Radobýl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Radobýl
Radobýl od jihu.
Radobýl od jihu.

Vrchol 399 m n. m.
Prominence 85 m ↓ Z od Litoměřic
Izolace 3,3 km → Plešivec
Poznámka kruhový výhled
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří České středohoří / Milešovské středohoří / Kostomlatské středohoří / Lovošská vrchovina / Plešivecká část
Souřadnice 50°31′48″ s. š., 14°5′37″ v. d.
Radobýl
Green pog.svg
Radobýl
Hornina čedič
Povodí Labe
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Radobýl
Nahrání snímku k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Datum vyhlášení 14. října 1966
Kód ÚSOP 356
Výška 278–399 m n. m.
Výměra 6,26 ha
Seznam CHÚ v okrese Litoměřice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Radobýl (399 m n. m.) je vrch ležící v Českém středohoří. Zvedá se nad vsí Žalhostice na pravém břehu Labe, tři kilometry západně od Litoměřic. Stejnojmenná přírodní památka zde byla poprvé vyhlášena Okresním národním výborem v Litoměřicích v roce 1966. Podmínky ochrany této lokality o rozloze 6,26 ha, nacházející se na katastrálním území Litoměřic a Žalhostic, byly upřesněny vyhláškou CHKO České středohoří ze dne 17. prosince 2014.[1]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Z geologického hlediska je vrch bazanitovým intruzivním tělesem ve slínovcích teplického souvrství.[2] Charakteristickou, zpola „vykousnutou“ siluetu kopce má na svědomí někdejší kamenolom, který v několika patrech odkryl a odtěžil velkou část západní strany kopce. Předmětem ochrany je lomová stěna, na níž jsou obnaženy pozoruhodné, v důsledku složitých podmínek při ochlazování magmatu až chaoticky uspořádané sloupce (viz sloupcový rozpad čediče),[2] a jižní svahy, pokryté skalostepním rostlinstvem (např. divizna brunátná, bělozářka liliovitá, kozinec bezlodyžný). Při těžbě kamene byla odkryta deset metrů dlouhá puklinová jeskyně, která se vytvořila v místě kontaktu dvou lávových proudů.[3]

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Na vrchol Radobýlu vede odbočka žlutě značené turistické cesty, vycházející na jihu od železniční zastávky Žalhostice na trati 087, spojující Lovosice s Českou Lípou. Tato žlutě značená cesta je zde totožná s trasou Litoměřické vinařské naučné stezky. Z holého temene Radobýlu, osazeného mohutným křížem (nynější kovový pochází z roku 1992), se otevírá téměř kruhový výhled na Litoměřice, Terezínskou kotlinu, Labe, Píšťanské jezero, Lovosice a přilehlou část Českého středohoří.

Radobýl a Karel Hynek Mácha[editovat | editovat zdroj]

V neděli 23. října 1836 si Karel Hynek Mácha z vrchu Radobýlu, kde upravoval svou poslední báseň Cesta z Čech, všiml požáru dole v Litoměřicích. Při obětavém hašení se nalokal vody, jež mohla být zdrojem jeho pozdějšího infekčního onemocnění. 6. listopadu 1836 zemřel.

Důl a podzemní továrna Richard[editovat | editovat zdroj]

Severně od Radobýlu, pod sousedním návrším Bídnice se nachází důl Richard, jenž byl založen v roce 1864 a sloužil k těžbě vápence. Za druhé světové války sloužil nacistům jako podzemní továrna na výrobu leteckých součástí. V této pobočce koncentračního tábora Flossenbürg bylo v nelidských podmínkách nasazeno na 18 tisíc vězňů. Toto období dosud připomíná budova někdejšího táborového krematoria (u místa, kde silnice z Litoměřic přemosťuje železniční trať). Podzemní prostory jsou většinou zavalené a od prosince roku 2001 je důl uzavřený veřejnosti. Z menší části je důl od roku 1964 využívaný jako úložiště radioaktivního odpadu s nízkoúrovňovou radiací. Tomuto účelu by měl sloužit do roku 2070.[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Okolní obce a objekty[editovat | editovat zdroj]

Všechny objekty jsou odtud velmi dobře viditelné.

Města a obce[editovat | editovat zdroj]

Dopravní stavby[editovat | editovat zdroj]

Vrchy[editovat | editovat zdroj]

Vodní plochy a toky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AOPK ČR. PP Radobýl [online]. AOPK ČR. Dostupné online.  
  2. a b CAJZ, Vladimír. Radobýl [online]. Česká geologická služba, 1994-11-10, rev. 2009-09-03, [cit. 2016-10-03]. Dostupné online.  
  3. SVOBODA, Jiří. Tajemství Českého středohoří. 1. vyd. Ústí nad Labem : Imagine Media, 2014. 337 s. ISBN 978-80-905511-0-7. S. 216–2017.  
  4. 21. století. . Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]