Lovoš

Lovoš
Lovoš při pohledu od Čížkovic
Vrchol	573 m n. m.
Prominence	261 m ↓ Dálnice D8
Izolace	5,1 km → Kletečná
Seznamy	Nejprominentnější hory CZ #56 Hory Českého středohoří
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	České středohoří / Milešovské středohoří / Kostomlatské středohoří / Lovošská vrchovina / Borečská část
Souřadnice	50°31′39″ s. š., 14°1′5″ v. d.
Lovoš Lovoš, Česko
Hornina	olivinický nefelinit (Lovoš) trachyt (Kibička)
Povodí	Labe
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdroje k infoboxu Národní přírodní rezervace Lovoš
Teplomilná doubrava
Základní informace
Vyhlášení	16. listopadu 1948
Nadm. výška	328–573 m n. m.
Rozloha	51,23 ha
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Litoměřice
Umístění	Lhotka nad Labem, Velemín
Další informace
Kód	226
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní přírodní rezervace v Česku

Lovoš (německy Lobosch) je hora v Českém středohoří s nadmořskou výškou 573 metrů. Nachází se v okrese Litoměřice přibližně 3,5 km od města Lovosice. Národní přírodní rezervace byla v lokalitě vyhlášena v roce 1948 a je uvnitř Evropsky významné lokality Lovoš (Natura 2000). Rezervace má rozlohu 49,99 hektarů. Významná je rozmanitým geologickým podkladem s vysokou mírou biodiverzity a výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Z turistického hlediska vrchol Lovoše poskytuje rozsáhlý výhled do všech světových stran a turistickou chatu.

Historie

V říjnu roku 1756 proběhla mezi jižním svahem Lovoše, horou Ovčín a Lovosicemi bitva u Lovosic, která se stala prvním vojenským střetnutím sedmileté války.

Turistická chata

V roce 1882 se Lovosický středohorský spolek (Lobositzer Mittelgebirgs-Verein) rozhodl, opatřit cestu na vrchol Lovoše turistickým značením a začala se projednávat myšlenka postavení chaty. Na její postavení a na vybudování cesty k ní vedoucí byl spolkem založen v roce 1889 fond a v dalších několika letech probíhala stavba malé kamenné budovy s rozhlednou na vrchu. Tato první chata byla otevřena veřejnosti 19. června 1892. Do roku 1901 byl k chatě přistaven restaurační sklep, malá lůžková místnost s dřevěnou verandou a byla zřízena cesta do Opárenského údolí.

Po zapálení dřevěných částí objektu v roce 1918 začal Lovosický středohorský spolek připravovat plán na výstavbu nové, větší chaty. Ta byla po několika letech stavení s místních dobrovolníků a dárců stavebních materiálů v roce 1924 slavnostně otevřena veřejnosti. Během druhé světové války sloužila chata na vrchu Lovoše jako pozorovatelna pro německou armádu.

Po válce objekt několikrát změnil majitele a bez údržby chátrala do roku 1977, kdy se rekonstrukce chopila TJ SCHZ Lovosice. Chata byla znovu zpřístupněna veřejnosti v roce 1981. Chata dnes patří Klubu českých turistů Lovosice a v aktuální podobě je v provozu od roku 1991.

V roce 1948 vyhlásilo ministerstvo školství, věd a umění zřízení státní přírodní rezervaci Lovoš.

Poloha

Rezervace se nachází se na západ od Lovosic, spadá pod obce Velemín a Lhotka nad Labem. Významným krajinným prvkem v okolí Lovoše je Labe na východ od hory, kde tvoří hranici mezi Milešovským středohořím a Verneřickým středohořím. Ze západní strany vede okolo Lovoše dálnice D8 z Prahy. Dálnice je mostem vedena přes Opárenské údolí, ze kterého vede cesta na vrchol hory.

Panenské kameny

Trachyt okolo vrchu Kibička

Samotná hora Lovoš má dva vrcholy, Lovoš (hlavní vrchol, výška 573 metrů) a Kibičku (z němčiny: Kibitschken neboli Malý Lovoš, 490 metrů). Na hřbetu mezi nimi jsou tzv. Panenské kameny, tři věžovité skalní útvary ze stejného trachytu, ze kterého je i Kibička.

Lovoš má třetí největší prominenci v Českém středohoří (261 m), po Milešovce (620 m) a Sedlu (417 m).^{[chybí lepší zdroj]}

Přírodní poměry

Geologie a pedologie

Národní přírodní rezervace Lovoš se skládá ze dvou vrcholů s odlišným geologickým základem. Dominantou kuželovitého útvaru je vrch Lovoš, jehož horninové podloží tvoří olivinický nefelinit s vysokým obsahem vápenatých sloučenin. Na několika vyšších místech proniká na povrch čedič v podobě skal se sloupcovitou odlučností. V dolní části Lovoše jsou charakteristická suťová pole úlomků hornin a bloků různých velikostí, které jsou rozděleny gravitačním tříděním.^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]}

Geologické podloží Kibičky je charakterizováno sodalitickým trachytem. Hřeben se táhne jihozápadním až severovýchodním směrem a je asi o devadesát metrů nižší než Lovoš. Spojuje se s Lovošským kuželem v mělkém sedle, které tvoří podstatnou geologickou hranici mezi čedičem Lovoše a kyselejším trachytem či fonolitem Kibičky.

Z hlediska půdních typů jsou na území národní přírodní rezervace nejrozšířenější rankery, rankerové kambizemě a litozemě.

Flora

Vysoká míra vegetační biodiverzity je v oblastech Lovoše a Kibičky podmíněná rozdílným geologickým podkladem. Významnými a nejvíc zastoupenými společenstvími jsou listnaté lesy (primárně složené ze suťových lesů a hercynské dubohabřiny), štěrbinová vegetace skal a drolin a trávnaté stepní porosty vyskytující se na jižním a jihozápadním svahu Lovoše bez paralely na Kibičce. Na slunné straně svahu je listnatý les obohacen o vysoké mezofilní a xerofilní křoviny.

Porost listnatého lesa zaujímá přibližně 80 % území národní přírodní rezervace. Na jižním, jihozápadním a jihovýchodním svahu převládají hercynské dubohabřiny, v nichž jsou dominantními zástupci habr obecný (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea) a výjimečné  dub pýřitý (Quercus pubescens). Pod úrovni stromového patra a vyšší keřový patro tvoří zástupci javor babyka (Acer campestre) líska obecná (Corylus avellana), dřín obecný (Cornus mas), hloh obecný (Crataegus oxyacantha), kalina tušalaj (Viburnum lantana). Na západní časti svahu, kde převažuje společenství suťových lesů se vyskytuje lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Ze společenstva štěrbinové vegetace skal a drolin se zde vyskytují: skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a tis červený (Taxus baccata).

Úzkolisté suché trávníky zde tvoří kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus), kavyl Ivanův (Stipa pennata) a hlaváček jarní (Adonis vernalis).^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]}

Mlok skvrnitý na Lovoši

Fauna

Rozsáhlý listnatý les v kombinaci s teplomilnými a suchomilnými oblastmi lesostepí, skalních stepí a sutí vytváří vhodné podmínky pro rozsáhlou diverzitu fauny. Z hnízdících ptáku se v této lokalitě vyskytují silně ohrožené druhy: čáp černý (Ciconia Nigra), krutihlav obecný (Jynx torquilla), žluva hajní (Oriolus oriolus), linduška lesní (Anthus trivialis). Ze zástupců plazů jsou zaznamenané hojné počty zmije obecné (Vipera berus) a užovky hladké (Coronella austriaca). Významný savci téhle oblasti jsou: plšík lískový (Muscardinus avellanarius), kuna skalní (Martes foina), netopýr rezavý (Nyctalus noctula). Z obojživelníků mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Počet významných druhů bezobratlých je v NPR Lovoš také vysoký, jsou to například: batolec duhový (Apatura iris), roháč obecný (Lucanus cervus), drobnička jižní (Truncatellina claustralis), nesytka česká (Pennisetia bohemica).^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]}

Ochrana přírody

Pohled z Lovoše směrem k Litoměřicím, Radobýlu a Žernoseckému jezeru

Lovoš spolu s Lovosicemi a Labem

Chráněná vrcholová část

Ochrana Lovoše začala v roce 1948 vyhlášením státní přírodní rezervace Lovoš se záměrem uchovat hodnotná teplomilná společenstva na nezalesněných svazích hory. Od roku 2005 se rezervace překrývá s evropsky významnou lokalitou Lovoš, součástí soustavy Natura 2000 . Dodatečně chráněný je v rezervaci památný strom jeřáb oskeruše, který se nachází na žluté turistické trase a na výšku měří devatenáct metrů. Národní přírodní rezervace Lovoš leží na zhruba horní polovině hory s výjimkou těsné blízkosti objektu turistické chaty na samém vrcholku a přilehlých vyhlídek. Rezervace má zákonem vymezené ochranné pásmo v šířce padesát metrů.

V rezervaci probíhá průběžná výchovná těžba s účelem redukovat šíření nepůvodní vyřazených dřevin jako trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Jiným introdukovaným druhům stromů jako smrk ztepilý (Picea excelsea) nebo jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) se na lokalitě nedaří šířit a jsou tím pádem má ústupu.

Přímou hrozbu pro obnovu původních dřevin a udržení lokálně vzácných druhů představuje přítomnost vysazených muflonů, kteří požírají například kriticky ohrožený hrachor panonský (Lathyrus pannonicus) nebo silně ohrožený kosatec bezlistý (Iris aphylla).

Díky značené Naučné stezce Lovoš a dalším turistickým trasám procházejících skrz území NPR je výstup na horu atraktivní pro velké množství turistů, kteří mají na místní přírodní společenství zásadně negativní vliv. Toto se projevuje znečištěním rezervace odpadky, pozůstatky tábořišť včetně ohňů, nebo vyšlapaných cest na vrch Kibička, který leží mimo NS Lovoš a neměl by být turistům přístupný.

Mezi negativní antropogenní vlivy na místní prostředí se také řadí imise z chemického průmyslu Lovosic a Ústecka nebo zplodiny a všudypřítomný zvuk z blízké dálnice D8.

Plán péče pro NPR Lovoš obsahuje cíle opatrného managementu složení lesního i mimolesního porostu s prioritou omezení výskytu nepůvodních dřevin bez ohrožení dostupnosti habitatu a potravy pro živočichy (těžbou mimo hnízdí období ptáků, ponechání zbytkového dřeva přirozenému rozkladu).

Turismus

Na vrcholu Lovoše se nachází turistická chata s občerstvením a ubytovnou s kapacitou šestnácti lůžek. Z terasy a několika vyhlídkových míst je možné mít na všechny strany nezastřený výhled na České středohoří. Chata je otevřena jen o víkendech.

Na horu Lovoš vedou z úpatí tři hlavní turistické trasy. Z obce Oparno až na vrchol vede modrá turistická trasa, která vede souběžně s částí Naučné stezky Lovoš. Modrá trasa se kříží se žlutou, na kterou se dá dostat z jihozápadního parkoviště u cyklostezky č. 25 a která dále ze svahu pokračuje do Opárenského údolí přes Císařské schody. Přímo z Lhotky nad Labem a Lovosic na vrchol vede ještě zelená turistická trasa, která se pod sedlem napojuje na NS Lovoš. Tato síť cest zahrnuje jak vrchol hory tak geologický útvar Panenské kameny.

K Lovoši je dálkovou dopravou možné se dostat odbočením z dálnice D8, autobusem do Oparna nebo autobusem či vlakem do města Lovosice. Vlakový spoj do Oparna ze severní strany (například z Teplic nebo Ústí nad Labem přes Úpořiny) od roku 2013 není v provozu z důvodu sesuvu půdy při výstavbě dálnice D8. Opárenským údolím do Lovosic prochází také cyklostezka č. 25.

Odkazy

Související články

• Chráněná krajinná oblast České středohoří
• Seznam národních přírodních rezervací v Česku
• Seznam chráněných území v okrese Litoměřice
• Seznam památných stromů v okrese Litoměřice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lovoš na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: xx0093959

Portály: Česko | Geografie | Příroda