. |
| PSČ: | 411 84 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa obecního úřadu: | Straškov 2 41184 Straškov-Vodochody |
| starosta / starostka: | Ondřej Švec |
| Oficiální web: www E-mail: oustraskov@cmail.cz |
|
 |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce | |
 multimediální obsah na Commons |
|
Obec Straškov-Vodochody se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký, necelých 7 km jižně od Roudnice nad Labem a 21 km jihovýchodně od Litoměřic.
Obec Straškov-Vodochody je poměrně mladá, vznikla teprve po druhé světové válce (1. ledna 1950) sloučením dvou do té doby samostatných obcí Straškova a Vodochod.
Obsah
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Straškov
- Vodochody
Vodochody[editovat | editovat zdroj]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Není jisté, zdali je název Vodochody původní, ale vyskytuje se již v 10. století, z té doby totiž pochází první písemná zmínka o obci Vodochody, kdy v roce 999 český kníže Boleslav II. daroval právě založenému Ostrovskému klášteru rozsáhlou krajinu s vesnicemi, lesy i lidem. Mezi několika jmenovanými obcemi byly jmenovány i Vodochody. Tento dar potvrdil i jeho syn Boleslav III. Ve 12. a 14. století patřily Vodochody panství biskupa pražského. V roce 1294 je koupil biskup Tobiáš a přiřadil je k Roudnici. Stejně jako obce v okolí byly i Vodochody rozděleny na více částí, patřících různým "vrchnostem". Ve 13. století připomínají se vladykové z Vodochod. Začátkem 14. století byl majitelem Jakub ze Žižic. Ten měl tři syny a jednu dceru, jimž majetek odkázal. Synové se jmenovali: Jan z Ledčic, Nácek ze Straškova a Ješek z Vražkova. Dcera měla za manžela Hostíka z Vodochod, komorníka pražského biskupa Jana IV. Kolem roku 1570 byl majitelem Jaroslav Berkovský z Benze a na Vodochodech. V roce 1577 patřily Vodochody Vilému z Rozenberka, jako součást panství roudnického.
V roce 1619 si občané z Vodochod stěžují, že je hejtman sužuje kvůli náboženství, což prý je zcela zřejmě proti Majestátu Rudolfa (vydanému 1609). Občané z Vodochod byli náboženství českobratrského. V téže době patřila část Vodochod Alžbětě Zapské ze Šlivic. Roku 1619 je koupil Bohuchval Valkoun z Adlaru, protože Alžbeta Zapská byla zapletena ve vzpouře proti Ferdinandu II., Valkoun z Adlaru prodal Vodochody klášteru Máří Magdaleny na Újezdě a ten je postoupil Václavu Eugenovi z Lobkovic.
V roce 1834 byl rychtářem ve Vodochodech Jan Krejza. Z toho roku zachovala se jména sousedů: Ant. Procházka, Matej Jiránek, František Vykuka, Václav Pšenicka, Václav Materna.
Z Vodochod chodily děti do Straškova do školy, která byla vystavena roku 1865; předtím docházely do Račiněvsi, kde byla pošta pro Vodochody.
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Ve Vodochodech pramení potok Čepel, jehož hlavní pramen je v severovýchodním cípu obce, kde tvoří velkou vyzděnou studánku. Pověst vypráví, že v studánce na prameni je mohutný balvan. Kdyby se kámen nějakým způsobem uvolnil, vyvalilo by se tolik vody, že by zaplavila celou krajinu. Obyvatelé tvrdí, že za starších dob hrnuly se obcí v době dešťů nebo tání spousty vod. A od tohoto prý má obec své jméno - voda chodí - Vodochody. Těžko se dá tento výklad uhájiti, jisto však je, že jméno jest od slova "voda" utvořeno.
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
ve Vodochodech se 28. listopadu 1911 narodil Václav Renč, český básník, dramatik a překladatel, který byl představitelem katolického ruralismu.
Straškov[editovat | editovat zdroj]
Obec Straškov nemá tak jasně doloženou tisíciletou historii, ale lze předpokládat, že je jako Vodochody jednou z nejstarších obcí. Díky farnosti a od roku 1865 i zřízení školy byl Straškov přirozeným centrem pro sousední obce.
Původ obce není doložený, ale pověst vypráví že vznikla za vlády knížete Václava. Ve chvíli kdy kníže projížděl místy, kde se nyní Straškov nachází, jeho kůň začal napadat na jednu nohu, a proto poručil svému kováři sraž kov, jenže to bylo stále horší a proto mu posléze poručil vraž kov podle toho vznikly názvy dvou sousedních obcí Straškov a Vražkov.
V souvislosti se Straškovem se připomíná v Profousovi vladycký rod Strašků ze Straškova, a to jakýsi Wenczeslai Strasskonis curia sua in Strasskoua, a to v roce 1234. Později se tento rod připomíná v souvislosti se pří kláštera Zbraslavského a sv. Jiří na Pražském Hradě, kde je uváděn jako svědek Hynko Niemececz de Strasskow sive de Wodochod. Rod měl propachtovanou i část vesnice Vodochody, a sice 3 stavení a pět poddaných. O vesnici se dělil s rodem vladyků z Žižic. Za dob husitských válek rod opustil svoji tvrz a pro svoje katolické vyznáni se uchýlil do Rakous. Později se osobou Maximiliána Albrechta von Strasskow vrátil rod do Čech, kde jeho příslušníci žijí doposud.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Zvonice
Zvonice ve Straškově je představitelkou téměř bezvěžového provedení obdobných staveb. Poměr výška - šířka stěn je prakticky 1 : 1. Přízemí je zvenčí nepřístupné, do zvonového patra se vchází po vnějším schodišti od jihu. V ose každé ze čtyř stěn se zvonové patro otevírá oknem se stlačeným obloukovým záklenkem, fasády jsou zcela hladké. Zvonici kryje nízká stanová střecha s pálenou krytinou.
Kostel svatého Václava
Gotická stavba z druhé poloviny 14. století, upravená barokně ve století 18. Jednolodní orientovaná stavba s odsazeným polygonálně uzavřeným presbytářem, předsíní v ose západního průčelí a štíhlou věžicí v severozápadním koutě lodi. Vnější vzhled je převážně dílem barokní přestavby (okna lodi a presbytáře, západní štít, lisenami členěná omítka), na gotický původ upomíná především věžice se dvěma patry hrotitých oken (horní s kružbami) a nárožími, armovanými tesanými kvádry, dále mohutné opěráky presbytáře. Ten je sklenut křížovou klenbou s šestipaprsčitým závěrem s figurálními konzolami. V severní stěně je umístěn gotický sanktuářík a erbový náhrobek ze 16. století. Loď je plochostropá s hudební kruchtou u západní stěny. Vnitřní zařízení je převážně pseudoslohové z počátku 20. století. Kostel obklopuje bývalý hřbitov. Z centra obce k němu vede kamenné schodiště, dvě shodné vstupní brány se otevírají k jihu (na zmíněné schodiště) a k východu (na cestu k vrcholu návrší se zvonicí). Obě brány jsou barokní, s trojúhelníkovým vyvrcholením a nikami po stranách vchodu, v pokročilém stádiu rozpadu. Samotný hřbitov je silně zarostlý, s torsy několika honosných náhrobků z 19. a 20. století.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
V obci se v průběhu roku koná několik akcí: Mikulášská zábava, Mikulášská pro děti, Sportovní ples, Fotbalový ples, Maškarní ples, Maškarní pro děti, Staročeské Máje. Vrcholem kultury v obci je začátkem prázdnin country festival Straškovský korbel, kde mimo jiné vystupovali "Tučňáci" Petra Černocká, Heidi Janků, Maxim Turbulenc, mladší a starší mažoretky Slunečnice a nejmladší Sluníčka. Zájemci se mohou svézt na elektronickém býkovi a podívat se na výcvik psů nebo ukázky hrnčířské práce. Letos se konal 2. ročník Vodních her. Na první ročník přijel do Straškova známý bavič Václav Upír Krejčí.
Sport[editovat | editovat zdroj]
O sport v obci se stará především TJ Sokol Straškov-Vodochody, jejímž starostou je pan Jan Mazourek.
TJ Sokol Straškov-Vodochody se rozděluje na několik oddílů. Fotbalový oddíl pod vedením pana Petra Pospíšila, Pavla Procházky a Petra Klouba, jezdecký oddíl pod vedením pana Milana Juřici a Hany Hájkové, kulturistický oddíl a cvičební oddíl. V obci od roku 2012 působí Tenisový klub TK Amálka, o.s.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Straškov-Vodochody ve Wikimedia Commons
| Obec Straškov-Vodochody |
|---|
