Žernosecké jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žernosecké jezero
Jezero od severozápadu z Lovoše
Jezero od severozápadu z Lovoše
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLitoměřice
ObecPíšťany
KatastrPíšťany
Žernosecké jezero
Žernosecké
jezero
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozlohapřes 100 ha[1]
Ostatní
Typzatopená pískovna
Přítok vodyprůsak z Labe
Odtok vodyprůtok do Labe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žernosecké jezero nebo také Píšťanské jezero je antropogenní jezero o rozloze přes 100 ha,[1] které se nalézá mezi obcemi Velké Žernoseky, Píšťany a Žalhostice v okresu Litoměřice na pravém břehu řeky Labe prakticky pod vrchem Radobýl. Na protějším levém břehu Labe se nachází město Lovosice. Tato vodní plocha vznikla zatopením (průsakem říční vody) bývalé pískovny (resp. lomu na štěrkopísek) po ukončení těžby v letech 1952–1977.[1] Zdejší písek byl použit pro výstavbu velkých vodních děl na Vltavě, zejména Slapské přehrady a Orlické přehrady.[2]

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Jezero má přibližně tvar pětiúhelníku a má průměr přes jeden kilometr. Nachází se na něm tři malé ostrovy a dva výraznější výběžky pevniny směrem do jezera.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Ptačí ostrov
Přístav na jezeře

Jezero je na svém severním konci spojeno asi 300 metrů dlouhým průtokem s řekou Labe.

Vznik jezera je také dán konfigurací jednotlivých labských říčních stupňů. Poslední přehradní hráz (jez) na Labi se nalézá v Ústí nad Labem (Střekovská přehrada), k tomuto labskému stupni náleží vlastně i tzv. Žernosecké jezero, je s ním na své severní straně spojeno. Předposledním říčním stupněm je lovosický jez, který zadržuje labskou vodu mezi obcemi České Kopisty a městem Lovosice na Litoměřicku - nachází se na něm jak soutok Labe s Ohří tak i samotné město Litoměřice. Lovosický jez jako takový se nalézá vzdušnou čarou jen necelý půlkilometr od břehů Žernoseckého jezera. Je velmi pravděpodobné, že labská voda do jezera přirozeně prosakuje pískovým podložím řeky díky tlakovém spádu podzemní vody z nedalekého vyššího říčního stupně.[zdroj?]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Velká vodní plocha dnes slouží především k rekreaci. Na jeho severovýchodní straně se nachází továrna na výrobu betonových prvků komunikací (betonových prefabrikátů) a odvodňovacích systémů dálnic a letišť.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c České středohoří. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Olympia, 1984. 308 s. (Turistický průvodce ČSSR). 27-039-85. S. 224. 
  2. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2008-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-23. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]